WEREWOLF [태극기] ☽

33

Když jsem si vyndal věci,sedl jsem si na gauč a čekal,než Jungkook vyleze. Byla to jen chvilka. Tak 15 min. Dveře od koupelny se otevřeli a ven vyšel Jungkook jen s ručníkem kolem pasu.
Rychle jsem zavřel oči a snažil se na něho nedívat.

Jungkook se zasmál a řekl jeho nízkým a tak sexy hlasem. ,,Utíkej. Koupelna je volná." Rychle jsem otevřel oči a vlítl do koupelny. Zavřel jsem dveře a opřel se o ně.

Panebože...Proč musí být tak sexy?....Aishhh

Dal jsem si rychlou sprchu a poté vylezl ven. Radši jsem se převlékl vevnitř. Nikdy nevíte..
Vyšel jsem ven a začal hledat Kooka.

Dole nebyl,tak mě napadlo,že už bude nahoře.
Po schodech jsem došel do ložnice. V posteli nikdo nebyl. Kde k sakru je?!..

Začal jsem se bát. Ne..on by mě nikdy neopustil..Ne...to by neudělal... Snažil jsem se myslet na kladné věci typu,odešel na záchod,musel něco vyřešit...určitě se vrátí...

Kdyby mě Jungkook opustil,nedokázal bych to vydržet. Určitě bych se zabil. A pokud bych se nezabil,tak bych se pokoušel dál a dál,dokud by se mi to nepovedlo.

Se slzama stékajícíma z mých očí,jsem si sedl na postel a čekal...

Najednou jsem uslyšel otevírání dveří a kroky, které míří sem. Rychle jsem si stoupl a podíval se,kdo to je. Jungkook.

Jungkook se zmateně podíval na stékající slzy po mých tvářích. Přišel blíže. Rychle jsem si utřel slzy a pevně ho objal. ,,Tohle mi nedělej. Nesmíš mě takhle opouštět." Říkal jsem při vzlykotu na jeho rameni.

Jungkook mě začal utěšovat. Tedy,snažil se.
Po chvíli jsem se odtáhl a ubrečenýma očima jsem se na něj podíval.

,,K-kde jsi byl?" zeptal jsem se rozklepaně. Jungkook se usmál a řekl při utírání zbytku slz.
,,Otec něco potřeboval. Omlouvám se,příště ti to řeknu."

Nad jeho slovy jsem se pousmál a vlezl si do postele. Jungkook došel na druhou stranu a lehl si vedle mě. Zachumlali jsme se do peřin.
Hlavu jsem si položil na jeho vypracovanou hruď a on si mě přitulil více k sobě.

V této pozici jsme usnuli. Budu to nazývat Tulící pozice.

𝐎𝐍𝐄 𝐌𝐎𝐍𝐓𝐇 𝐋𝐀𝐓𝐄𝐑

Dnes je zkouškový den. Jsem celkem nervózní..
Bojím se,že něco podělám...Právě teď čekám na řadu,abych mohl napsat testy.

Konečně. Přišla na mě řada. Zvedl jsem se a došel si pro papíry. Sedl jsem si a začal psát.
Myslím,že jsem to napsal docela dobře... Nemusel bych propadnout... Když všichni odevzdali,pokračovali jsme v dalších hodinách.

Aby jste pochopili, už jsme znovu ve škole.
Právě teď sedíme v lavicích a čekáme na výsledky,které nám oznámí pan učitel.

Bylo tady dusno. Všichni se modlili,aby nepropadli...Tedy,já jsem se také modlil. Byl jsem fakt nervózní. Bojím se,že dopadnou špatně...

Z mých myšlenek mě vyrušil učitel,vycházející do třídy s úsměvem na rtech. Stoupl si před tabuli a řekl důrazným hlasem.

,,Žáci,chci vám oznámit dvě zprávy. Zaprvé; Všichni z naší třídy prošli-..." Přerušili ho ostatní,který se začali radovat. Upřímně se mi ulevilo. Budu moct pokračovat..

,,Ehm...a zadruhé; chci vás seznámit s pěti nejlepšími výkony. Takže,...Páté místo:Kim Namjoon 128 bodů. Čtvrté místo: Seulgi 131 bodů. Třetí místo: Jung Hoseok 139 bodů. Druhé místo: Park Jimin s 145 body. A na prvním místě z celého prvního ročníku: Kim Taehyung s plným počtem bodů. Gratuluji."

Cože?!Já jsem první?! To ne...asi mám halušky...To není možné...

Jimin ke mě s Joonem a Hobi radostně přiskočil a začali mě objímat. ,,Jsme dobří!!!" zařvali radostně. Nečekal jsem,že budu první..

Asi se mi hodilo počítat ty kamínky na hřišti...