Příze osudu

53. Cena

Harry viditelně polkl. „Cenu? A zaplatit. Já?" doloval ze sebe hloupě.

„Ano, ty," potvrdila stařena s přimouhřenýma očima.

Harryho polil studený pot. Nikdy po něm nikdo nic nechtěl, tak proč teď?"

Dívka si Harryho pátravě prohlédla a zakroutila hlavou. „Atropos, možná by v tomto případě šla udělat výjimka? Koneckonců Harry Potter nás nevolal, my přišly samy."

„Ne, Klóthó," odmítla kategoricky stařena a přiblížila se na krok k Harrymu. „Co jsi schopen obětovat, mladý Nebelvíre, abys zachránil člověka, který trpí tvojí vinou?"

Harry stěží vydržel její intenzivní pohled. Na zátylku ho lehtaly nepříjemné kapičky potu, když tiše, ale zřetelně zašeptal: „Cokoliv."

Následný stařešin úsměv byl ostrý jako břitva. „Výborně, zatleskala a couvla.

Harry si odechl.

„Myslím, že tvá sláva nám, jako cena bude bohatě stačit."

„Není to příliš mnoho?" ozvala se Lachesis. „Měl ji od narození. Nevím, jestli je moudré mu ji teď brát."

Harry byl víc, než zmatený. „Jakou slávu mi chcete vzít, a co to přesně pro mě znamená?" přidal si v té chvíli jako totální hlupák. Ten pocit se o něco víc prohloubil, když se stařena začala pochechtávat.

„Tvojí slávu z toho, kým jsi. Chlapcem, který přežil. Přestože stále budeš jediný, kdo ho může jednou porazit."

Harry sebou ošil, poněvadž tušil, že to co přijde, se mu líbit nebude.

„Pryč bude dav ječících fanynek. Užívání si Famfrpálových zápasů v nejvyšších ložích. Nakupování na účet podniku. To všechno a mnoho dalšího nenávratně zmizí," vyjmenovávala sudička k Harryho zděšení, to co na tom všem zbožňoval nejvíc.

„Lidé si tě stále budou vážit, ale," zarazila se, „jak bych to jen řekla..." naklonila zamyšleně hlavu na stranu.

„Ale víc se zdravým rozumem," doplnila Lachesis její myšlenku.

„Přesně!" přikývla Atropos, „budou víc přemýšlet, a ty se budeš moct projít po ulici, aniž by tě zahltili. To není špatné ne?" mrkla na něj.

Harry si tím tak jistý nebyl. Slávu, kterou neslo jeho jméno, miloval, a teď by se toho měl vzdát?

Váhání na něm bylo jasně znát a ženy svorně zatajily dech, když se po dlouhé době vyjádřil. „Dobře, vezměte si, co chcete, ale ať už jsme na cestě za Severusem."

„Nezklamal jsi, Harry Pottere," usmála se zářivě dívka.

***

„Tak co uděláme?" vyzvídal šeptem Harry, ukrytý pod maskovacím kouzlem se rozhlížel po temné chodbě.

„Plán je jasný," ozvala se Atropos, „musíme v Severusovi probudit lidskost."

Harry zabručel na souhlas a sevřel hůlku. „Udělejte, co musíte, já zatím zabavím Voldemorta."

„Hlupáku!" pleskla ho sudička ostře přes zátylek. „Ty se dnes s Tomem Raddlem neutkáš!" syčela a ignorovala přitom mladíkův ukřivděný pohled.

„Jsem k tomu předurčen, stařeno, takže-,"

„Kdo je u tebe stařena ty, mlíčňáku!" zvedla Atropos hlas.

„No tak, nechte toho," vložila se mezi ně Lachesis a uklidňujícím tonem se pokoušela mezi nimi zjednat mír. „Harry Pottere," oslovila mladíka, „Atropos má pravdu, dnes se s pánem Zla neutkáš," zvedla ruku, když viděla, že se mladík chystá protestovat. „Tento úkol je dnes na nás," pronesla a natáhla ruku směrem ke Klóthó. „Ty máš dnes jiné poslání," do dlaně jí bylo vloženo Severusovo zářivé vřeteno. „Přivést Severuse zpět k tobě," položila mu vřeteno do dlaně.

„To je nádhera," vydechl Harry a se zatajeným dechem si prohlížel vřeteno.

„Jedno nejráznějších," potvrdila Klóthó. „Měj ho u sebe a chraň ho svou láskou a jeho jedinečné nitě ti pomohou přivést Severuse zpět na správnou cestu."

„Zbytek nech na nás Nebelvíre!"

///

„Tohle by mohlo vyjít Luciusi, jen se nezapomeň držet své role."

Tak sudičky si jdou podat Voldemorta. Otázka je Voldemort skutečně Voldemortem?