Motel 6 [ Niall Horan] - CZ

Liar,Liar!

Avery Holmes 

Ráda bych řekla, že jsme domů došli v rozumný čas tak aby šla Aimee spát včas, ale to se vážně nestalo. Po krásné odpoledni na loďce kde jsme si jen povídali nás Niall vzal do Dairy Queen, kde Aimee každému řekla, že má na sobě modré kalhotky.

Aimee brečela asi 10 minut, když si vyklopila zmrzlinu na její oblíbené tričko s Minnie Mouse, ale Niall šel a koupil jí novou.

Vážně to bylo vtipné ty dva spolu pozorovat. Stále jsem nerozuměla jak to, že se Aimee Nialla nebojí. Celý život vyrůstala s pocitem, že jsou všichni muži zlí, ale s Niallem to bylo jiné. Něco co bylo opravdu nevysvětlitelné.

"Víš, že máš štestí, že máš tak svělou starší sestru, která s tebou tráví čas?" Zeptal se Niall Aimee, když jsme šli z Dairy Queen. Zamrzla jsem na sedačce spolujezdce vedle Nialla a pomalu jsem otočila hlavu směrem na Aimee a usmála se. Zamračila se na mě a podívala se zpátky na Nialla.

"Ale já nemám sestru." Odpověděla. Můj tep se zvýšil rapidním způsobem a cítila jsem jak mi stoupá teplota. Myslela jsem si, že to Aimee bude hrát společně se mnou tak dlouho, jak to jen půjde. Je to jen týden co jsem Niallovi lhala o tom - kdo jsem,kolik mi je a co je pro mě Aimee.

"Jo máš hlupáčku." Smál se a jeho pohled se soustředil na vozovku. Neměl ponětí co se děje a já děkovala bohu za to, že je tak nevšímavý.

"Jsou jí jen tři občas je zmatená" Smála jsem se přihlouple, snažila jsem se dosáhnou na zadní sedadlo a štouchla jsem jí do nohy. Aimee se na mě podívala a zatřášla hlavou, takže její blondaté kurdliny tancovaly okolo hlavy.

"Ne já nemám velkou sestru!" Smála se a kopla do Niallovi sedačky.

"Jak jsem řekla, je zmatená." Zašeptala jsem Niallovi. Nadzvedl obočí,ale na nic víc se už neptal.

Ve zpětném zrcádku jsem viděla,že se na mě Aimee kouká a mračí se, ale já jí ignorovala. Nevěděla jsem co bych dělala, kdyby Niall zjistil pravdu, takže jsem si řekla že to prostě nesmí zjistit. Nenechala bych ho na to přijít.

"Tak co holky, bavily jste se dnes?" Zeptal se Niall po tom co jsme seděli asi deset minut v naprosté tichosti.

"Ano!" Zařvala Aimee. Zakroutila jsem očima a smála se. Neměla jsem ponětí po kom ta holka bude, protože já i Jake jsme oba takhle hlasití a urážliví.

"Projíždka na loďce byla vážně skvělá." Řekla jsem potichu a hlavu si opřela o opěradlo. Snažila jsem se uklidnit od předešlého falešného poplachu s prokecnutím toho, kdo vlastně jsem, Abych zahnala nudu tak jsem vzala telefon a projížděla jsem všechny mé změškané hovory a sms. Všechny byli od Jakea. V krku se mi udělal knedlík, ale i přes to jsem vše smazala. Chci ho vymazat z mého života a taky si musím sehnat nový telefon. Nechtěla jsem, aby mě nějak vystopoval ikdyž jsem neměla tušení jak by to díky mému starému, levnému mobilu dokázal.

Zaparkovali jsme u motelového parkoviště a já si oddechla. Konečě budu moct zalézt do pokoje a usonout. Milovala jsem přítomnost Nialla, to opravdu jo, ale bylo to hrozně složité lhát o sobě a mém životě, když to ještě k tomu sledovala má tříletá dcera. 

Niall odpoutal Aimee a já si všimla, že už spí. Cítila jsem se jako hrozná máma za to, že jsem jí dneska neechala ani odpočinout, ale nadruhou stranu to znamenalo, že bude ráno dlouho spát a já budu moct ráno dojít pro nějaké pečivo.

"Děkuju." Usmála jsem se na Nialla. Světlo z auta svítilo na jeho tvář a já spatřila ten úsměv. Pokrčil rameny a vzal si Aimme do náruče.