Začlenění do stáda

1.2K 154 18
                                    

Konec cesty se pomalu blížil. Koruny stromů nade mnou propouštěly čím dál méně světla. Přede mnou bylo už jen pár stromků. Za chvíli se mi konečně naskytne pohled na to co tam na mě čeká. Do nosu mě uhodil pach koní. Pach několika koní. Nakonec jsem zjistil jakých koní.

Za stromky bylo malé jezírko, které bylo ve velké prohlubni v zemi. Za jezírkem stálo stádo. Diablovo stádo se samotným Diablem v čele. ,,Tohle je zkouška Galileo." řekl Diablo a při tom pohlédl na jezírko pod ním.

,,Je to zkouška odvahy, odolnosti vůči živlům a síly

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

,,Je to zkouška odvahy, odolnosti vůči živlům a síly. Úkol je prostý projdi jezírkem až k nám a dám ti jednu radu.." byl jsem napjatý a trochu vystrašený,,...buď tichý, nebo je probudíš." otočil se a něco řekl svému stádu, to se otočilo a pomalu odešlo pryč. Zůstal tam se mnou jen Diablo.

Pomalu jsem slezl k jezírku a chvíli u něho čekal. Rozhlížel jsem se všude kolem. V jezírku plavalo pár klacků jinak nic zvláštního jsem nezahlédl. Vlezl jsem do jezírka. Bylo strašně ledové. Nohy mě začaly úplně brnět a bolet, bylo to opravdu strašný, ale musel jsem ukázat svou odolnost. Snažil jsem se co nejrychleji dostat ven jenže jsem při tom zapomněl na Diablovu radu.

Dělal jsem dlouhé kroky a přitom jsem narazil do jednoho z těch klacků. Jenže ten klacek se zavlnil a zmizel pod vodou. Sledoval jsem to místo kde před chvílí ten klacek tak poklidně plaval. Při tom jsem si ale nevšiml, že všechny klacky co kolem mě plavaly zmizely taky. Najednou hned vedle mě z vody vyskočil had a proletěl mi těsně kolem hlavy. Okamžitě jsem se rozběhl ven z vody. Nebylo to tak lehké jak jsem čekal. Kolem nohou se mi postupně obmotávaly řasy, které rostly na dně jezírka a já začal zpomalovat. Pak přišlo to nejhorší, něco mě kouslo do nohy. Bolestí jsem hlasitě zaržál a přes všechny překážky vyběhl ven z vody. Dostal jsem se až k Diablovi a tam jsem se podíval jak vypadá moje noha.

Na místě kde mě to kouslo byli dvě malé dírky a v té chvíli mi bylo hned jasné co mě kouslo.

Noha byla hrozně oteklá a úplně mi tam tepalo. ,,Gratuluju ti." řekl Diablo úplně klidně jako by se nic nestalo ,,Cože? Teda děkuju, ale nebyli ti hadi náhodou jedovatí?"

,,Ano ale v této sezoně jejich jed není tak silný aby tě zabil. Bude tě to pár dní bolet ale to je hold osud divokého koně. Tady venku se s tebou nikdo mazlit nebude." zněl docela výhružně. Pak se otočil a odkráčel za svým stádem, které stálo opodál v kruhu. ,,Vejdi do kruhu." pobídl mě Diablo a já poslechl.

Nikdo nevydal chvíli žádný zvuk ani pohyb. Jen na mě koukali. Potom promluvil Diablo. ,,Zde je nový člen našeho stáda. Jeho odvaha, síla a rychlost ho dostala na plnohodnotné místo v našem stádě. Chovejte se k němu se ctí a on vám to bude oplácet." zněl opravdu moudře a rozumně. Chvíli jsem ho neposlouchal. Prohlížel jsem si členy stáda kousek po kousíčku. Dva hřebci mě propalovali pohledem,  když Diablo mluvil o mých schopnostech. Úplně jsem cítil ty jejich pohledy na svém těle.

Diablo domluvil a všichni se hned postavili na zadní a začali šťastně ržát až na ty dva hřebce. Myslím, že s nimi bude ještě zábava. Všichni jsme se odebrali na louku za lesem. Diablo mi řekl, že držím třetí hlídku. Ani nevím co to znamená ale tak snad mi to v pravou chvíli někdo řekne.

Jak se vám tahle kapitola líbila? Omlouvám se, že je tak krátká. Děkuju předem za komenty a votes. Užijte si čtení vaše atomovka007.

Součástí StádaKde žijí příběhy. Začni objevovat