WEREWOLF [태극기] ☽

11. ..

Byl jsem kurevsky unavenej. Došel jsem do své chatky,kde na mě čekal Namjoon s Jiminem.
Nevěděl jsem,že tu budou...Ještě k tomu jsem jako idiot čekal na Jimina u táboráku!

Lehl jsem si na postel a snažil se usnout. Jimin ke mně přišel a lehl si vedle mě. Přitulil se ke mně a pevně mě objal a hlavu si schoval do mé hrudi.

,,Nechci tě opuštět..." řekl ubrečeně. Já jsem mu prohrábl vlasy a poté mu řekl.
,,Budeš muset. Jsem zvyklí být sám. Je to ok."
On zvedl pohled do mých očí. Měl ubrečené červené oči od breku...

Hlavu jsem mu znovu schoval do mé hrudi a nechal ho se ke mně více přitulit. Nevím jak,ale usnul jsem.

Jimin se na mě podíval a smutně mě přikryl pěrinou. Poté šli on i Joon spát.

________________________________

Je ráno. ,,Budíček!!!" zařval někdo do mikrofonu. Vstali jsme a začali se připravovat na rozcvičku.

Všichni tři jsme byli jako chodící zombie. Byli jsme kurevsky unavený. Tedy,...alespoň Já.

Vyšli jsme ven a došli na rozcvičku. Stoupli jsme si do davu a čekali na ostatní.
,,Kdo nepřijde do půl minuty,budou to po každé sekundě kola navíc. Pro všechny."

Začal jsem se rychle rozhlížet a hledat Hobiho. Samozřejmě chyběl. Doběhl jsem do nějakých stanů a začal ho hledat.

Konečně jsem našel jeho stan. Ležel na posteli a ani se nehnul. Přišel jsem k němu a uviděl,jak je bílý.Šáhl jsem mu na čelo. Úplně hořel..

,,Sakra!" zamumlal jsem si pod vousy. ,,Yah!Vstávej!" snažil jsem se ho probudit,ale nic. Ani se nehnul. Rychle jsem ho zvedl a v náručí utíkal do ošetřovny. ,,Kam jdete?!" zařval naštvaný učitel.

Zastavil jsem se. ,,Dnes nepřijdeme na rozcvičku pane." řekl jsem slušně. Uklonil se a poté začal znovu utíkat do ošetřovny.

Položil jsem ho do postele. Přikryl ho peřinou a dekou. Poté jsem běžel pro prášek s vodou.
Přišel jsem k němu a pocákal mu obličej vodou.

On pomalu otevřel oči. ,,Na.Vezmi si to,mělo by ti to pomoci." řekl jsem a pomalu mu pomohl zapít prášek.

Nechal jsem ho spát. Seděl jsem u něho a otíral mu ručníkem krk,čelo a ruce. Když jsem mu otíral ruce,všiml jsem si jizev na zápěstí.

Asi si ubližoval...a to hodně...Má je dost velké..

Povzdechl jsem si a poté jsem odložil ručník a zamířil na snídani.

Došel jsem do jídelny. Všichni už seděli. Přišel jsem ke kuchařkám a poprosil,jestli by udělali vývar,že jeden z nás má teplotu.

Kuchařka se na mě usmála a začala dělat polévku. Podíval jsem se na jídlo a poté si nabral. Rozhlédl jsem se po jídelně a uviděl mávajícího Jimina. Šel jsem a sedl si k němu.

,,Kde jsi byl?" zeptal se Namjoon zkoumavě. ,,Jen...Hobi-..Má teplotu." řekl jsem koktavě. Nabral jsem si snídani a začal jíst.

Když jsem dojedl,zamířil jsem ke kuchařce.
,,Už máte hotovo?" zeptal jsem se. Ona přišla s miskou vývaru. Podala mi lžíci a já zamířil na ošetřovnu.

Hobi tam jen klidně spal. Naštěstí mu klesla teplota,takže jsem si přisedl a misku s vývarem položil na stůl vedle postele. ,,Hobi...Vstávej."

On otevřel oči a podíval se na mě rozespalýma očima. Pomalu jsem ho posadil a vzal si do ruky misku s jídlem.

,,Aaaa" řekl jsem. On spolupracoval a snědl všechnu polévku. Opatrně jsem ho položil a nechal ho spát dál.

Měli jsme program,takže jsem zamířil do tělocvičny,kde už všichni čekali. Přišel jsem a sedl si vedle Joona a Jimina.

,,Tak. Dnes budeme procvičovat sebeobranu."
Řekl učitel a všichni začali dávat pozor. Zřetelně nám vysvětlil každý krok a poté jsme měli jít cvičit.

,,Tak. Dnes nám přišel asistovat pan Yoongi a pan Jungkook. Budou vám pomáhat." řekl a oba dva přišli k němu.

Všichni jsme se zvedli a zamířili k boxovacím pytlům. Docela mi to šlo. Rychle se učím.. Takže dobrý...

Najednou jsem ucítil tu vůni. Vůni vanilky a jahody. Začal jsem hledat člověka kolem mě...
Nikoho jsem však neuviděl...