WEREWOLF [태극기] ☽

25

Jungkook.

Když jsem uviděl Jungkooka, z očí se mi spustili slzy. Doběhl jsem k němu a pevně ho objal.Tak moc jsem se bál,že se mu něco stalo..

Jungkook se na mě šokovaně koukal. Pevně mě objal nazpátek a zeptal se zmateně.
,,Co se stalo?proč pláčeš?" Nic jsem neřekl.

Jen jsem dál pokračoval v mém breku.

Pohladil mě po hlavě a najednou jsem necítil zem pod nohama. Zvedl mě a nohy mi obmotal kolem jeho pasu.

Šel semnou ke gauči a tam si sedl. Seděl jsem obmotanej kolem jeho těla jako nějaká koala a vzlykal mu na rameno.

Nechtěl jsem ho pustit. Bál jsem se. Kurva moc.

,,B-bál jsem se...Ž-že se ti něco s-stalo..." zamumlal jsem a začal více brečet. Obličej jsem si zavrtal do jeho krku a nosem nenápadně nasával jeho krásnou vůni. Jungkook mě pohladil po zádech a řekl.

,,Proč by se mi mělo něco stát? Šel jsem jen na záchod.." řekl a trošku se zasmál. Pustil jsem ho a ruce nechal na jeho krku obmotané.

Podíval jsem se mu do očí a řekl ubrečeným tónem. ,,Y-Yoongi řekl...ž-že se něco s-stalo.."
Poté jsem začal znovu brečet a znovu se přitulil k němu.

Jungkook se jemně zasmál a pohladil mě po hlavě. ,,Neboj se..Něco jsem ti slíbil..Nenechám tě tady samotného."

Otřel jsem si slzy a snažil se přestat brečet. Nešlo to. Potřeboval jsem ze sebe dostat všechen ten strach,že mě opouští.

Uběhla nějaká chvíle. Pořád jsem ho držel,už jsem nebrečel. Jen jsem ho prostě nechtěl pustit. Seděl jsem asi půl hodiny na jeho klíně..

Nevím jak,ale usnul jsem. Bylo mi s ním tak krásně...

Jungkook po chvíli uslyšel potiché vzdychání.
Podíval se na Taeho a uviděl,že usnul. Usmál se nad jeho roztomilostí a opatrně si přesedl.

Nechtěl ho vzbudit. Proto si ho nechal na klíně a ještě více se přitulil. Cítil jeho vůni. Byla tak přitažlivá...

Jelikož je Alfa,je závislý na své Omeze...

Jeho hlavu si položil k němu na rameno a opatrně nasával jeho vůni.

Bylo krásné ticho. Jungkook v objetí po chvíli usnul také. A díky tomu,zmeškali trénink...

Alespoň se pořádně vyspali...

Někdo zaťukal na dveře od Jungkookovi chatky. Jungkook neodpověděl,protože se tím neprobudil.

Někdo otevřel dveře a vešel dovnitř. ,,Kookah?"
zeptal se Yoongi. Šel směrem do obýváku a uviděl je tam spát. Jimin šel s ním,takže je viděl také.

Oba dva se usmáli nad jejich pozicí. Vypadali roztomile..

,,Doufám,že tvůj bratr obnoví Taeho lásku a Tae bude jako dřív.." Zašeptal Jimin smutným hlasem. Yoongi se na něho podíval a věnoval mu malou pusinku na rty.

,,Neboj se..on to dokáže." Řekl a připravili se odejít. Trochu bouchl dveřmi a snažil se je tím probudit,protože Jungkooka hledal otec,kvůli tomu,že prospali celý den.

Jungkook pomaličku otevřel oči. Podíval se po pokoji a poté se podíval na potichu spícího Taeho na jeho klíně.

Usmál se a opatrně ho pohladil po hlavě. Tae sebou hnul a otočil hlavu na druhou stranu. Teď jeho obličej byl na Kookově krku.

Jungkook cítil jeho dech na svém krku. Musel se ovládat..Věděl,že Tae není připravenej na nějaké větší věci...proto krotil svoji touhu po jeho tělu.

Taehyung se přitiskl více a jeho rty se dotkly Jungkooka krku. Jungkookovi proběhli motýlky v břiše.

Taehyung pomalu otevřel oči a podíval se,kde je. Uviděl Jungkooka klín. Zděsil se..

Kurva!

Co tady k sakru dělám?...

Taehyung zvedl pohled do Jungkookových očí. Jungkook se hřejivě usmál a dal mu malou pusinku na rty. Tae zrudnul...

Jungkook si ho znovu přitiskl na hruď a jemným hlasem řekl. ,,Už nebreč..Úsměv ti určitě sluší více." Řekl a políbil Taeho čelo.

Nebyl si jistý...protože ho neviděl se pořádně usmát. Věděl,jak krásný a úžasný Taehyung je..
Ale bylo mu líto,že ho neviděl se usmát.

🐰🐯

Jungkookie má recht,úsměv mu sluší více!!!❤️‍🔥