Tara a youtuber

Tara a youtuber#24-Hádka před odletem

"Honzo?Já,přemýšlela jsem"řekla mamka po chvíli ticha.

"Nad čím?"zeptal jsem se.Ještě je brzo se ptát na bydlení u Tary.

.....

"No víš..Hele zlato,nemusíš se mnou jet..Myslím si,že už si dost starý na to bydlet sám.Nechám ti náš byt.Budu ti ho platit do tvých 18 let a pak si ho budeš platit sám.Kdykoli mě budeš moct navštívit."tak tohle mě zaskočilo.Ne..To nemůžu.Nemůžu mamku nechat letět a bydlet samotnou v Americe.

"Mami,pojedu s tebou."řekl jsem a koukl se jí upřímně do očí.

"Opravdu?Honzo,nechci tě nutit.."

"Nenutíš,mami.Jedu dobrovolně."po této větě se jí objevil na tváři ten nejkrásnější úsměv.Nikdy jsem jí neviděl takhle se usmívat.

"Tak si běž sbalit.Přeci jen pozítří brzo ráno vyrážíme."řekla mi s úsměvem a nejspíš odešla balit.Musím zavolat Taře..

Vytočil jsem její číslo.Hned mi to vzala.

T:Ahoj zlato,co se děje?

H:Ahoj lásko.Mám špatné zprávy.

T:Honzo,co se děje??

H:Já..,stěhuju se s mamkou.Nemůžu jí nechat jet samotnou.

Slyšel jsem pláč.Hodně hlasitý.Ne..At nebrečí...

H:Lásko neplakej..

T:Ale ty odjedeš!!Co tady budu dělat?!

H:Lásko..Budu tu tak často,jak budu moct.Kdykoliv mě budeš potřebovat,naskočím na letadlo a přiletím.Kdykoliv..

T:Potřebuji tě každý den,každou hodinu,minutu,sekundu...

H:Miluji tě..

T:Já tebe víc,mnohem,mnohem víc..

H:Lásko,nedělej to ještě těžší..

T:Kdy odlétáš?

H:Pozítří brzo ráno.

T:Můžeme se ještě vidět?

H:Samozřejmě že ano.Uvidíme se zítra ve škole a na 100% i po škole.Dneska musím balit.Omlouvám se..

T:Zítřek je celý jen náš?

H:Zítřek je celý náš.Slibuji.

T:Miluji tě..

H:Miluji tě..

Položil jsem to a šel balit.

....

23:48 a já mám sbaleno.Všechny učebnice mám v tašce.Šel jsem se osprchovat a šel spát.

Ráno mě vzbudil budík.Šel jsem se obléknout, vyčistit si zuby a nasnídat.Poté jsem vyrazil do školy.U školy jsem zahlédl Taru a holky s Jackem.Zaparkoval jsem a přešel k nim.Hned jsem obejmul Taru.Pevně jsem ji stiskl.Plakala,znova..Kvůli mě.

"Neplakej.."utišoval jsem jí.Vešli jsme do školy.

"Musím jít za ředitelem,uvidíme se ve třídě."řekl jsem a odešel k řediteli.Zaklepal jsem a s ozváním vstoupil.

"Dobrý den,pane řediteli,nesu vám učebnice."řekl jsem a usmál se.

"Položte je sem pane Macáku."řekl ředitel a já položil všechny učebnice na místo,kam ukazoval prstem.

"Je mi líto,že se stěhujete.Byl jste vynikající student."řekl a já jen s úsměvem přikývl.

"Můžete jít.A at se vám na nové škole a v novém městě líbí."řekl,potřásl mi rukou a já odešel.Šel jsem do třídy a sedl si na své místo.

Celý den uběhl hrozně rychle.Přijeli jsme k Taře,která se šla převlíknout.Mluvil jsem s její mamkou,která se taky rozbrečela.Nevím proč,ale why not?.Řekla mi,že jim tady budu chybět.Skvěle jsme si rozuměli.Je to skvělá ženská,která vychovala úžasnou dceru.Budou mi hrozně chybět.

Tara sešla dolu a my jsme vyjeli na místo,na kterém ještě nemohla být.Neznal to tu nikdo,až na mě.Už 8 let se sem chodím odreagovávat.Je tu tu skvělé.

"Lásko?Copak se děje?"zeptal jsem se.

"Já jen..Budeš mi hrozně moc chybět.."

"Ty mě taky.."řekl jsem a stiskl jí ruku.

"Kam to vlastně jedeme?"zeptala se mě.

"Uvidíš."řekl jsem a věnoval jí úsměv a dál se věnoval řízení.

Jsme na místě.Zavázal jsem Taře šátek oči a vystoupili jsme.

"Honzo..je tohle nutný?"zeptala se otráveně.

"Nebudeš litovat."odpověděl jsem a dál už bylo ticho.Sundal jsem šátek a koukal jsem se na její překvapený výraz.Je tak roztomilá,když je překvapená..

"Páni,je to tu..Nádherné!!"řekla a objala mě.Sedli jsme si na připravenou deku a jen mlčky seděli.Slunce pomalu zapadalo a my stále mlčeli.Užívali jsme si poslední chvíle spolu.Tohle mi bude hrozně chybět.Jen tak sedět a mlčet s osobou,kterou nadevše miluji..Bude mi chybět její smích,úsměv,její vůně,její oči..Ona..

Vyjeli jsme domu a stále mlčeli.Všiml jsem si,že pláče.Opět..Ubíjí mě to stále víc..

"Lásko,neplač..Ubíjí mě to..Nesnesu ten pocit,že od sebe budeme tak daleko a ty mi to ještě stěžuješ."Řekl jsem a zastavil.Byli jsme u jejího domu.

"Ale to nejde..Ty zítra odjedeš a já tu zůstanu na pospas svému hroznému životu!"křikla po mě.

"Nemáš hrozný život!!Tak co to tu zas meleš?!Máš luxusní život!Máš super kamarády!Úžasnou školu!Úžasnou matku a všechno!!!Tak o co ti sakra jde?!!!"křičel jsem..Poslední rozhovor je hádka..Pane bože..Koukl jsem jí do očí.Opět plakala.A opět mojí vinou.Otevřela a běžela domu.

"Taro počkej!!Nemyslel j-"nedořekl jsem to a zabouchla.Rozeběhl jsem se ke dveřím a klepal jsem.Otevřela Victorie.

"Viki pust mě prosím za Tarou."řekl jsem a podíval se na ni.

"Co jste si udělali?"zeptala se když mě pustila dovnitř.

"Pohádali se.."řekl jsem sklesle.

"Tak běž.."řekla a ukázala na schody.

"Děkuju ti!!"řekl jsem a objal jí.Vyběhl jsem schody a zaklepal na dveře.Pokusil sem se je otevřít,ale měla zamčeno.

"Taro prosím..Pust mě dovnitř..Nemyslel jsem to tak!!"

"Vypadni!!"zařvala přes dveře.

"Tato pro-"

"Ne!Vypadni odsud!!!"

xxx

Ahoj lidi!!Opět je krátký díl..Omlouvám se,ale opravdu ten čas není.Chtěla jsem vám ho napsat už v pátek,ale odjeli jsme k příbuzným a oni nemají internet..Vrátila jsem se včera večer a odmítala jsem něco psát.Jinak WOW!!Minulý díl jsem děkovala za 6k reads a nyní je tam 7k!!Hrozně moc děkuju!!!