WEREWOLF [태극기] ☽

32.

Smutně jsem se pousmál a připravil se k odchodu. Jungkook mě zastavil,propletl si semnou prsty a poté vyšel ven z chaty. Jeho chata byla kousek dál od tábora. Byla to obrovská moderní chata a ty ostatní byly malé a staré. Má výhody no...

Došli jsme k řadě. Jungkook mi půjčil příbor, takže jsem nemusel do mé chaty.Pustil jsem jeho ruku a zamířil na konec řady. Jungkook mě chytil za ruku a zastavil mě.

,,Kampak jdeš?Pojď semnou." Řekl a začal mě vést směrem dopředu. Zastavil jsem ho a řekl.
,,Kookie,je to pro ostatní nespravedlivé. Pokud chceš,můžu si sednout k tvému stolu,ale nechci předbíhat..."

Jungkook se usmál a dal mi pusu na tvář. ,,Dobře tedy. Budu ti držet místo." Řekl a odešel k okénku pro jídlo.

Já tam jenom stál a neuvědomoval si realitu. Rychle jsem zamířil do konce řady a sklopil hlavu k zemi. ,,Tae,nečervenej se nám." Řekl Jimin zamnou provokativně. Podíval jsem se na něj a protočil očima.

Jimin se ke mně přiblížil a řekl. ,,Už něco bylo? Kdy bude svatba?" Ignoroval jsem jeho otázky a místo toho si vzal tác s jídlem. Šel jsem směrem ke stolům.

Všiml jsem si Jungkooka a Yoongiho,kteří drží dvě místa vedle sebe. Nervózně jsem polkl a došel k jejich stolu. Tác jsem si položil na stůl a přisedl si. Jungkook se na mě usmál a já na něho nazpátek.

Jimin si sedl vedle Yoongiho a Joon...toho jsem vůbec nezahlédl. Divný...

Celou dobu bylo ticho. Do té doby,dokud se nezeptal Yoongi a Jimin na pár otázek. ,,Už něco bylo? Kdy bude první dítě? A svatba?"

Fakt mě leze na nervi. Oba dva jsme ignorovali jejich dotazy a jedli dál. Jimin mi ukradl trochu rýže z talíře a řekl. ,,Nestyďte se.." A usmál se jeho šibalským úsměvem.

Tak už dost!...

,,Už stačí. Nestydíš se trošku takhle vyptávat?Neměli by jste se stydět vy?!" zavrčel jsem vlčím hlasem.

Jimin se zasmál a řekl. ,,A za co Taetae?"  Fakt.Tohle... ,,Vám je jedno,že jsme vás přistihli se líbat?!" řekl jsem naštvaným hlasem při zvedání.

Všichni se na nás otočili a já jen naštvaně koukal na Jimina. Jimin se podíval okolo a řekl. ,,Tae...klid. Sedni si. Omlouvám se." Sedl jsem si a hůlky zabodl do stolu. Lépe řečeno...probodl jsem s nimi stůl.

Naštvaně jsem zavrčel a napil se svého pití. Všichni tři se na mě jen koukali a ani nemrkli.
Uklidnil jsem se a řekl provinilým hlasem.

,,Omlouvám se. N-nechtěl jsem takhle-..."
Jungkook mě přerušil. ,,To je v pořádku. Je to normální v tvém věku." Řekl a dál jedl svoji večeři.

Počkat?...V tomhle věku?!...Kolik mu sakra je,aby to takhle řekl?....

,,Ehm...Kookie?Kolik t-ti je?" zeptal jsem se při odchodu z jídelny. Kook se na mě podíval a poškrábal se na krku. ,,No...24.."

Cože?! Vůbec na to nevypadá... Vykulil jsem oči a řekl.

,,Vážně?...nevypadáš na to.." Poslední slova jsem zeslabil, aby je neslyšel. Zasmál se a znovu mě chytil za ruku.

,,A kolik pak je tobě andílku?" Nervózně jsem polkl a řekl. ,,d-dvacet.." Jungkook mi věnoval malou pusu na tvář a řekl. ,,Také na to nevypadáš." Začervenal jsem se a odvrátil pohled někam do neznáma.

Po chvíli jsme došli do jeho chaty. Upřímně se fakt kurevsky stydím. Jungkook otevřel dveře a já už viděl moje věci zabalené v kufru. Počkat, kdy to stihl zabalit?...

Nechal jsem to být. Jungkook vešel do obýváku a řekl. ,,Vezmi si věci na převlečení. Teď jdu do sprchy a ty půjdeš po mě. Dobře?.." Plaše jsem kývl a zamířil k mému kufru.

🐰🐯

Ach bože. Taky chci boyfrienda,jako je JK.😭