Motel 6 [ Niall Horan] - CZ

Late night talks

Avery Holmes

Ze spánku mě probudil výkřik. Nebyl to cizí výkřik, byl to můj vlastní.

Rychle jsem se z tišila, hrudník mi rychle klesal a stoupal. Můj pokoj byl tmavý a strašidelný. Nechtěla jsem tu být sama. Uviděla jsem jak ke mě běží Nialla  uvědomila jsem si, že tu sama nejsem.

"Zlatíčko." Utěšoval mě a vlezl si ke mě do postele. "Shhh..Už jsem tady." Posunula jsem se, aby měl víc místa a ruce se mi celé chvěly. Ani nevím proč jsem brečela. 

"Už jsem tady." Řekl Niall a přitiskl jeho horké rty na moje chladné čelo. Cítila jsem jak si mě přitáhl blíž, povzdechla jsem si a zabořila hlavu do jeho hrudi. Voněl vážně dobře, to bylo něco co mi chybělo, když mě unesl Jake a jeho tlupa.

"Kde je Aimee a ostatní?" Zeptala jsem se a posadila se. Niall do mě jemně strčil, abych si zase lehla, tak jsem to udělala.

"Přes ulici je hotel, ve kterém bydlí." Informoval mě Nialla a prsty mi projel skrz vlasy. Muselo být pozdě v noci, protože vše co jsem viděla byla tma a děsilo mě to víc  než kdy předtím.

"Jak ještě dlouho?" Zeptala jsem se. "Jak ještě dlouho tady musím být?"

"No." Viděla jsem jak si zkousl ret. "Jelikož jsi tady technicky už dva dny a doktoři mi řekli že jsi v pořádku." Ucítila jsem dotyk na hlavě. "Tak zkusím zatahat za nitky a dostat nás odsud už dneska."

"Kolik je hodin?"

"Čtyři." Odpověděl. "A ty potřebuješ odpočívat. Zítra bude velký den." Nadzvedla jsem obočí a byla jsem mnohem víc vzhůru než před chvílí. Vlastně jsem ani nevěděla jestli budu ještě schopná usnout.

"Proč?" Zeptala jsem se.

"Protože." I přes to, že byla tma jsem mohla vidět jeho úšklebek. "Vydáme se zpátky na cestu." Zasténala jsem a hlavu si položila zpátky na polštář. Stupidní pípání z monitoringu srdce. Niall se na mě ustaraně podíval, ale jen přeháněl.

"Nechci zpátky na cestu." Zaskučela jsem. "Půjdeme zpátky do toho autobusu?"

"Do podobného. Je černý a vevnitř má trochu jiný desing. Chtějí, aby jsme jeli jiným, protože minule někdo přišel na to jakým jedeme." Zatřásl hlavou. "Ale slibuju, že tahle cesta bude zábavná." Znovu jsem nadzvedla obočí.

"Jak si můžeš být tak jistý Horane?" Zasmála jsem se.

"Protože." Měl zase na tváři úšklebek. "Jedeme zpátky do Motelu 6."

Zasmála jsem se a pevně jsem ho obejmula. Motel 6 bylo jediné místo, kde jsem se cítila v bezpečí. Bylo to místo, kde jsem potkala kluka, kterého tolik miluju. Bylo to tak zvláštní, že vám tahle polorozpadlá budova dávala pocit naprostého bezpečí.