Dobrý pro tebe

51.

Monty.

Takhle jsi začal a já měl okamžitě husí kůži. Stejně jako vždy, když vyslovíš moje jméno.

Nevím, co bude. Hrozně rád bych ti to řekl, ale já to nevím. Mám tě rád a rád s tebou trávím čas. Umíš mě rozesmát. Nebo usadit jediným pohledem. A je mi jasné, že je to šílené, obzvlášť po tom, co máme za sebou, ale já... Pořád na tebe myslím.

Možná to nevyjde. Možná je to hloupý nápad. Možná budeme litovat. Ale chci to zkusit.

Jen... Myslím, že zatím nejsem připravený říct to ostatním.

Nevadí mi být s klukem, nestydím se za to, ale vzhledem k tomu, co všechno se stalo... Potřebuju čas.

Takže – vložil sis hnědý a žlutý bonbón do pusy, rozkousl a polknul – mohl by sis konečně vzít ten zelený a dát mi pusu?

Byla to nejdelší řeč, jako jsem od tebe slyšel. Ne, nežertuju.

Zajímala mě jedna věc. Zahrnuje zelený M&M přečtení Harryho Pottera, nebo to byla výsada pouze žlutého?

Usmál ses.

Prostě si ten bonbón vezmi. Obrátil jsi oči v sloup a seskočil z lavice.

Poslechl jsem, ale než jsem si ho stihl vložit do pusy, přišel jsi blíž a políbil mě.