Tara a youtuber

Tara a youtuber#31-Tara v průšvihu?

"Zlato dýchej..nádech,výdech.."řekl jsem a zvedl jí hlavu tak,aby se mi koukala do očí.

"Já..jsem těhotná.."počkat co?!!!

...

Opravdu právě řekla,že je těhotná?A co teď?Myslela to smrtelně vážně..to jsem poznal..Kdy?Proč?Jak?..Teda jako vím jak a i kdy..Ale nedokážu to vstřebat.Tohle mě totálně zaskočilo a zároveň hrozně rozhodilo.Jsem teprve v druháku.Miluju jí,to je jasný..A poslední co chci je,aby šla na potrat.Přece jen je to moje dítě,ne?Tak proč si ho nenechat.Nemyslím si že by mi zkazilo život nebo tak něco..

"No tak řekni už něco!"řekla frustrovaně Tara.Až teď jsem si uvědomil,jak dlouho jsem nad tím přemýšlel..

"Zlato..proč kvůli tomu brečíš?"zeptal jsem se a utřel taře slzu z tváře.Podívala se na mě a zhluboka se nadechla.

"Protože mi je teprve 16..jsem v druháku,teda v podstatě v prváku a jsem v tom..tohle není moje plánovaná budoucnost..Moje budoucnost byla taková,že vystuduju tuhle školu bez jakékoliv párty,čistě soustředěná na učení a na nic jiného.Prostě jen čisté soustředění na školu."řekla a mě to zaskočilo.Chápu,že jsem v jejím budoucnu nebyl..To ona v mém taky ne..Ale pak jsem jí potkal a nikdy takhle o tom nepřemýšlel..Jasně..Je frustrovaná,ale  takhle to vyznělo,jako by mě v její budoucnosti ani nechtěla..Teď to opravdu nebudu řešit.Teď budu řešit jenom naše dítě.

"Zlato neblbni..Miluji tě..Nic se nezmění na tom,že jsi těhotná.."řekl jsem a podíval se do jejích uplakaných očí.Byl v nich smutech,zmatek,nejistota a strach.Bála se mé reakce..

"Takže ty to chceš?"zeptala se udiveně.Usmál jsem se a obejmul jí.

"Jaké to?Je to naše dítě.."řekl jsem a políbil ji.

"Takže si ho mám nechat?"zeptala se a usmála se.

"Nech si ho..Spolu zvládneme cokoliv"řekl jsem a než zazvonilo tak ji naposled obejmul.Přešly jsme k holkám a Jackovi.Usmíval jsem se jako debil,ale proč ne?Kdyby vám osobo,kterou milujete řekla,že s ní čekáte dítě..Možná  by jste se s ní rozešly,nebo jí poslaly na potrat..Ale já ne..Já si ho chci nechat a je mi jedno,co si o tom myslí ostatní..

"Co se děje?"zeptala se Laura.Jasně...Furt jsem se křenil jak debil..Koukl jsem se na Taru a usmál se.Nadechla se a podívala se na ostatní..

"Já..jsem těhotná.."řekla a podívala se na vykulené oči holek a Jacka.

"Co si?!"řekla Lucka a propálila mě pohledem.

"Necháš si to?Nebo půjdeš na potrat..?"zeptal se Jack.Tara se na mě podívala a usmála se.

"Necháme si ho.."řekla a podívala se na Jacka.

"Tak to teda gratuluji."řekl a obejmul Taru.Pogratuloval i mě že budu otcem..Fajn?.Podíval jsem se na holky a ty s povídaly s Tarou..

-Pohled Tary-

Celkem jsem se bála to jim to říct.Ale nakonec jsem jim to řekla.Byla jsem překvapená z jejich reakce.Čekala jsem,že mi řeknou,že si to nemůžu nechat a ať jdu na potrat.Ale to se nestalo.Jack mi ihned pogratuloval a následně jsem se začala bavit o tom,jestli to bude kluk nebo holka.Zazvonilo a mi začali panikařit.To bylo zvonění na hodinu!!Rozeběhli jsme se ke skřínkám,vzali si učebnice a doběhli k učebně angličtiny.Už asi týden jsme měli nového učitele.Byl mladý..mohlo mu být tak 22?Byl nádhernej,to jo,ale já myslím jen na mě,Honzu a to mrně co mám v břiše.Všechny holky slintaly,jen když ho viděly.No nic.Stáli jsme před učebnou angličtiny a báli se cokoliv udělat.Nevíme jak se zachová..Nakonec Jack zaklepal a zpoza dveří se ozvalo dále.Otevřeli jsme dveře a pan Emilton na nás koukal.

"Já-my omlouváme se,nějak jsme se-"

"To je v pohodě..Posaďte se a opište si zadání úlohy z tabule."řekl s úsměvem a ukázal na naše místa.

"Už se to nikdy nestane.."řekl Honza,který šel hned za mnou.

"To doufám.."řekl a dál se věnoval svým papírům.

Začala jsem přemýšlet nad tím mimčem.A jestli si říkáte,co na to moje máma,tak v pohodě..Čekala jsem,že bude hrozně vyšilovat,ale ne..Byla v klidu a řekla,že ať už se rozhodnu jakkoliv bude mě vždy podporovat..Bylo to od ní hrozně skvělí.Jsme ráda,že mám tak super mamku..No nic..Stále přemýšlejíc nad tím,jestli to bude holka nebo kluk,mě vyrušil pan Emilton.

"Slečno Solková můžete na chvilku?"řekl a ukázal směrem ke dveřím.Podívala jsem se zděšeně na Honzu a zpátky na pana Emitona.

"Ehmm..jasně?"řekla jsem a vstala ze židle.Pane bože..co jsem zase provedla?!

xxxx

Tak co?Jak se vám líbil dnešní díl? :D Už jen 100 a bude to 10k reads!Pane božeee :3Je to úžasný pocit <3 Jinak tenhle díl je kratší.Snad to nevadí :)