WEREWOLF [태극기] ☽

24

Zvedl jsem se a připravoval se na odchod. Ten vocas se jen ušklíbl a myslel si,že vyhrál.

Hah. Tak to těžko kamaráde...Já jsem ten co vyhrál.

Šel jsem kolem něj. Rychle jsem ho vzal za krk a můj talíř s jídlem mu naplácl do obličeje.
Poté jsem ho zvedl a pověsil na háček na ručníky.

Otřel jsem si ruku o jeho uniformu,protože jsem se kvůli němu umazal. Přišel jsem k němu a řekl důrazným hlasem.

,,Řekl,že nechce. A pokud ne,tak to znamená NE. Rozumíš?"

On jen polkl a nedal mi odpověď. Hajzl jeden.

Znovu jsem ho vzal za límec a sundal ho. Položil jsem ho na nohy a upravil mu límeček.
Znovu jsem ho chytil hrubě za hlavu a narazil s ní do stolu.

,,Řekl jsem ROZUMÍŠ?" On jen polkl a kývl jako souhlas. Hrubě jsem ho vzal za vlasy a poplácal ho po obličeji. ,,Šikovnej.." Poté jsem ho odhodil a otočil se na Hobiho.

Ušklíbl jsem se na něho a poté mrknul. Hobi se na mě divně podíval a já sebral můj talíř. Zvedl jsem ho a zamířil přes celou jídelnu k odložnímu tácu. Odložil jsem talíř a šel si sednout k mé partě.

Ti se na mě jen šokovaně koukali. Jimin pustil hůlky a šáhl mi na čelo. ,,Jsi v pohodě?Nemáš teplotu?" Zeptal se zkoumavě.

Já jsem dal jeho ruku dolu a odpověděl chladně. ,,Ne. Ten vocas má štěstí...Šetřil jsem ho. Neměl přejít přes okraj mého hrníčku trpělivosti."

Jimin se zasmál a pohladil mě po vlasech. ,,Dobře.." Poté se vrátil ke svému jídlu a začal znovu jíst.

Cítil jsem na sobě nějaký pohled. Nenápadně jsem se otočil kolem sebe,ale nikoho neviděl.
Podíval jsem se před sebe a tam viděl Jungkooka s Yoongim.

Seděli přesně naproti mně. Jungkook se na mě koukal a nepřerušil oční kontakt ani na vteřinu.
Začal jsem se červenat.

Uhnul jsem pohledem. Podíval jsem se zpátky a Jungkook tam už neseděl. Rozhlédl jsem se po celé jídelně a neuviděl ho.

Povzdychl jsem si a opustil společně s mým gangem jídelnu. Šli jsme do našeho stanu. Yoongi se zastavil a řekl.

,, Taehyungu?Máš jít do Jungkooka chaty. Prý,že se něco děje." řekl klidným hlasem.

COŽE?!

Rychle jsem se rozběhl k němu do chaty. Ani jsem neťukal. Rovnou jsem vešel dovnitř. Zabouchl jsem dveře a začal ho hledat.

Doběhl jsem ke gauči. Tam nebyl. Doběhl jsem do koupelny,tam taky ne. Neuvědomil jsem si,že jeho chata má dvě patra.

Rozeběhl jsem se a podíval se po druhém patře.
Nikde nebyl...

Začal jsem panikařit. Doběhl jsem dolu a začal to prohledávat kolem gauče. Našel jsem jeho mobil. Byl plně nabitej...

Začal jsem brečet. Tak moc jsem se bál,že se mu něco stalo...

Cítil jsem nepříjemný pocit na hrudi...

Strach?Bolest?Lítost?

Nevím co to bylo...Ale nelíbilo se mi to...

Najednou se otevřeli dveře....

Dovnitř někdo vešel. Došel jsem se ustrašeně podívat, kdo navštívil Jungkooka.

🐰🐯

Tae,dávej pozor,jasnyyyy🦭