Motel 6 [ Niall Horan] - CZ

Relocating

Niall Horan

"Mám pro vás špatné zprávy." Řekl Sam a všichni jsme ztichli. Už hodinu jsme všichni seděli v téhle stísněné místnosti. "Snažil jsem se změnit lokaci Niallova telefonu, ale už nás má. Zlokalizovali jsme její mobil a je jen hodinu od nás, takže se musíte zbalit."

Chvilku jsem jen mrkal a mračil se. Chytil jsem pevněji Aimee, která mi seděla na klíně. Všichni v místnosti jen bez jakéhokoliv pohybu a zvuku sledovali Sama o kterém jsem si myslel, že se asi zbláznil.

"To je vtip?" Zeptal se Louis za nás všechny. V místnosti se ozvalo souhlasné zahučení, ale nikdo nepromluvil.

"Obávám se, že není." "Podívejte, už jsem zavolal tour bus, který už je tady, takže se rychle zbalte. Musíme vypadnout."

Po těhlech slovech jsme všichni vstali a vydali se na chodbu, odkud jsme se všichni rozešli do svých pokojů. Aimee mi začala v náručí brečet, tak jsem se ní posadil na červený gauč a snažil se jí uklidnit.

"Zůstaň tady zlatíčko, dobře?" Nečekal jsem na odpověd. Cítila jsem se jako hroznej novej táta, když jsem jí tam jen tak nechal, ale přece jen to bylo pro její a Averiino bezpečí. Když už o ní mluvím, tak vůbec nevím kam zmizela.

Pár minut na to jsem už byl v půlce mého balení. Bral jsem cokoliv co jsem měl blízko u sebe. Zaslechl jsem bouchání na druhé straně místnosti a spatřil jsem třesoucí se Avery jak balí její a Aimeeiny věci. Chtěl jsem k ní běžet, obejmout jí a políbit, jenže jsem věděl, že na tohle teď čas není.

Zapl jsem mojí tašku, které byla přeplněná mýma i Averiinýma a Aimeeinýma věcma. Doběhl jsem k Avery, který měla na rameni tašku 'Hello Kitty' , která patřila Aimee a pohladil jsem jí po zádech. Dobalovala poslední věci a ruce se jí klepaly tolik, že ani nedokázala zapnout tašku.

"Tady." Zašeptal jsem a přiložil ruce na ty její, abych jí pomohl zapnout tu tašku. Slabě se na mě usmála a já jí políbil na čelo. Vzal jsme naše tašky a Avery vzala batůžek Aimee. Tohle musel být rekordní čas v balení, protože jsem byli zpátky na chodbě během 15ti minut.

15 minut. 15 minut je vše co jsem potřeboval na to, abych odsud mohl vypadnout. Trošku jsem se uklidnil.

Když už jsme byl na chodbě, otočil jsem se na Avery, která se smutně koukala na hotelový pokoj. Věděl jsem jako moc to tam milovala, bylo to pravděpodobně to nejhezčí místo kde byla. Slíbil jsem sám sobě, že nám musím koupit velkej, nádhernej dům.

"Dobře, jsme tu všichni?" Zeptal se Sam a rozhlížel se okolo. Počítal jsem. Harry, Liam, Darcy, Louis, Avery, Aimee, Zayn. Radši jsem ještě jednou zkontroloval, jestli jsme všichni."Dobře. Půjdeme zadním vchodem. Vyklidili kvůli nám recepci, tak se prosím pokuste být rychlí." Přikázal a otočil se.

Všichni jsme se k sobě namáčkli a šli jsme, ikdyž to takhle bylo s těma všema taškama obtížné. Aimee zakňučela a Harry se na ní usmál a vzal si jí do náruče.