Dobrý pro tebe

80.

Není pravda, že moje máma byla svatá a všechno bylo vždycky jen perfektní.

Občas, když člověk umře, mají lidé tendenci připomínat si jen to dobré. Jako by smrt všechna špatná životní rozhodnutí smazala. Jen tak, trochu jako kouzlo.

S tátou o tom kouzlu nemluvíme, což ale neznamená, že není.

Moje máma byla úžasná a skvělá. Moje vůbec nejlepší kamarádka, ale možná právě v tom byl ten zásadní problém. Nikdy mojí kamarádkou být neměla. Především, když mi bylo pět a potřeboval jsem mámu.

Jednou mě zapomněla v obchodě. Haha. Hloupá historka pro pobavení, když je člověk dospělý a všechno dobře dopadne. Trochu strašidelná historka pro dítě, které netuší, kde je a všichni na něj zírají.

Taky mívala svoje nálady. Šest dní v týdnu bývala veselá. Usmívala se. A na jeden den, nikdy nebylo jasné, který přesně to bude, protože nechodil v pravidelných intervalech, bývala podrážděná, dupala a všechno, úplně všechno na světě, dokonce i já a táta, bylo problém.

Jak jsem rostl, tohle všechno jsem se naučil zvládat. Docela dobře, řekl bych.

A moc jsem ji miloval. Chybí mi. Ale nebyla svatá.

Nic to neomlouvá, nic to nevysvětluje. Nevím, proč ti to říkám. Jen mám pocit, že tohle bys měl vědět.