Po chvíli se k nám přidali kluci. Malá princezna je všechny prozkoumala a poté se seznámila.
Všiml jsem si,jak Kook chvilkama žárlí...Byl jako roztomilý nabručený králíček.
,,Tak na co máš chuť princezno?" Zeptal jsem se holčičky sedící na mém klíně. Zamyslela se. ,,Co třeba zmrzlina?" Zeptal se Jungkook při úsměvu.
Holčička natěšeně přikývla. Jungkook jí zmáčkl tvářičku a dodal. ,, Jsi jako sluníčko.." Hobi se trochu nafoukl a protočil očima.
Najednou seskočila z mého klína a podívala se po všech u stolu. ,,Jdeme si dát zmrzlinu!" Vyjekla roztomile. Potichu jsem se zasmál a chytil ji za packu.
Jungkook ji chytil za druhou a jako rodinka jsme šli ke stánku se zmrzlinou.
Já a malá princezna jsme šli koupit zmrzlinu, zatímco Jungkook stál opodál a pozoroval nás.
Jungkookovi někdo poklepal na rameno. Ohlédl se a spatřil Yoongiho,který si k němu stoupl a povzdechl si.
,,Vypadáte jako rodina Kooku." Řekl mu jemným hlasem. Jungkook se pousmál a koukl se na mě a holčičku,s kterou si s chychotem vybírají zmrzlinu.
,,Já vím..." Vydechl Jungkook spokojeně. ,,...ještě mám pár dní a poté ho budu muset označit..." Zamumlal trochu zkysle.
,,Já vím. Já už Jimina označkoval minulý měsíc... Ale,proč nad tím tolik váháš?" Jungkook se na Yoongiho soucitně podíval. ,,Nevím... Bojím se,že by ho to mohlo bolet.. Nebo i hůř."
Yoongi položil ruku na Kooka rameno a řekl mu klidným hlasem. ,,O to si nedělej starosti. Jsem si jistý,že tě Tae miluje a pro tvou lásku,pro tebe, by to i přetrpěl."
Jungkook přikývl hlavou a chtěl něco dodat. Jenže ta malá uličnice běžela ke Kookovi a začala mu vykládat věci,které jsem jí řekl.
,,Princ Taetae je tvůj přítel? Vy budete mít děti? A já už nebudu vaše dítě?" Přiběhl jsem k ní a nafoukl tváře.
,,Princezno. Na něčem jsme se domluvili a ty jsi teď porušila slib. Princ Tae je na tebe naštvaný..." Holčička se na mě ihned smutně podívala a objala mě jako koala.
,,Princezna se ti omlouvá Taetae.... Prosím odpusť mi to PRINCII!" Fňukala na mě při objímání mých nohou.
Dřepl jsem si a řekl jí při připravení na Pinky promise. ,,Slibuješ?" Přikývla a na Pinky promise mi to opět slíbila.
Usmál jsem se a zvedl ji do náruče. Společně jsme došli ke stolu a tam jsme začali jíst zmrzlinu.
Já už měl zmrzlinu dojedenou. Jungkookovi chybělo jen pár lžiček a princezna měla skoro všechnu zmrzlinu místo v puse na puse.
Natáhl jsem se pro ubrousek a začal jí utíkat rty. ,,Princezno,víte,že by jste měla jíst opatrněji? Takto si to vůbec nevychutnáte.." Řekl jsem jí a pousmál se.
Holčička položila lžičku vedle a podívala se na mě. ,,A jak to mám jíst Princi?" Ušklíbl jsem se a vzal lžičku. Nabral zmrzlinu a namířil jí do pusy. ,,Aaa." Řekl jsem.
Holčička otevřela pusinku a čekala na letadélko. Náhle jsem uhnul a řekl jí jemně. ,,Uplavala!!" Strčil jsem si lžičku do pusy a pobaveně se zasmál.
Holčička se zamračila a zachychotala se. Vzala mou lžičku a nabrala zmrzlinu. Všechnu zmrzlinu na lžičce mi plácla do obličeje a pobaveně se zasmála.
,,Uplavala!" Řekla a dala si do pusy zmrzlinu. Nahlas jsem se zasmál vzal další zmrzlinu. Plácl jsem jí lžičku se zmrzlinou do obličeje znovu a společně jsme se zasmáli.
Podal jsem další ubrousek a otřel jí tvář špinavou od zmrzliny. Ubrousek jsem dal do prázdné mističky od zmrzliny a pousmál se.
Najednou mně Jungkook otočil hlavu směrem k sobě a začal mi otírat zmrzlinu z obličeje. Vyjukaně jsem ho pozoroval a mé tváře nabrali růžový odstín.
,,Princi Tae? Proč se tolik červenáš? Dělá ti snad něco?" Zeptala se mě starostlivě holčička. Párkrát jsem zamrkal a nadechl se,že něco řeknu.
,,Zlatíčko,neboj se o Taeho. Jen se trošičku stydí..." Řekl jí Jungkook důvěřivě. Holčička přikývla a začala si povídat s ostatními.
🐰🐯
Tak co? Jak je u vás? Je ošklivo,nebo hezky? U nás je ošklivo a nebo pod mrakem. Jsou tu i bouřky,tak uvidíme🙄
ČTEŠ
WEREWOLF [태극기] ☽
Fiksi PenggemarKim Taehyung je vlk Omega. Je mu 19 let a bydlí společně s jeho nejlepším kamarádem Jiminem. Taehyung nemá žádnou chuť do života. Nejraději by to skončil,ale kvůli Jiminovi to nikdy neudělal. Jeho matka zemřela a otec ho opustil. Nikoho nemá. Chodí...