43.

444 73 0
                                    

Nemluvíme spolu.

Teda alespoň myslím, ačkoliv jsme se de facto nepohádali. Dle mého názoru ovšem nemusí být všechny hádky vyřčené nahlas. Existují i na nevyřčené rovině, což neznamená, že by nebyly skutečné.

Takže já jsem možná neřekl, že pro tebe nejsem jen příležitostný kamarád, kterého ve škole zapřeš. A tys neodsekl, že tak to přece není, ale už jsi nedokázal vysvětlit, jak to tedy je a já se kvůli tomu nenaštval. To ovšem neznamená, že se nic z toho nestalo. Na jiné rovině.

Nepřišels za mnou ani do výtvarné učebny, ale já byl vlastně rád, protože poprvé v životě jsem se necítil opuštěný, zklamaný nebo podvedený. Poprvé v životě bych tě asi poslal do háje, kdybys předstíral, zase, že mezi námi nic nebylo.

Nejsem tvoje hračka.

Nejsem tvoje charita.

Nejsem tady pro tebe.

Můžeš dál předstírat, jak jsi spokojený a tvoji rodiče pracují jako... ani nevím, co za lež sis vlastně vymyslel, ale o tom to není... a nechej mě žít v klidu. Protože než ses vrátil, můj život se začínal vracet do normálu.

A teď je opět v troskách.

Dík moc.

Dobrý pro tebeKde žijí příběhy. Začni objevovat