Motel 6 [ Niall Horan] - CZ

Nevada

Avery Holmes

Den mého oznámení utekl a jak se zdálo všichni z toho měli lepší náladu. Teď by tu mělo být víc policie, která by pátrala po Jakeovi a Kate což znamenalo, že by jsme měli být blíž k tomu aby ti dva byli dopadeni.

Cítila jsem jak mi spadla veškerá ta váha z ramen. Niall se mě snažil neustále zaměstnávat, abych na to nemohla myslet. Ikdyž mě to lehce iritovalo, věděla jsem, že pro mě chce jen to nejlepší.

„Mami!" Vypískla Aimee. Vzala jsem kapesník a utřela jí špinavej nos. Dneska dost kňourala z čehož jsem vyšilovala, ale věděla jsem, že je to protože už jsme dlouho.

„Nevíš kdy zastavíme?" Zeptala jsem se Liama, který seděl vedle mě.

„Nevím Ave. Myslím, že jsme někde u západního pobřeží." Řekl."Sam nám neřekne kde jsme, protože se bojí, abychom to neprokecli."

„Nemá tvůj mobil nějakou gps? Zeptej se Siri kde jsme." Navrhla jsem. Liamův obličej se rozzářil a příkývl. Rozhlídl se po místnosti. Sam byl vepředu s řidičem a pravděpodobně spal.

„Siri, kde jsem?" Liam se zeptal svého telefonu. Louis, který seděl na druhé straně místnosti se na nás zašklebil. Musela jsem přiznat, že to byl docela chytrý nápad. Divila jsem se, že je to ještě nenapadlo.

„Jsi v Tonopahu, Nevada." Řekl elektronický hlas. Spadla mi brada. Nemohla jsem tomu uvěřit. Jsme v Nevadě. Tam kde žijí moji rodiče. Ze všech státu musíme být zrovna tady? A potom jsem si to uvědomila - Niall chtěl, abych se s nima sešla. Řekl řidičovi, aby nás sem dovezl.

„Kde je Niall?" Zeptala jsem se Liama.

„Oh. Nevím." Přiznal Liam."Zkontroluj vaší ložnici. Mohl by být tam. Někdy si během odpoledne rád odpočine."

Přikývla jsem a postavila se. Aimee se po mě natáhla, usmála jsem se na ní a vzala jí do náruče. Věděla jsem, že je v pohodě před ní mluvit o prarodičích, protože ani pomalu nevěděla kdo jsou. Nic netuší.

Došla jsem doprostřed autobusu, kde byli pokoje a rozhrnula jsem závěs do té naší. Ležel tam Niall a zíral do telefonu. Když nás uviděl rozzářil se mu obličej a natáhl se pro Aimee.

„Pojď sem princezno." Řekl Niall. Aimee se mu přitulila do náruče a lehla si na něj, jako kdyby byl gauč. I přes to, že jsem na něj byla naštvaá jsem se usmála.

„Musím s tebou mluvit." Řekla jsem mu vážně.Podíval se mi do očí a poznal, že to myslím vážně. Položil Aimee vedle sebe a dal jí pusu na čelo.

„Za chvilku se vrátíme." Slíbil jí. Cestou do hlavní místnosti jsem z něj nespouštěla oči. Sedl si na černý gauč a já se posadila vedle něj a pořád jsem se na něj vážně dívala.

„Něco je špatně?" Zeptal se zamračeně.

„Jo něco je špatně." Přiznala jsem. „Proč nás bereš do Nevady?"

Sledovala jsem to překvapení v jeho obličeji - hádám, že mě pochopil.

„Jak si na to přišla?" Zeptal se.

„Nebylo těžký přijít a to, že jsme v Nevadě. Řekla jsem. „ A míříme přímo to hlavního města, kde žijí moji rodiče. Nialle vážně mě chceš nutit k tomu, aby se s nima sešla?"

Niall si povzdechl.

„Neplánoval jsem , že bych tě nutil do setkání s nima." Přiznal. „Jen jsem myslel, možná pokud budeme v Nevadě tak by ti mohlo pomoct setkáni s nima, abys se cítila lépe."