Příze osudu

45. Prozření

Severus se další den probudil sám. Nechtěl si to přiznat, ale zamrzelo ho to. Chtěl, potřeboval se s Potterem rozloučit, poněvadž neměl tušení, jak tohle celé dopadne. Zda vzorky skutečně dokáží jeho nevinu. Vůbec tomu nepomáhal tíživý pocit, který každou uplynulou vteřinou sílil.

Po snídani mu bylo dovoleno se vysprchovat, jen těžko skrýval své nadšení, když jej odváděli do jedné z umýváren, kde dostal po koupeli i čisté šaty. Bylo zvláštní, že to, co považoval dříve za samozřejmost, se pro něj zde stalo vrcholem dne.

S mnohem lepší náladou se pak se se svým doprovodem vrátil zpátky do cely. Kde na něj čekal Kingsley Pastorek se zachmuřeným výrazem.

Severusova povznesená nálada opadla a hlavou mu okamžitě probleskly černé myšleny, na které v umývárně docela pozapomněl. „Doufám, že nesete dobré zprávy," pronesl lehce, přestože podle mužových napjatých ramen si byl jistý, že tomu tak není.

„Bohužel ne, pane Snape," řekl, a pokud to bylo vůbec možné, jeho ramena se ještě víc napjala. „Vzorků bylo málo a ukázaly se být neprůkazné."

Severus určitě špatně slyšel, proč by jinak Bystrozor vykládal takové nesmysly. Jistě něco málo se ze včerejšího úplňku pamatoval. Byly to útržky, ale vzpomínal si na to. Nasládlá vůně byla z těch zamlžených vzpomínek nejvýraznější. „Ne, ne, to ne!" zavrtěl hlavou a vjel si rukama do vlasů. „Jak se to mohlo stát!" Byl si vědom, že na muže zvyšuje hlas, ale nedokázal se ovládnout. Popravdě si myslel, že ho pustí, a on se bude moct vrátit do školy. Zřejmě si dovolil příliš doufat, a proto ho to tak semlelo. „Je to vaše chyba," zasyčel skrz sevřené zuby. „Proč jste sem poslali těhotnou ženskou. Museli jste přeci vědět, že to vlkodlaka rozdráždí!"

„To že je těhotná, jsme nevěděli." Muž se na něj díval skoro až s lítostí. „Také jsme napočítali s tím, že se proberete dřív a napadnete úředníky Ministerstva..."

„To je stěží moje chyba!" skočil mu Severus do řeči.

„Ministerstvo si je vědomo chyby, ale stále je tu problém, že jste je napadl."

Tohle je noční můra, zatracená noční můra! Copak se celý svět proti němu spiknul? „Takže abych to shrnul," zavrčel netrpělivě a sundal ruce z hlavy. K ničemu nepomohlo, když si tu zoufal. „Vy jste mi sem nastrčili těhotnou ženskou, která svou vůní vydráždila vlkodlaka. Ten se kvůli tomu předčasně probral a můžu za to já!?"

„Nic takového jsem neřekl, Snape, nepřekrucuj moje slova!"

„To ani nemusím!" vyprskl Severus. „Ano, vlkodlak je napadl, ale proč? Protože jste banda neschopných hlupáků, kteří nacpou lidí do malého prostoru s těhotnou ženskou!" V Severusovi se vařila krev, kvůli lidské neschopnosti musel platit. Nejradši by do něčeho praštil!

Mužův výraz ztvrdl. „Stále je tu problém se vzorky. Naši odborníci se sice pokouší najít chybu, jenže se to nedaří."

„A co já s tím!" zasyčel Severus rozčíleně. Krev mu ve spáncích nepříjemně tepala. Nedokázal dál jen tak nečině stát potřeboval se hýbat, jinak hrozilo, že vezme Pastorka za límec hábitu a zatřese s ním. Dlouhými kroky začal pochodovat sem a tam, přitom dělal, že si nevšimnul, jak sebou muž neznatelně trhnul.

„Bude třeba odevzdat nové vzorky."

Tak tohle přesně Severus slyšet nechtěl.

***

„Harry, chlapče, mrzí mě to, snažil jsem se tě před ním varovat, ty jsi mě ale neposlouchal," promlouval Brumbál k mladíkovi tiše a chlácholivě, skoro jako rodič, jenž konečně vysvětlil svému dítěti, které si, ošklivě natlouklo, že měl pravdu. „Dobré je, že jsi na to přišel takhle brzy, a ne později, když už by se nedalo ničemu zabránit."

Slova měla být uklidňující, jenže jediné, co dělala, že sypala sůl do čerstvých ran.

„Nechápu to, pane, proč by mi k těm dopisům dával přístup, když věděl, že ho usvědčí?!" vykřikl chraplavě mladík a hřbetem ruky si utřel uslzenou tvář. Stal se z něj stín jeho dřívějšího já, poněvadž prozření z něj vysálo veškerou energii. Jediné co se změnilo, byly oči, které momentálně i bez brýlí vypadaly divoce, a svou pronikavou zelenou barvou nejednoho člověka znervózňovali.

„Víš, Harry, třeba tě chtěl prozkoušet," pronesl Brumbál zamyšleně a vstal.

„Prozkoušet k čemu?!" vyhrkl Potter s vyvalenýma očima.

„Napadá mě jen jedna možnost," promnul si Brumbál vous, zatímco kráčel pomalu k Nebelvírovi. „Chtěl se ujistit, zda ho miluješ natolik, že ho v tom necháš pokračovat."

Mladíka to viditelně zaskočilo, jelikož pohledem začal těkat po místnosti a jeho tvář postupně nabírala popelově šedou. Teprve těžká ruka, která mu dopadla na rameno, ho přivedla zpět do přítomnosti. Vyděšeně zvedl pohled a takřka slepýma očima upřel pohled na starého muže.

„Nemůžu, já nemůžu," zalapal po dechu, na pokraji pláče. Z očí mu vytryskly nové slzy a tvář se mu stáhla do bolestivé grimasy.

„Je mi líto, chlapče, musím to udělat," hlesl Brumbál a nespouštěl z mladíka zrak.

„Vím to, vím," přikývl Harry a třesoucíma rukama si nasadil brýle.

Brumbál se na něj usmál a ještě než se od něj vzdálil, mu sevřel rameno. „Děláš správnou věc, tvoji rodiče by na tebe byli hrdí."

Harry na ředitelova slova nijak nereagoval a raději vstal. „Už půjdu, pane," prohlásil a podivně zhroucený do sebe vykročil ke dveřím.

„Jen jdi, drahý chlapče, o všechno se postarám!"

Ani tentokrát Nebelvír nedal znát, že ho slyšel a pokračoval ke vchodu. Zastavil se teprve u dveří, když bral za kliku. „Omlouvám se za zničenou pracovnu. Neshledanou." S tím otevřel dveře a bez ohlédnutí vyšel ven.

„Je to pro tvé dobro chlapče."

***

Dveře cely se v jednu chvíli hlasitě rozrazily a než se Severus stačil vzpamatovat, byl dvěma Bystrozory spoután.

„Co-je, co se děje!" dožadoval se zmateně, zatímco byl vyvlečen z postele a táhnut na chodbu. „Nic jsem neudělal!" křičel, do kostí se mu začínal vkrádat strach.

///

„Je mi líto mé milé dámy, ale je to nutné."

Zaskočené sudičky byly nedobrovolně natlačeny na jeden z masivních sloupů, a než se zmohly na nějaký odpor, řinčící řetěz se obtočil okolo jejich pasu.

„Ještě byste homohly chtít zachránit, a to nemůžu dovolit. On do této doby zkrátka nepaří!" 

Tak teď po přečtení jsem nevěřitelně zvědavá na vaše pocity, jak moc vás to zaskočilo nebo naopak vůbec :) 

Všem moc děkuju za podporu a uvidíme se zase v úterý!