Motel 6 [ Niall Horan] - CZ

Reunion

Niall Horan

„A potom mi vysvětlila j-jak byli letenky potvrzené a-a oni si jedou pro moje r-rodiče!" Avery brečela tolik, že se mohla sotva nadechnout. Byli jsme tam všichni kromě Louise, který se přihlásil k tomu, že pohlídá Aimee.

Hladil jsem jí po zádech a snažil jsem se jí uklidnit, ale upřímně jsem nevěděl co budeme dělat. Vypadalo to, že jsou stále kousek od nás a tentokrát nevěděli, kde jsme.

„Jsme na cestě do domu tvých rodičů, dobře Avery?" Řekl Sam se starostlivou vráskou na čele. Nepřiznal to, ale bylo na něm vidět, že je nervózní. „Zavolám policii až budeme všichni v u sebe a v pořádku, dobře? Teď je důležité držet pospolu." Přikývl jsem, ale Avery zamrzla. Poznal jsem, že si jen chtěla být jistá, že jsme všichni v bezpečí. Omotal jsem ruku okolo jejího zápěstí a přitáhl si jí na klín a pevně jsem jí držel. Její brada se rozklepala od toho jak začala zase plakat.

„Omlouvám se." Řekla Samovi.

„Jak daleko jsme od jejich domu?" Zeptal se Harry a prokřupl si zápěstí. Věděl jsem, že je absolutně znechucený Jakeem a Kate a kdo ví co by udělal, kdyby se mu dostali do rukou.

„Patnáct minut." Řekl Sam. „Jen je vyzvedneme a pojedeme. Žádné zastavování. Není tu žádný důvod se strachovat - letadlo je tu až za tři hodiny a nedostanou se sem dřív než v 9 v noci. To nám dává pět hodin na to se od nich dostat co nejdál od nich."

„Děkujeme." Usmál se Liam. „Neboj se Avery. Nenecháme nikoho, aby se dostal k tobě nebo k tvým rodičům. Nebo ke komukoliv z nás. Nebo speciálně už vůbec ne k Aimee." Nepřestával přidávat lidi na seznam. Cítil jsem jak se Ave trošku uklidňuje.

„Musím jí říct co se děje." Řekla. „Musí vědět aspoň, že je to vážná situace." Souhlasně jsem přikývl. Jen jsem nechtěl Aimee moc vystrašit.

„Dobře." Souhlasil Sam. „Pro tvoje bezpečí bude lepší, když všichni zůstaneme tady vzadu. Nebo pokud chceš můžeš jít do postele, aby ses uklidnila." Bylo vidět, že se snažil co nejvíc mu to šlo, abychom se cítili pohldně.

„Myslím, že by jsme si měli všichni zkusit odpočinout." Promluvila Darcy.

„A Aimee se potřebuje natáhnout." Vzpomněla si Avery. Nahlas vydechla a zčervenala. Zasmál jsem se a snažil se jí uklidit.

Procházela jsem chodbou a viděla jsem Louise jak předává Aimee do Averyiny náruče. Aimee už nevypadala tak nabitá energií jako předtím a její oči mi říkaly, že je extrémně ospalá. Rozhrnul jsem záclonu k naší posteli.

„Je čas spát Aims." Řekla Avery.

Tentokrát se místo odmlouvání Aimee přitulila do peřin a pořádně se přikryla. Zavřel jsem okýnko a zatáhl za náma závěs, abychom měli soukromí.

„Poslouchej zlatíčko." Řekla Avery Aimee, která se mračila na červené kruhy pod očima Avery. „Právě teď musíme být hodné holky, dobře?"

„Proč?" Zeptala se Aimee.

„Protože se právě děje něco vážného." Vydechla Avery. „A my musíme zůstat v bezpečí, takže musíme být hodné a zůstat v klidu. Rozumíš?"

„Dobře." Přikývla Aimee. „Přicházejí zlí lidé?" Viděl jsem, že začíná být vyděšená, tak jsem se rozhodl zakročit.

„Nemusíš se bát, dobře? Pojďme se vyspat." Vkročil jsem do toho. Avery se na mě usmála a pusou naznačila děkuju . Věděl jsem, že občas měla s rodičovstvím problémy a bylo mojí prací jí s tím pomoct.