Motel 6 [ Niall Horan] - CZ

Little Talks

Avery Holmes

"Ano to jsem." Řekl Harry s úšklebkem od ucha k uchu. Bylo vidět, že se snažil jak nejvíc to šlo, aby se nezačal smát.

"Avery proč jsi v autobuse s Harrym Stylesem? Zeptala se máma a přesunula svůj pohled na mě. "A počkej chviličku.." Její oči se přesunuly na Nailla a chvilku studovala obličej než zrudla. "Už vím odkud tě znám!" Pospojovala si to v hlavě a zjistila kdo Harry a Niall jsou.

"Přestaň se chovat jako karotka (víte co tím myslím, nechci psát mrkev to by bylo trapný :D)." Zasmála jsem se. "Zbytek skupiny je vzadu. Potom vás představím." Máma přikývla a snažila se nevyšilovat. Věděla jsem, že uvnitř pravděpodobně křičí. Máma byla vždycky šílená fanynka a jakmile se jednou stanete šílenou fanynkou tak není cesty zpět.

"A máme jiné věci na starost." Řekl Sam ze sedačky spolujezdce a napil se svojí sodovky. "Právě teď je 7:40. Což znamená, že máme zhruba hodinu a dvacet minut na to, aby jsme se dostali co nejdál od Kate a Jakea. Jdu pro ostatní."

Odešel do zadní místnosti a já se podívala na mámu, která se zhluboka nadechla a napila se z flašky v její ruce. Jen jsem se usmála, nechtěla jsem se jí smát.

Aimee ke mě přelezla z druhé strany gauče s ospalým výrazem ve tváři. Vzala jsem jí do náruče a věděla jsem, že mě rodiče pozorují, jak jí zvládám. Hodně toho prošvihli - Mohu říct, že jsem pro svojí dceru udělala hodně a nikdy nepřestanu.

"Chceš si jít zpátky lehnout zlatíčko?" Zeptal se jí Niall. Zatřásla hlavou a já poznala jak moc chce být zapojená do téhle konverzace.

"Chci tady zůstat tatínku." Řekla Aimee. Zamrzla jsem a podívala se na rodiče a podle jejich výrazů jsme poznala, že to postřehli. Přemýšlela jsem jak moc divně naše malá rodinka vypadá. Moji rodiče si nejspíš myslí, že jsme šílení.

Zbytek skupiny po chvilce naplnil tuhle místnost. Přišli sem všichni jeden po druhém. Louis, Zayn a Liam pozdravili naše než se posadili. Harry došel pro Darcy a přivedl jí za ruku.

"Takže jaký je plán?" Zeptal se Zayn Sama a překřížil si jeho potetované ruce na hrudníku.

"Teď jedeme do hotelu v Kalifornii. Už jsme u hranic. Ujistěte se, že jsou všechny rolety zatažené a nikdo vás neuvidí."

"Ještě, že nejsme v našem 1D autobuse." Zasmál se Louis.

"A co moji rodiče?" Promluvila jsem. Věděla jsem, že s náma nejsou v bezpečí, ale oni už nebyli v bezpečí ani v jejich vlastním domě. Nesnášela jsem ten pocit, že vnáším do nebezpečí někoho koho tak moc miluju.

"Jestli vám to pane a paní Holmesovi nevadí, tak vás dva na chvilku taky schováme. Pěkný hotel v Kalifornii, pokojový servis a bodyguardi. Potom co se vše uklidní vás odvezeme zpátky domů."

"Mám práci." Promluvil táta. "Ale stejně je z domu. Ale moje žena pracuje v kanceláři. Co s tím uděláme?"