WEREWOLF [태극기] ☽

60.

Celou dobu to proběhlo docela dobře. Kluci nějak neřešili moje jizvy a já si spokojeně užíval zábavu. Po tak dlouhé době jsem zase cítil...

Šťastně...

Právě teď sedím na okraji bazénu a dávám si pauzu. Potřeboval jsem ji,protože jsme dělali blbosti ve vodě a já měl pocit,že jsem ztratil dech.

,,Nad čím doumáš?" Zeptal se mě hluboký hlas. Podíval jsem se na dotyčného a spatřil Yoongiho. Podíval jsem se zpátky na kluky v bazénu a oddechl si.

,,Nad ničím... Jen si dávám pauzu.." Odpověděl jsem mu. Yoongi si ke mně přisedl a zadíval se na kluky v bazénu stejně jako já.

,,Od čeho máš ty jizvy?" Zeptal se mě opatrně po chvilce ticha. Nechtěl jsem o tom moc mluvit... ,,Jimin byl dost zaskočený,když to viděl.." Dodal mi jemným hlasem.

Povzdechl jsem si a podíval se na Jimina bláznícího s Jungkookem ve vodě. ,,Je to z nehody... S Jiminem." Řekl jsem mu vážným hlasem.

,,Jednou... Bylo mi zhruba 12... Byli jsme s Jiminem venku. Vždycky jsem byl ten slabší. Taky si na mě vždycky všichni dovolovali.. Ten den na mě někdo vyjel a začal mě mlátit. Jimin mě začal bránit. A já se ho marně snažil zastavit..."

,,Z ničeho nic na mě vystartoval a přeměnil se. Skočil na mě a řízl mě přes hruď drápy. Neuvědomil si to. Až,když viděl krev po mém těle..." Povzdechl jsem si a pousmál se.

,,Odpustil jsem mu to. Nemohl za to. Jen mě chtěl ochránit..." Yoongi chápavě kývl a chytil mi ruku. Zmateně jsem ho sledoval a uviděl,jak palcem přejel přes jizvy na zápěstí.

,,A tohle?" Ruku jsem vysmeknul z jeho sevření a řekl mu chladným tónem. ,,Už se ptáš trošku moc Yoongi.." Yoongi trochu zmateně kývl hlavou a podíval se zpátky do bazénu.

Nebudu mu to říkat...Nikomu...

Hlavou se mi začali prohánět myšlenky o smrti mé matky.. Důvody,proč je mrtvá,že kdybych jen něco udělal,...Mohla by být na živu.

Tady semnou...

Hlavou se mi začali hromadit myšlenky,které jsem chtěl navěky zakopat pod zem. Ale ne. Pořád mi chodili hlavou a já měl pocit,že mi praskne hlava.

Zatřepal jsem s ní,ale nic. Pořád jsem slyšel ty odporné myšlenky.

Chytil jsem si rukama uši a snažil se na to nemyslet. Zavrčel jsem,protože mi tam pořád ty myšlenky zůstali a sežíralo mě to vnitřně.

Zatřepal jsem ještě jednou hlavou a snažil se vzpamatovat.

,,V pohodě?" Zeptal se mě Yoongi trochu napjatě. Kývl jsem jako souhlas a dál se snažil myslet na něco jiného.

"Jsi jen troska! Tvá matka zemřela jen kvůli tobě. Měl by jsi se zahrabat pod zem! Ty pokusy a sebevraždu ti měli vyjít...."

Takovéto myšlenky se mi pořád honili hlavou.

Otevřel jsem oči a rozhlédl se kolem sebe. Rychle jsem se zvedl a zamířil do bazénu. Vlezl jsem dovnitř i přes to,jak studený pro mě byl,jsem se potopil.

Pod vodou jsem začal řvát a snažil se tak trochu probudit. Na dně jsem pěstí mlátil do stěny bazénu a snažil se vnímat realitu.

Najednou mě někdo vynořil nad hladinu a já začal nahlas kašlat. ,,Co to k sakru děláš?! Chceš se zabít!" Zařval na mě vyděšeně Jimin.

Jungkook stál kousek za námi a pozoroval nás.

,,Nech mě." Řekl jsem mu při odstrčení a znovu se potopil. Jimin mě znovu vytáhl nahoru a zařval na mě.

,,Vzpamatuj se sakra Taehyungu!" Podíval jsem se na něho a zařval na něho nazpátek. ,,Já se k sakru snažím! Nechápeš to! Snažím se! Ale nejde to!" Řval jsem na něho přes celou místnost.

Všichni se zastavili a otočili se k nám. Frustrovaně jsem se chytil za hlavu a prohrábl si vlasy. ,,Prostě se snažím! Jasný?!" Řekl jsem mu zoufale.

Jimin jen zkamenělé sledoval mou postavu, panikaříjící při chození ze strany na stranu.

🐰🐯

Klid tygříku! Určitě ti někdo pomůže😏