Motel 6 [ Niall Horan] - CZ

On The Road Again

.

.

Niall Horan

.

.

"Opravdu odsud musím na vozíčku?" Skučela Avery. Zrovna jsem jí vezl na vozíčku ven z nemocnice ve 4 ráno a ona by ještě plně zdrogovaná léky na bolest.

"Už budeme brzo pryč." Řekl jsem. Avery si něco mrmlala pod vousy a já následoval naší skupinku na zadní parkoviště.

Museli jsme odjet takhle brzo, aby nás vidělo co nejméně lidí. Na parkovišti stál černý, půjčený tourbus a my do máme v klidu nastoupit a zamířit  do Motelu 6. Sam chtěl, aby jsme tam jeli protože je to poklidné místo, kde by nás nikdo neměl najít.

Markus byl stále ve velmi špatném stavu. Po nějakém čase jsme zjistili, že je ve stejné nemocnici jako my. Byl sem letecky převezen z nemocnice asi hodinu a půl od Motelu 6.

Vypadalo to, že nejhůř z nás to snášela Avery. Myslím si, že si myslela, že to byla její chyba, ale tak to vůbec nebylo. Ujištoval jsem jí, že bude v pořádku a radši jsem jí neřekl jak špatně na tom doopravdy byl. Hodně brečela a prosila o víc prášků na bolest, takže ted byla úplně mimo.

"Hally!" Zakřičela Aimee do tiché nemocniční chodby. Harry jí rychle umlčel a přikryl jí pusu rukou.

"Musíš být potichu, ostatní pacienti spí." Zašeptal. "Až budeme venku, tak můžeme mluvit, dobře? Ale ted musíme používat naše vnitřní hlasy."

Zasmál jsem.  Harry to s dětmi vážně uměl. Vypadalo to jakoby ho všechny děti měli rádi.

"Dobře lidi. Parkoviště je za těmahle dveře." Začal Sam a rozhlížel se okolo, jestli jsme všichni. V hale byla ještě tma, ale dali se rozeznat aspon siluety lidí. "Ostatní členi ochranky vám vezmou kufry a vy běžte rychle do autobusu."¨

Beze slova jsem došel před Avery a pomohl jsem jí na nohy. Z těch léků byla tak mimo, že se motala a nemohla chytnout balanc a tak  spadla na mě. Bylo to vážně vtipný.

"Můžu už mluvit?" Zeptala se Aimee, když jsme vyšli ven na teplý vzduch.

"Jo, jsi dobrá." Pochválil jí Harry. "Začínáš být těžká. Co jsi do jedla Aims?"

"Skořicové rolky." Odpověděla Aimee. Zaklonil jsem hlavu a smál jsem se těm dvou mezitím co jsem vedl Avery směrem k novému autobusu. 

"Pojd sem Ave." Řekl jsem a pomáhal jsem jí do schodů. Víčka jí padala a neřekla ani slovo mezitím co jsme lezli do nového autobusu, kde teď chvilku zůstaneme.

Ve předu byli pěkné, kožené gauče a kuchyňka se stolkem. Na chodbě byly dveře, které jak jsem předpokládal vedly do koupelny. A potom tam byla stěna s postelema. Vzadu byla pravděpodobně malá ložnice a já doufal, že tam budu moc zůstat s Avery a Aimee.

"Sladký." Zaslechl jsem za sebou hlas Zayna. "Zabírám si spodní postel."