Příze osudu

36. Lítostivý Potter

„Ne!" zaprotestoval okamžitě Potter.

„Měl bys, tvoji opatrovníci na tebe jistě už čekají s dárečky," vyprskl Severus jedovatě a začal se zvedat. „Jsou přeci Vánoce."

„Právě proto tě tu nemůžu nechat, pojď se mnou domů!" vyhrkl Nebelvír, zatímco si rukávem utíral uslzený obličej.

„Nejsem zatoulanej pes, kterého sebereš na ulici!" Severus zalitoval, že mu to všechno prozradil. Kdyby jen držel jazyk za zuby, nemusel by se teď potýkat s lítostivým Potterem.

„O čem to tu meleš?! Já jen nechci, abys byl sám!" zavrčel Potter a rudý v obličeji se zvednul. Ve tváři mu bylo vidět jasné odhodlání tuhle debatu vyhrát.

„Pottere, nebuď směšný. Není mi pět, jsem zvyklý být sám."

„Právě proto! Pojď se mnou."

Severus se už nadechoval, připraven Nebelvíra odpálkovat, když Potter zvedl varovně prst. „A neříkej, že jsem směšný, nebo tě zmlátím!"

Severus nedokázal v sobě udržet nečekané pobavení nad tou dětinskou výhružkou. Veselost mu následně prosákla i do hlasu. „Mám na vybranou?"

„Ne!" zacukal uspokojeně Potterův koutek úst. „Ještě než ale odejdeme, chtěl bych ti něco říct," sklopil hlavu, propletl prsty do sebe a pevně stiskl dlaně k sobě.

Severus nazvedl obočí a založil si paže na hrudi. „Jsem jedno ucho."

„Omlouvám se."

Severus měl co dělat, aby mu ve tváři nebyl znát šok. Málo kdy ho něco překvapilo, a u lidí to platilo dvojnásob. Byli nevěřitelně předvídatelní. Severus popravdě nikdy nepočítal s tím, že mu jistý Potter takto vyrazí dech a zbaví ho řeči, tedy až do dneška.

„Víš, mám sice za opatrovníka vlkodlaka, jenže vím o nich naprosté minimum..." Potter tam stál se svěšenou hlavou a vypadalo to, že co nevidět začne nohama šoupat o zem. „Nikdy by mě nepadlo, že být vlkodlakem je tak těžký. Omlouvám se za všechno."

Severus se musel nenápadně štípnout, aby se ujistil, že nesní.

„V pořádku, Pottere, měl jsi na jednu stranu pravdu, jsem monstrum, takže tvá omluva není tak úplně na místě, a teď už jdi, bolí mě hlava. Uvidíme se po Vánocích," obešel ho a vydal se ke schodům vedoucím do chlapeckých ložnic.

„TY ALE NEJSI MONSTRUM!" zařval Potter s plných plic, až to Severuse přinutilo překvapeně zastavit a otočit se k němu.

„Jsi Severus Snape, budoucí Mistr lektvarů, který jednou vymyslí tolik skvělých lektvarů, že se o něm bude psát v učebnicích, ale ani v jedné nebude, že jsi monstrum."

Potter s každým jednotlivým slovem udělal krok blíž k němu, takže když dokončil svou řeč, při které Severusovi měkla kolena, stál těsně u něj.

„A jestli mi to dovolíš, budu stát po tvém boku a podporovat tvé úspěchy a snášet s úsměvem tvoje věčně nevrlé nálady," šeptal s obličejem těsně u Severusova.

„To nemůže fungovat," vydechl Severus a hlava se mu v jeden okamžik bláznivě zamotala, když Potter lehce naklonil hlavu do strany a díval se na něj přitom tak, jako kdyby byl tím, co celý život hledal.

„To nevíš, dokud to nezkusíš," posmál se, ale dál už se nepřiblížil. Čekal, až Severus učiní ten poslední krok.

„Netušíš, do čeho se pouštíš, Pottere," zasyčel a sehnul se, aby překonal tu nepatrnou vzdálenost, která je od sebe ještě dělila. Polibek nebyl vůbec jemný, na to ho příliš popoháněl chtíč. Potter se na něj pověsil a odpovídal se stejnou náruživostí. Potterovy brýle jim ale v jednu chvíli začínali překážet, proto je Severus opatrně vzal a uložil do svého hábitu.

Potter to pozoroval s úsměvem na tváři. „To jsou moje brýle," zadíval se na Severuse se široce rozevřenýma očima, ve kterých bylo jediné. Chtíč.

„Myslím, že teď je nebudeš potřebovat," pronesl Severus hlubokým, lehce nakřáplým hlasem a za Potterova chichotání, které se změnilo ve sten, když se Severus sklonil a stiskl mu zuby kůži na krku a následně poškozené místo začal sát.

„Vždycky tak majetnický," zalapal po dechu Nebelvír, ale nijak se Severusovu počínání nebránil.

„Ložnice?" navrhl Severus zadýchaně. Na odpověď ani nečekal a už bral Pottera pod zadkem.

„Skvělej nápad!" chytil se ho pevně Potter okolo ramen a nohy obtočil okolo Severusova pasu.

Vlkodlak v Severusově podvědomí nemohl být v té chvíli spokojenější.

***

„Musím ti něco říct."

Severus protočil oči. „Právě teď se divím, že máš ještě sílu na mluvení."

„Pravda, zničil jsi mě. Zítra nebudu moct ani chodit," zasmál se Nebelvír. „O to teď ale nejde."

„Tak o co?" vyhledal Potterův pohled.

„Choval jsem se jako troll."

„To nepopírám, ale prý to máte v rodině," uchechtl se a zavřel oči. Po dlouhé době se cítil dobře a jeho vlk na tom byl podobně. Napomáhala tomu zejména těžká vůně, která se vznášela všude kolem nich, v té si vlk přímo liboval. Z myšlenek ho vyrušilo ostré plácnutí do nahé hrudi.

„Ty jsi ale!" durdil se Potter a nadzvedl se na lokti. „V podstatě máš ale pravdu. Abych se přiznal, všimnul jsem si tě hned ten den na nástupišti."

„Ó, to jistě mé neodolatelné charisma tě přilákalo."

„Ty si z toho děláš legraci, Severusi, jenže je to pravda," zamumlal Nebelvír a prstem mu přejel po břiše. „Štvalo mě, že si mě vůbec nevšímáš, a když jo, tak jsi mě bral jako nějakého otravného fracka."

Severus přejel jemně dlaní po Potterových zádech. „Hleďme, jak umíš číst myšlenky."

„Severusi, nesměj se, neuvěřitelně mě to vytáčelo," položil hlavu zpět na polštář. „Bral jsi mě jako dalšího z řady.

„Pro mě jsi i byl další z řady. Neřešil jsem, že jsi Harry Potter. A chceš říct jedno tajemství?"

Nebelvír se k němu nedočkavě přiblížil. „Chci!"

„Stále je mi to jedno. Pro mě jsi blázen, který mi nedá pokoj ani ve spánku."

///

„To, co tady povídáš, Atropos, je čiré bláznovství! Ještě nikdy se osudu nikdo nepostavil!"

„Tak budeme první," pokrčila rameny Atropos. Nevidím v tom zas takový velký problém, Lachesis."

„ Ty ses zbláznila! Tobě regulérně přeskočilo!"

„Ale houbeles přeskočilo! Jen si myslím, že by tomu namyšlenému chlápkovi měl někdo dát pořádně přes prsty."

„Zásadně nesouhlasím," založila si Lachesis paže na hrudi. „Já kvůli tvé praštěné hlavě nebudu riskovat existenci!"

„Dobrá tedy," zaskřípala zubama Atropos, „ať rozhodne Klóthó, co budeme dělat."

„Souhlasím," přikývla Lachesis.

„Klóthó?"  

Sudičky se nám pěkně rozjíždějí a Potter se nám konečně omluvil a vytáhl hlavu z písku. 

Všem děkuju za podporu a přeju hezký týden :)