Příze osudu

19. Pozvání

Ptáte se, jestli Severus pozvání přijal? Odpověď je ne! Jeho zdravý rozum nakonec zvítězil nad srdcem, které v Severusově životě mělo pramálo prostoru, jelikož se Severus po většinu času nechal vést právě rozumem, nikoli srdcem. Ti, co se řídili srdcem, byli pro něj snílci plní naivního optimismu, že by mohli jednou udělat svět lepším. Touto hloupou představou Severus naštěstí, nebo možná naneštěstí, netrpěl a mohl za to jeho nevlastní otec a jeho šílené výzkumy, při kterých se neštítil využít i Severuse. Proto se stal tím, kým byl, monstrem bez srdce. Pouze jednou jedinkrát tomuto zrádnému orgánu podlehl a bude toho litovat do konce života. Pravda, před pár dny měl namále, když ho Potter drze pozval do vesnice. Srdce se mu následně bláznivě rozbušilo a mysl se zaplnila nebezpečnými představami o tom, že jedna schůzka v Prasinkách není nic špatného. Stačilo si však vzpomenout na Jonův prázdný pohled bez života a věděl, že nesmí podlehnout a opakovat stejnou chybu dvakrát.

A když už jsme u těch odmítnutí, nepřijal ani onu báječnou nabídku profesora lektvarů. Ještě doteď si nebyl jistý, zda udělal dobře, věděl však, že se to časem ukáže. Na jednu stranu se mu ale nehorázně ulevilo, přestože Neville nad jeho rozhodnutím kroutil rezignovaně hlavou a sem tam si neodpustil mu připomenut, že zahodil životní šanci. Naštěstí dnes Severuse žádná přednáška na téma zkazil sis život nečeká, poněvadž Neville měl dost práce sám se sebou.

„Myslíš, že přijde?" ptal se Nebelvír za tu dobu již po páté a nervózně přešlapoval na místě.

„Sama tě pozvala, ne?" mrknul Severus okem po Nevillovi a měl chuť se rozesmát. Mladík poskakoval komicky na místě a neustále se rozhlížel.

„Pozvala, ale co když si to rozmyslela..."

„Dýchej!" přikázal Severus, když viděl, jak kamarádovi samým rozčílením dochází dech. „Věřím, že přijde, takže se zklidni, nebo místo rande budeš čestným hostem na ošetřovně."

„To ne!" vydechl Neville a se strachem vepsaným ve tváři se snažil uklidnit.

„Tak je to správně," poplácal jej Severus rozpačitě po rameni a v duchu se modlil ke všem svatým, aby Havraspárka skutečně dorazila. Právě se po ní rozhlížel, když si povšimnul u vchodu dvou povědomých mužů, které sem tam zahlédl v novinových článcích, kde obvykle stáli po boku Harryho Pottera. Co ale dělali zde? Pro upoutání pozornosti lehce loktem ťukl do Nevilla, který se přestal zběsile rozhlížet a upřel na něj zvědavý pohled. „Co ti dva tu pohledávají?" vyptával se šeptem Severus a nenápadným trhnutím hlavy poukázal na dva muže, kteří se za veselého rozhovoru přesunuli ke schodišti, přitom s úsměvy zdravili kolemjdoucí a vypadali, že snad na někoho čekají. Severus nemusel mít samá vynikající, aby mu došlo, že se nemůžou dočkat právě Pottera.

„Á Remus se Siriusem už dorazili, to bude mít Harry radost!" prohlásil Neville spokojeně a nevědomky tak odpověděl na Severusovu otázku, kterou v tom rámusu očividně přeslechl.

„Oni jdou společně do Prasinek?"

Tentokrát Neville dotaz nepřeslechnul. „Jo, je to jejich každoroční zvyk, už od Harryho třetího ročníku, první návštěvu Prasinek absolvují společně."

„Tak proč mě teda pozval?" hlesl Severus fascinován scénou před sebou. Potter zamyšleně scházející schody si povšimnul svých kmotrů a s úsměvem, který na něm Severus ještě nikdy neviděl, se jim rozběhl naproti.

„Netuším, asi tě chtěl rodině představit," pronesl Neville ledabyle a rozhlédl se kolem sebe, vůbec si přitom nevšiml, co toto prohlášení udělalo se Snapem.

„Vtipné, Longbottome!" vyprskl Severus vztekle a dal si ruce, které se mu začínaly nepříjemně potit, za záda.

„Nedělám si legraci!" obhajoval se Neville překvapeně, upřímně nečekal tak prudkou reakci z přítelovy strany. „Pokud tě Harry pozval na dnešní den do vesnice, určitě měl v plánu představit tě svým kmotrům."

Severus měl už na jazyku připravenou jízlivou poznámku, když se Nevillova tvář náhle šťastně rozzářila. Lenka Laskorádová konečně dorazila.

„Opravdu nechceš jít s námi, Severusi?" zeptal se Neville poté, co svému doprovodu nabídl stydlivě rámě.

„Ne, jen si to užijte, plahočit se tou bílou břečkou mě nikdo nepřinutí," zabručel Severus a chtěl se od nich vzdálit, potřeboval být sám a utřídit si myšlenky, racionálně se zamyslet nad tím, proč ho pro Merlina chtěl Potter pozvat do vesnice s jeho rodinou, vždyť je to nesmysl! Ostatní by div nevystáli frontu, aby je bradavická hvězda Harry Potter pozval do Prasinek a představil při té příležitosti rodině, a on si vybere člověka, který o to nejméně stojí!

„Severusi, můžeš na chvilku?" vytrhl ho z myšlenek zčistajasna Potterův hlas.

„Co potřebuješ?" otočil se zaskočeně k trojici, ale nijak nadšeně se přitom netvářil. V duchu sám sobě nadával, že neodešel dřív. Neville s Lenkou byli už dávno z dohledu, kdyby tady nestál jak shnilá plaňka v plotě, mohl se Potterovi klidně vyhnout.

„Chtěl bych ti představit své dva kmotry," ukázal nadšeně na dva starší muže, kteří stáli za ním a prohlíželi si Severuse nedůvěřivým pohledem.

„Těší mě," kývl Severus na pozdrav, ruku se jim však podat neodvážil, jelikož se v něm začínal probouzet vlkodlak, jenž cítil ve své blízkosti jiného a dral se napovrch ve snaze obhájit si postavení alfy. Muž, který na první pohled působil mile, také vypadal, že má co dělat, aby se udržel. Prozrazovaly jej oči, které se divoce leskly, a tělo měl napjaté, připravené skočit před svou smečku a bránit ji před vetřelcem. Tohle všechno Severus vnímal a chápal, a proto se měl v plánu co nejrychleji vzdálit.

„Pojď s námi, prosím," vyhrkl Potter naléhavě.

Severus na něj zůstal zaraženě zírat a nebyl sám, jeho kmotři na tom byli podobně. Harry Potter očividně příliš často neprosil. A možná to byl ten důvod, proč nakonec Severus souhlasil, přestože tu byla vysoká šance, že na sebe s Remusem Lupinem s vyceněnými zuby skočí. Když nad tím později přemýšlel, byl rád, že se rozhodl jít, jelikož tak mohl stát v první linii.

///

„Tak, teď už nám pomůže jen zázrak," vzlykla Klóthó a zadívala se smutně na dvě vřetena, která značila jedině smrt.

Tak všem je asi jasné co se stane někdo umře. Típnete si kdo? 

Všem vám přeji hezký zbytek týdne.