Poslední císař (countryhumans story)

Kapitola 8.-Minulost nezměníš

(13. 12. 1805 Vídeň)

Pohled🇦🇹:

Do očí mi proniklo světlo a probudilo mě z hlubokého spánku. Včera večer jsem sice na tom bálu nebyla až do konce, ale i tak jsem šla spát docela pozdě. I když bylo tak 8 ráno, pořád jsem byla unavená.
Zazvonila jsem na malý zvonek a rovnou ke mně do ložnice přišlo 5 služebných. Uklonily se mi a jedna z nich před ně vystoupila.
S1: "Dobré ráno, naše Paní. Co pro Vás můžeme udělat?"
Ukázala jsem na skříň. Všech 5 služek se k ní seběhlo a začaly vytahovat různé části šatů. Rozespale jsem si zívla a položila si nohy na zem. Když jsem se postavila, všechny služky už přede mnou stály s mými šaty, boty atd...Všech 5 mě na ráz oblékalo do úchvatných šedo-modrých šatů s bílými perlami.
Když bylo vše hotové, služebné se mi opět uklonily a odešly pryč. Jen jsem se na sebe dívala do zrcadla. Ty šaty se mi moc líbily a i já sama jsem si dnes připadala krásná. Učesala jsem si vlasy a vyčistila zuby. Celé jsem to vylepšila ještě parfémem a trochou toho líčení.
Vyšla jsem na chodbu. Kromě mě a nějakého služebnictva byla chodba docela pustá. Měla jsem docela hlad, možná bych mohla začít snídaní. Šla jsem chodbou k nejbližším schodům, které vedly dolů. Každý, koho jsem potkala, se mi klaněl a přál mi dobré ráno. Tak to má samozřejmě být.
Když jsem došla do jídelny, uvítalo mě tam již připravené jídlo a několik číšníků a servírek, kteří dokola nosili víc a víc jídla. Snídaně vypadala fantasticky. Na stole bylo již prostřeno a také tam stál obrovský výběr z těch nejlahodnějších a nejlepších pokrmů, které znám. Croissanty, rohlíčky, perníky, palačinky, topinky, lívance, buchty, koblihy, marmeláda, máslo, dortíky, sachery, věnečky, k pití čaj, káva...čistá dokonalsost.

(Šaty Rakouska)