Motel 6 [ Niall Horan] - CZ

Mistakes

Avery Holmes

Zayn poznal, že je něco špatně. Poznala jsem to podle způsobu jakým se na mě díval a vždycky, když jsem se na něj podívala, tak se začal dívat jinam. Hrát Monopoly byla jediná cesta jak mě od něj dostat. Samozřejmě, že musel slyšet jak na sebe křičíme.

"Jsme zpátky!" Zahulákal Harry, když přišel do obýváku s Aimee na ramenou.

"Jsem dobrý plavec." Řekla Aimee naprosto vážně."Chci ukázat tatínkovi jak dobrá jsem."

"Um..No...Možná později zlatíčko." Usmála jsem se. "Myslím, že je čas na odpočinek." Byly tři a ona měla jít spát ve dvě.

"Ale já nechci!" Zakňučela Aimee.

"Občas musíme dělat věci, které dělat nechceme." Uchechtla jsem se. Přesto, že jsem se snažila nevnímat to co se před chvilkou stalo jsem byla smutná. "Pojd sundáme ti plavky."

Aimee se natáhla směrem ke mě a já si jí vzala i přes to, že jsem věděla, že od ní budu mít mokré tričko.Jedna z věcí, kterou jsem se naučila bylo, že když se stanete matkou, tak vás vůbec nezajímá jestli se stane něco s vaším tričkem.

"Kde je tatínek?" Zeptala se Aimee, když jsme vešli do ložnice. Zkousla jsem si ret a podívala jsem se na dveře koupelny, kde se právě sprchoval.

"Neboj se o něj Aims. Chceš zkusit spát v kalhotkách?" Zeptala jsem se a držela v ruce její oranžové kalhotky s nápisem 'Neděle'. Přikývla a já jí převlékla, takže už byla připravená jít spát.

"Mami?" Řekla, když ležela přitulená k želvě Timmymu. "Co je špatně?"

"Nic není špatně Aimee, proč to říkáš?" Uchechtla jsme se.

"Protože..." Povzdechla si a podrbala se na hlavě. "Něco je špatně."

"Neboj se." Usmála jsem se a dala jí pusu na čelo. "Jen jdi spinkat a až se vzbudíš, tak vše bude v pořádku." Slíbila jsem jí.

"Miluju tě až na Měsíc." Řekla  dala mi pusu na nos.

"Miluju tě až na Měsíc a zpátky."

Věděla jsem, že potom co byla celý den aktivní a plavala usne rychle a rozhodla jsem se, že si po dnešku taky zasloužím odpočinek. Jediný co jsem chtěla bylo, aby za mnou Niall přišel a přitulil se ke mě až vyleze ze sprchy. Ale věděla jsem, že se to nestane.

Zachumlala jsem se do postele a brada se mi klepala. Chtěla jsem, abych byla schopná se postavit Markusovi, chtěla jsem mu říct aby si dal pohov a dal mi prostor, ale bála jsem se. Bála jsem se bránit, protože to bylo to za co mě Jake celé ty roky bil.

Cítila jsem se jako zbabělec. Možná, že kdybych něco udělala, tak se tohle všechno dneska nemuselo stát. Ale když mě Jake držel tímhle způsobem tak byli poje ruce prostě strnulé takhle dole.  Nedokázala jsem ho odstrčit. Z pohledu Nialla to muselo vypadat tak hrozně.

Po deseti-minutovém čekání, když Aimee konečně usnula jsem to vzdala. Brečela jsem, brečela a brečela a přála jsem si, aby Markus prostě odešel. Za normálních okolností bych nedopustila, aby mě někdo takový tak otravoval, jenže on mi tak hrozně moc připomínal Jakea. 

Slzy se mi bezostyšně valily po tvářích a brada se mi zběsile klepala. Brečela jsem čim dál víc - i když jsem si po všech těch letech pláče myslela, že je to jen ztráta času. Ale ted. Jediné na co jsem myslela bylo to, jak moc jsem chtěla, abych mě Niall obejmul.