WEREWOLF [태극기] ☽

94.

Tae byl schoulený v klubíčku na gauči a tvář měl schovanou mezi koleny. To ne.. Rychle jsem se rozeběhl k němu a pevně ho objal.

Tae byl dost zaskočený,jelikož to vůbec nečekal...

,,Omlouvám se... Omlouvám se.." Říkal jsem mu,při zadržování slz,které nutně potřebovaly ven.

Taehyung si po chvíli obmotal ruce kolem mého pasu a dál potichoučku vzlykal do mé mikiny.

,,Měli by jsme jít.." Řekl Yoongi všem,kteří se najendou objevili v obýváku. Trochu jsem se jich lekl a cukl sebou...

Yoongi s ostatními bez dalších slov opustili dům a já se poté začal opět věnovat Taemu.

Více jsem si ho přimáčkl na svou hruď a začal hladit ve vlasech. Tae se trochu povolil a tak trošku si na mě lehl.

Zachumlal se ke mně a nechal téct ty nezbedné slzy po jeho tvářičkách,které byli už zarudlé,od toho nesnesitelného pláče.

,,Měli by jsme si promluvit.." Vydechl Tae a odtáhl se ode mě. Podíval jsem se na jeho odhodlaný obličej a čekal,než promluví.

Avšak nepromluvil a jen nechal stékat slzy po jeho líčkách.

Ach bože... Co jsem mu to udělal...

Natáhl jsem k němu ruku a on ihned uhl.

Tohle bylo poprvé,co jsem viděl Taeho,když odmítl můj dotek....

Zmateně jsem se na něj podíval a nepochopil, proč to udělal.

,,Co se děje? U-ublížil jsem ti..h-hodně?" Vykoktal jsem na něj. Tak těchto otázek budu litovat...

Taehyung se na mě podíval a otřel si slzy,stékající po jeho tvářích. ,,Ano... Ale bylo to vzájemné." Odpověděl mi chladným tónem.

Podíval jsem se na něj a přitáhl si jeho hlavu k sobě. Podíval jsem se do jeho krásných čokoládových očí a smutně se usmál.

,,Omlouvám-.."

,,Kooku... Omluvy nic nenapravý..." Vydechl Taehyung,při pohledu do mých očí.

𝑻𝒂𝒆𝒉𝒚𝒖𝒏𝒈 𝒑𝒐𝒗

,,Když se budeš-.." Přerušil mě jeho dlouhý a procítěný polibek. Ztuhl jsem a nevěděl,jak reagovat.

Neměl odcházet... Neměl na mě řvát,ale já mu neměl lhát. Neměl jsem mu lhát přímo do očí...

Jungkook jeho velkou dlaň,přiložil na mou mokrou tvář od slz a pohladil mě po ní.

Nedokázal jsem na něj být dlouho naštvaný,a proto jsem mu polibek ihned poté,oplatil.

Pomaličku a láskyplně začal hýbat svými měkkými rty a já se pomalu přidával. S hlasitým mlasknutím se odtáhl a podíval opět do mých očí.

Zase jsem,jako při našem prvním pohledu do očí,viděl tu obrovskou galaxii lásky,která patří pouze mně.

Až na to,že tam byla menší změna... Všiml jsem si,že v jeho očích panuje strach. Také tam byla dost velká provinilost...

Ach bože... Co jsem mu to provedl...

Rychle jsem se přilepil svými rty na ty jeho a začal ho líbat. Nejsem profík,takže jsem asi vypadal vtipně...

Abych řekl pravdu,nic lepšího mě nenapadlo...

Jungkook se ihned přidal a posadil si mě na jeho klín. Obmotal jsem si nohy kolem jeho pasu a ruce si obmotal kolem jeho krku.

,,Tae~" Vydechl Jungkook,když jsem skousl jeho spodní ret. Něco jako odezvu, jsem zabručel a na to mě Jungkook od sebe odtáhl.

,,Teď ne... Jdeme spát." Řekl a zvedl mě do náručí. Zaskočeně jsem ho pozoroval,přičemž se zvedl a odnesl mě do pokoje.

Položil mě do postele,kde jsem se trochu zmateně zachumlal do peřin a on si ke mně lehl a objal ,jako každý večer,můj pas.

,,Dobrou noc...Taehyungu." Řekl jeho jemným hlasem,ale to mi nepřišlo podstatné. To,jak mě oslovil,bylo však podstatné...

,,D-dobrou noc...Kookie." Odpověděl jsem mu nejistě a více si k němu zalezl a přimáčkl na jeho hruď. Něco jsem rozhodně udělal,ale nevím co....

Pokud se tohle nevyřeší,bude to náš konec.

🐰🐯

Oh no... Co když se rozejdou?! Oh můj bože! Co se asi stane? Proč je náš Jungkookie takový... Divný?