Tara a youtuber

Tara a youtuber#80-....

Epilog

" Teto Taro, teto Taro!" Přiběhla za mnou malá Eliška.

" Ano zlatíčko?" Usmála jsem se na ní.

" Dala by jsi mi prosím zmrzlinu??" Uculila se.

" A maminka ti ji dovolila takhle po ránu?" Zasmála jsem se.

" Jo, já dneska nejdu do školky." Povyskočila a já šla k obrovské lednici. Otevřela jsem ji a sehla se k mrazícímu boxu.

" Čokoládovou?" Houkla jsem na ni, aby mě slyšela.

" Joo!" Začala poskakovat a já vytáhla čokoládovou zmrzlinu a zavřela ledničku. Rozbalila jsem ji a podala jí Elišce.

" A neposkakuj tu, když nemáš bačkůrky! Šupajdi si pro ně!" Napomenula jsem jí a ona ihned odběhla k sobě do pokoje.

Napila jsem se své už skoro studené kávy a otočila se za rozruchem na schody.

" Mamí! Marek je hroznej!"rozčilovala se dlouhovlasá, blonďatá Anetka s pronikavě zelenýma očima. Nadzvedla jsem obočí.

" Proč je hroznej?" Zeptala jsem se a podívala se za tmavě blonďatým, zelenookým Markem, který scházel schody.

" Protože jí nechci pustit na rande s tím idiotem!" Řekl naštvaně. Sedl si na barovou stoličku a vzal si připravené vafle.

" Není to idiot, to ty si idiot!" Vyprskla Anetka a rozhodila rukama.

" Uklidněte se s tím těma výrazama!" Okřikla jsem je a oni sklopili pohledy.

" Omlouváme se." Řekli nastejno a podívali se na mě.

" Já jen.. Anet, mám tě vážně hrozně moc rád a nechci, aby se ti něco stalo. A už kord ne, aby si šla s někým, jako je Tomáš, na rande. Moc dobře vím, jaký je a že po holkách nechce nic jiného než sex. Nechoď s ním, prosím." Sklonil pohled a já se usmála.

" Dobře, nepůjdu." Usmála se Anetka a rozcuchala mu účes.

" Hej! Si ta nejhorší, nejlepší, nejmilovanější a nejmladší sestřička, jakou si kdo může jen přát." Zasmál se a objal ji.

" Heeej! Sem jen o dva roky mladší!" Zastěžovala si a objetí mu opětovala.
" A ty si ten nejlepší, nejstarší a nejmilovanější bratr." Pustila ho a on si ji hodil přes rameno a pomalu s ní vyšel schody.

" Připravte se! Za chvíli vás odváží do školy!" Houkla jsem na ně a v tom přišli do kuchyně Laura s Jirkou.

" Dobré ráno." Usmála jsem se na ně.

" Dobré ráno." Řekli stejnohlasně.

" Nevadí, když dneska zůstanu doma? Není mi nejlíp." Pohladila si velké bříško Laura a kývla hlavou na souhlas.

" Samozřejmě, že jo." Zasmála jsem se.

Do kuchyně postupně přišli Honzy, Jack, Adél, Lucka a Kuba. Se všemi jsem se pozdravila a dala špinavý hrníček do dřezu.

O něčem jsme si povídali a já se začala smát.

" Čemu se směješ?" Zeptala se Adél a já jen zakroutila hlavou.

" Tohle je skvělý. Všimli jste si toho? Je asi divný, že nad tím přemýšlím ah tak teď, ale podívejte se na to. Bydlíme v úžasné vile všichni spolu. Já s Honzou a sedmnácti letým Markem a patnácti letou Anetou. Laura a Jirka s malou pěti letou Eliškou a Ráďou v bříšku. Adél s Kubou se čtrnácti letým Alešem a dvou měsíčním Dominikem. Lucka s Jackem s devíti letou Terezkou. " Zakroutila jsem hlavou a pokračovala. " Prostě.. už dvacet dva let, bydlíme všichni spolu a já až dneska začala přemýšlet nad mou skvělou přítomností. Vlastně jsme si splnili náš slib 'Navždy spolu'. Tohle je prostě úžasný. Jsem hrozně ráda za to, že mě na tý střední učitelka s ředitelkou poslali do druháku. Nevím, co bych si bez vás počala." Usmála jsem se a všichni jsme se obejmuli.

" Jo. Je to super. Taky nevím, co bych bez vás dělala." Odvětila Lucka a všichni jen souhlasili.

Postupně jsme odvezli děti do škol a školek.

Dojela jsem do práce a zalezla do kanceláře. Byla jsem tu jako první.. Všichni máme stejnou práci. A to práci v restauraci. Oprava, v naší, velmi úspěšné, restauraci.

Opět jsem začala přemýšlet nad minulostí. Nad střední. Jaké by to bylo, kdyby mě neposlali do druháku a já zůstala v prváku?

To už bude navždy jen záhadou.

Xxxxxxx

A je tu definitivní konec.

Teď si někteří z vás budou říkat 'Ale ten epilog byl úplně jiný..' Jo, to byl, ale vydala jsem ho omylem dřív, než jsem chtěla. A pak jsem to smazala, protože nešlo zrušit publikování. Takže jsem to přepsala. Ale je to tomu podobný. Celkem dost si myslím. Takže.... žádný problém ne?

Chtěla bych vás poprosit o vaše názory. Ale aby to nebyly názory typu 'Tento příběh byl super' a tak. Opravdu. Chtěla bych si přečíst, co se vám na tomto příběhu líbilo, co se vám nelíbilo a tak..

Hodně jsem přemýšlela, jestli mám udělat pokračování nebo ne. Pak jsem začala psát MBSB a dva příběhy najednou se mi psát fakt nechtějí.. Takže pokračování nebude.

Bye Sweathearts❤