Motel 6 [ Niall Horan] - CZ

Relization

Niall Horan

O tři dny později

"Tatínku vstávej!" Můj spánek byl přerušen tenoučkým hláskem, který patřil Aimee. Zaskučel jsem, přetočil jsem se na břicho a pár sekund na to jsem ucítil ostrou bolest v zádech od toho jak na mě Aimee skočila.

"Fajn. Jsem vzhůru." Zamrmlal jsem a posadil jsem se. Měla na sobě žluté kalhotky a vypadalo to, že se pokusila si udělat na hlavě culík. Na tváři měla ten největší úsměv na světě.

"Jak dlouho jsi vzhůru?" Zeptal jsem se a poškrábal se na hlavě.

"Dvanácet hodin." Rozhodla Aimee. Zasmál jsem se, vzal jsem jí do náruče a začal jí lechtat. Snažil jsem se zapomenout na veškerou bolest v mém srdci.

"No dobře. Už jsi viděla strejdy?" Zeptal jsem se. Další novinkou bylo to, že když rodiče Avery zjistili, že odjela, tak se sbalili a jeli. Byli se Samem a projížděli každý kout a hledali jí. Možná to znělo šíleně, ale museli jsme jí najít.

"Jo. Zaynie mi dal bonbony, ale ty už jsem snědla." Zamračila se Aims." Chci moje bonbony."

Usmál jsem se, vylezl jsem z postele a povytáhl jsem si tepláky, které mi volně viseli na bocích. Bylo 9:41 takže ještě nebylo tak pozdě. Přál jsem si, abych mohl spát déle.

Spánek byla jediná doba, kdy jsem se cítil dobře. V tu chvilku jsem z podvědomí dostal všechny špatné věci a na chvilku jsem na ně mohl zapomenout. Když jsem spal tak jsem byl ochráněný před veškerou bolestí tohohle světa.

Ale součástí spánku bylo i vstávání. Prvních pár je vaše mysl ještě odpojená. Nejdřív si nic nepamatujete, ale pak příjdou veškeré vzpomínky  zpátky a vy si uvědomíte jak váš život stojí za hovno. Tenhle moment uvědomění je ten nejhorší a vy máte chut seknout se životem a zůstat v posteli a jen brečet.

Ale nemohl jsem. Musel jsem zařídit, aby Aimee dál žila v domnění, že je všechno v pořádku a to je to co jsem se rozhodl udělat. Zatím si myslela, že Avery jela na týden za kamarády do New Yorku. Jelikož jsem věděl, že neví jak je týden dlouho rozhodl jsem se jí v tom nechat dva nebo tři týdny. Ale byla jen malá, ne hloupá. Brzo na to příjde.

A taky jsem byl hrozný rodič. Aimee už měla dva záchvaty vzteku a vždycky to skončilo tím, že mě kopla. Co se týče disciplíny tak jsem taky nebyl přísný, protože jsem se bál, že zraním její city. Místo mě se o její disciplínu postaral Liam, který to bral s úsměvem.

"Můžeme si hrát?" Zeptala se Aimee. Stáli jsme v koupelně  a já jí česal vlasy. Jejíma malýma prstíkama kopírovala kůži na mém těle a najednou jsem ucítil štípnutí na hrudníku.

"Au! Proč si mi to udělala?!" Zeptal jsem se a držel se na místě kam  mě štípla. Aimee křičela smíchy a zvedla ruku ve které držela blonďatý chlup. Potom jsem si uvědomil, že mi jen vytrhla chlup. "To nebylo hezké slečno." Řekl jsem a nakonec jsem se taky začal smát.