WEREWOLF [태극기] ☽

70.

,,Tak,co chcete dělat kluci?" Zeptal se zvědavě Jimin při přepínání už asi 5. filmu. Pokrčil jsem rameny a počkal,co napadne ostatní.

,,Tae,asi jsem ti to neřekl. Ale dnes máme program... Takže budeme zhruba za," Podíval se na hodiny. ,,....za půl hodiny vyrážet." Tázavě jsem se na něho podíval. ,,A kam jdeme?"

,,Taetae,nebuď zvědavý. Neboj se,poznáš to,až tam dojedeme." Řekl mi Jungkook pořád s hřejivým úsměvem na rtech.

Nafoukl jsem tváře a přikývl. ,,Tak se tedy půjdu převléct... Co si mám vzít na sebe??" Zeptal jsem se Jungkooka.

,,Klidně to,co nosíš každý den. Tobě sluší úplně všechno." Řekl mi při polibku na tvář.

Mé tváře nabrali růžový odstín, rychle přikývl jsem a už běžel do pokoje se převléct.

________________________________

KONEČNĚ. Už se snažím si vybrat ze tří outfitů zhruba dvacet minut! Můj outfit jsem hodil na postel a ostatní uklidil do šatníku.

Oblékl jsem si černý rolák a na to volnou košili s černými džínami,které měly na kolenou díry.

Vzal jsem si mobil a dal si ho do kapsy od kalhot. Poté jsem se ještě navoněl a šel dolu. Došel jsem do obýváku,kde na mě už Kook čekal.

Koukali se na nějaký seriál. Byli roztomilý. Vypadali jako tři koťátka,která pozorují rybičku v akváriu.

,,Asi už jsem hotový.." Zamumlal jsem na Jungkooka. Jungkook se ohlédl a v jeho očích se zajiskřilo. Stoupl si a došel ke mně.

Pár vlásků mi zastrčil za ucho a usmál se. Prvně jsem si ani nevšiml,že se převlékl. Ale měl na sobě černé džíny s černou košilí a na tom vršek sáčka.

Mobil si strčil do kapsy a ohlédl se na kluky. ,,Nevím,v kolik se zhruba vrátíme. Nápíšeme vám." Kluci zakývali hlavou a dál byli upření do obrazovky televize.

Obuli jsme se a došli k autu,kde jsme nastoupili. Jungkook se na mě před výjezdem usmál a poté jel neznámo kam.

________________________________

Celá cesta ubíhala rychle. Jeli jsme chvilku přes město,potom přes nějakou vesničku a nakonec i chvilku lesíkem.

Jungkook zastavil před ohromným domem. Podíval se na mě a na ruku mi dal polibek. ,, Pojďme. Už musí čekat.." Kdo sakra čeká?

Počkat... Neříkej-...

Jungkook vystoupil a já ho musel následovat. Zazvonili jsme a za malou chvíli nám otevřel ...

Jungkookův otec?..

Co to k sakru?...

,,Pojďte dovnitř." Řekl nám se vřelým úsměvem. Tak jsme tedy vešli dovnitř a zuli se. Zavedl nás do obrovského obýváku,kde jsme si na chvilku sedli.

,,Hned to bude. Klidně už pojďte do jídelny." Jungkook se zvedl ,takže já, jako poslušný ocásek, šel taky.

Posadil se na levo od čela a já váhal kam. ,,Klidně si sedni vedle mě Taetae." Řekl mi s úsměvem Kook.

Úsměv jsem mu oplatil a přisedl si. Začal jsem pokukovat po domě a zkoumat, jak to tady vypadá.

Jungkooka otec položil jídlo na stůl a podal nám příbory. Poděkovali jsme a začali jíst tu hromadu jídla na stole před námi.

________________________________

Po jídle jsme se přesunuli do obýváku,kde jsme zasedli na pohovku a začali si ,,povídat".

,,Tak,plánujete do budoucna něco? " Zeptal se Mr.Bang mile. Jungkook si odkašlal. Vzal mě za ruku a prsty si propletl. Ruce nadzvedl a tím otci ukázal prstýnky.

Mr. Bang se doširoka usmál. ,,Takže plánuješ svatbu Kooku? A to ti to nestálo říct tvému otci?" Řekl trochu nabručeně.

Jungkook se zasmál. ,,Otče,chtěl jsem,aby to první věděl Taehyung..." Mr. Bang chápavě přikývl a podíval se na mě.

Byl jsem nervózní... Nejsem na takovéhle věci.

A ještě k tomu jsem nikdy neměl přítele a už vůbec jsem nešel k jeho rodině na jídlo!

,,Dobře,takže pokud by jste chtěli s něčím pomoci,pomohu vám. Rozhodně chci na svatbě
první místo,jasné?" Zasmál se a Jungkook přikývl.

,,A co ty a tvoje rodina Taehyungu?" Zeptal se zvědavě Mr. Bang.

Podíval jsem se na něho a nervózně polkl. Trošku pevněji jsem chytil Kooka ruku a začal přemýšlet.

Mám to říci nebo ne? Co když bude naštvanej? Co když třeba znal moje rodiče? Co když mě nebude mít rád?

Jungkook se nadechl,že něco řekne,ale přerušil jsem ho. ,,Nežijí. Jsou mrtví. Tedy,má matka. Otec se na mě jednoduše vykašlal a od smrti mé matky jsem ho neviděl.."

Řekl jsem nervózně Mr. Bangovi. Chápavě přikývl a soucitně se usmál. ,,Omlouvám se,že jsem se ptal. Muselo ti to zavinit hodně bolesti."

Sklopil jsem hlavu a snažil se nemyslet na ty věci ohledně mé rodiny. Jungkook mi ukazováčkem zvedl hlavu a podíval se do mých očí.

Mr. Bang se prý šel napít,takže tam teď nebyl...

,,Taetae... Nebuď smutný." Řekl mi Jungkook něžně. Pousmál jsem se a povzdechl si.

,,Nejsem... Možná jsem smutný... Dělám si starosti..." Vydechl jsem smutně.

,,Co když... Co když se mu nezalíbím? Co když mě nebude mít r-rád?" Koktal jsem na Jungkooka.

Věnoval mi láskyplný polibek na rty a odtáhl se. ,,Neboj se,určitě tě bude mít rád. Nedělej si starosti hm?" Přikývl jsem a Jungkook mě objal.

🐰🐯

Upřímně,taky se budu bát,až budu muset potkat rodiče mého budoucího manžílka. 🐒