WEREWOLF [태극기] ☽

37.

Mezitím,co mě Jungkook uklidňoval,ostatní policisté došli k tělům a udiveně si je prohlíželi.

Nevím,kde se to ve mně vzalo. Doslova jsem zuřil,když začali šahat na mě a poté i na Jimina. Měl jsem pocit,že každého,kdo mi zkříží cestu, zabiju. Taky,že jsem tak udělal...

Jungkook mě dál uklidňoval a ujišťoval,že to nic není. Že mi nic neudělají a nebudou žádné problémy.

Když jsem se jakž takž uklidnil,odtáhl jsem se a podíval se do Jungkooka očí. Bude mě za tohle nenávidět...Zabil jsem skoro tři lidi...Jsem stvůra... Po tváři mi kvůli těmto myšlenkám skapalo pár slz a Jungkook je jemným dotykem otřel.

Policisté vše potřebné zařídili a my vyrazili domu. Ani jednou jsem se nepodíval na Jimina. Nedokázal jsem to kvůli pocitu znechucení. Ne z ostatních,ale ze mě.

Jsem Zrůda...Zabil jsem dva lidi...

Tahle slova mi pořád chodila hlavou. Měl jsem pocit, že tomu začnu věřit napořád. Já a Jungkook jsme jeli Jungkooka autem a Yoongi s Jiminem jeli poté Yoongiho autem.

Když jsme konečně zastavili,vystoupili jsme. Stoupl jsem si a zhluboka se nadechl. Jungkook ke mně přišel a řekl mi jemným hlasem.

,,Tetička Peggy mi dovolila u tebe dnes přespat. Pokud chceš,můžu s tebou zůstat,pokud nechceš pojedu domu a ráno se uvidíme. "

Musí být unavený...Nechci ho otravovat....

,,V p-pohodě...Jeď domu a pořádně se vyspi. Ráno se uvidíme,kdyžtak ti zavolám. " Řekl jsem rozklepaně.

Nechci aby odešel. Nechci aby mě nechal samotného. Ale to nepřepere fakt, že ho nechci obtěžovat a otravovat...

Jungkook si smutně povzdychl a řekl něžným hlasem při hlazení mé tváře. ,,Dobře. Kdyby něco,ihned mi zavolej."

Kývl jsem jako souhlas a rozešel se domu. Jimin ještě stál s Yoongim u auta a rozlučovali se. Vešel jsem dovnitř a šel rovnou do mého pokoje.

Zamkl jsem dveře a sedl si na postel. Kolena jsem si dal k čelu a začal brečet.

,,Jsem zrůda...Jak můžu zabít dva lidi...Jen kvůli vzteku....Ne...tohle nejsem já...Jsem zrůda..."

Mumlal jsem si pro sebe. Najednou někdo zaťukal a z druhé strany se ozval jemný hlas.
,,Tae? Děje se něco? Jimin vypadá nějak divně.. Pohádali jste se?" Zeptala se tetička ode dveří.

,,Jdi pryč...Prosím." Řekl jsem jí dostatečně nahlas,aby mě slyšela. Zaťukala ještě jednou a řekla. ,,Tae?Děje se něco?" Zalapal jsem po dechu a zadržel vzlyk.

,,N-ne...Můžeš mě chvíli nechat?" Tetička si povzdechla a poté odešla pryč. Na novo jsem se rozbrečel a lehl si do postele.

𝐓𝐇𝐑𝐄𝐄 𝐇𝐎𝐔𝐑𝐒 𝐋𝐀𝐓𝐄𝐑

Vzal jsem si mobil a našel Jungkooka číslo. Chvilku jsem váhal,ale potom jsem ho vytočil a čekal. Čekal na jeho krásný hlas,kvůli kterému žiju,dýchám.

,,Haló? Tae? Copak? Děje se něco?" ozvalo se z druhé strany hovoru. ,,J-jungkook-ah.." Zamumlal jsem při vzlykotu. ,,Tae?Co se děje? Mám za tebou přijet?" Zeptal se Jungkook vyděšeně.

Z hluboka jsem se nadechl a řekl rozklepaně. ,,J-já... P-potřebuju tě...i-i když mě možná n-nenávidíš za to,co jsem p-provedl,...J-já...Kookie..."

Mumlal jsem při vzlykotu do telefonu. Najednou jsem uslyšel pípání,které oznamovalo,že to dotyčný típl.

🐰🐯

Copak se asi stal0? Je na něho JK naštvaný? A proto mu to típl? Nebo ho jen nechtěl poslouchat?