Motel 6 [ Niall Horan] - CZ

Safe heaven

Avery Homes

Nálsedujcího rána po noci plné přiznání a vysvětlování jsem se probudila s Aimeeinýma kudrlinkama na hrudi. Lehce jsem se usmála a pohladila jsem jí po zádech a ona si strčila palec do pusy, konečně se probouzela.

"Řekla jsem Niallovi, že jsi moje dítě zlatíčko." Zašeptala jsem. Ospale přikývla a protřela si oči. Přitáhla jsem si jí bliž k hrudníku a cítila jak jí pomalu bouchá srdíčko."A není naštvaný,dobře? CHe být tvůj kamarád.'"

Znova ikdyž pravděpodobně sotva rozuměla přikývla,zívla, překulila se a postavila na měkký koberec. Smála jsem se,protáhla se a podívala jsem se z okna. Sluníčko už dávno svitlo,muselo bejt nejméně půl deváté.

Rozhodla jsme se, že pro Aimee najdu v televizi opakování Arthura, abych se pokusila něco vytvořit v tý zpropadený kuchyni, která se v podstatě skládala jen z jedu na krysy na televizním stolku. Pro Aimee to bylo dobrodružství, ale pro mě to byl chaos. Nepořádek.

Minulou noc jsem se přistihovala jak už o všem pochybuju. Jasně, návrat domů by pro mě byl peklo. Ale aspon jsme měly aspon nějaký domov a jídlo. A ted máme sotva věci na sendvič a cereálie.

Potom jsem si, ale vzpoměla na ty opilecké noci, což byla většina nocí. Cítila jsem se hrozně v mém vlastním domě a nenáviděla sama sebe z hloubě celé mojí duše, za to že jsem nechala Jakea vytvořit mi ze života peklo. Přemyšlela jsem proč jsem dopustila, aby mi ubližoval. Vše to byla moje chyba. Určitě tu bylo něco co jsem mohla udělat. Možná, že kdybych pro něj byla dost dobrá, tak by jsme teď spolu leželi ve velké posteli a on by mě políbil na čelo.

"Mami, já bych chtěla Nesquik." Aimee mě vytrhla z těch myšlenek a ukazovala na žlutou krabici. Přikývla jsem, ale pak jsem si uvědomila, že nemáme ani misky. Frustrovaně jsem si povzdechla a rukama si projela vlasy. Tohle bylo naprosto šílený. Jak jsem si mohla myslet, že tohle zvládnu?

"Jasně jen vydrž, nejdřív si skočím do koupelny." Kývla jsem hlavou a šla směrem ke koupelně. Když jsem se vrátila Aimee už seděla s krabicí na klíně a jedla, Tak jsem jí nechala.

Uslyšela jsem zaklepání na dveře a usmála jsem se. Aimee ztuhla a její obočí se vymrštilo nahoru, samozřejmě čekala na to, kdo to bude. Já věděla, že je to mlj nove nalezený kamarád, Niall.

Narovnala jsem si vlasy a potom jsem si uvědomila, že jsem se ještě od rána nijak neupravovala, ale na to už teď bylo docela pozdě. Povzdechla jsem si a otevřela dveře, ale Niall tam nestál. Byla tam Sherley, ta mila recepční. Snažila jsem se nevypadat moc zklamaně.

"Ahoj zlatíčko!" Usmála se a zápach kouře z jejího oblečení prolétl místností.

"Ahoj Shirley.'" Usmála jsem se a Shirley mě rychle obejmula.

"Jen jsem ti chtěla říct, že oficiální předání pokoje je v 10. Kdyby jsi přetáhla musela bych ti naúčtovat o den navíc."Řekla smutně."Mrzí mě, že už odjíždíš."

Zamračila jsem se a neměla jsem absolutní tušení o čem to Shirley mluví.

"Ještě poslouchej. Tohle je nejlevnější místnost a už je zamluvená. Myslím, že ten pár sem dorazí na večeři. Takže ti dám čas navíc, aby jste s malou nemusely tak pospíchat. Je to v pořádku?"

Zakroutila jsem hlavou a pořád se mračila.

"Shirley, já neodjíždím." Přerušila jsem jí a cítila se trochu trapně."Omlouvám se, ale nespletla jsi si mě s někým jiným?."

Shirley zkousla její ret,dala si ruku v bok a druhou se poškrábala na bradě.

"Ne ty a Niall jste jediní dva kdo je tady ubytovaný. Niall mi řekl, že ode dneška se odhlašuješ z pokoje a dokoce zaplatil tvůj účet."