Ještě nikdy se mě takhle nikdo nedotýkal.
Což je asi jasné, vzhledem k tomu, že jsem se před tebou ještě nikdy s nikým nelíbal. Jen jsem nemyslel, že by... se mě někdo takhle dotýkat chtěl.
Leželi jsme pod peřinou a celý svět spal. Kromě nás dvou. Neviděl jsem nic, jen tvůj obrys. A cítil tvoje prsty a dlaně a rty. Hladil jsi mě po zádech a líbal na krk.
Šeptal jsi, jak moc jsem nádherný.
Přitahovals mě k sobě, pořád blíž, až jsem měl pocit, že se vtiskneme do sebe. Tvoje kůže tak hřála a já hořel, a přesto jsme ani jeden nenašli odvahu peřinu shodit. Nejspíš proto, že pro nás v ten okamžik představovala celý svět.
Nic jiného ani nemohlo existovat. Nedávalo by to přece smysl. Nemyslíš?
Pořád si pamatuju tvůj úsměv, když jsem ti zaryl nehty do kůže a tlumeně vykřikl tvoje jméno. Olivere.
Protože to horko už nešlo vydržet.
Všechno, co se tu noc pod peřinou stalo, bylo to nejkrásnější v mém životě. A já věděl, že jsi to měl být ty.
Vždycky jsi to měl být ty.
ČTEŠ
Dobrý pro tebe
RomanceStalo se toho hodně. Ještě dávno předtím, než do školy nastoupil nový kluk, který vlastně nemusí být vůbec cizí. Třeba ho Monty pozná na první pohled. Třeba je to právě TEN kluk, se kterým se potkal před rokem. V tu noc. A docela možná je to chvíle...
