Tara a youtuber

Tara a youtuber#42-Jakub

OMLUVTE PROSÍM CHYBY,psáno na telefonu :)

Sedím v lavici a přemýšlím.Vlastně ani nepřemýšlím.Jen koukám do blba.Udělala jsem dobře,když jsem se přestěhovala?Přece jen mi je teprve 16 a mám vlastní dům.Mám i auto..Je to,divný?

Z mého přemýšlení mě vytrhl nepříjemný hlas staré babizny,která si říká učitelka.

"Slečno Solková,koukám,že máte na práci důležitější věci,než poslouchat můj výklad.Tak bežte do mého kabinetu pro pomůcky,které jsem tam zapoměla."řekla a podávala mi klíče.Někdo za mnou se začal smát a uslyšela jsem i větu 'Nechtěl bych'.Hned jsem podle hlasu poznala,o koho jde.

"A vy pane Streichu,můžete jít s ní,když je vám do smíchu!"ukázala na něj prstem a on se jen zvedl a přešel ke mě.Mrknul na mě a oteveřel mi dveře.Och jaký to milý hoch.Pfff ne..Vyšli jsme ven a hned,jak zavřel dveře mě plácl přes zadek.Otočila jsem se a vlepila mu takovou facku,až málem neudržel rovnováhu.Otočil se a dal mi pěstí.Chytla jsem se nad okem a hned jsem schytala další.

"Co si to kurva dovoluješ?!"přecedil skrz zuby a já jen skopila pohled.Z oka mi ukápla slza a já se chytla i na druhé bolavé místě.Na puse.Beze slova jsem se otočila a šla do kabinetu pro pomůcky tý babizně.Odemkla jsem a vzala to co po mě chtěla.Utřela jsem si slzy a vyšla z kabinetu.Zamkla jsem a otočila se.Málem jsem narazila do Jakuba.

"Ukaž to."řekl a zvedl mi hlavu.Dal mi na ránu na obočí led a zamračil se.Sykla jsem bolestí.Ani nevím kde ten led vzal.

"Nepotřebuju tvou pomoc"řekla jsem s uhla.Obešla jsem ho a vyrazila zpátky do třídy.Ucítila jsem ruku na mém rameni.Ucukla jsem a pokračovala v cestě.

"Taro,omlouvám se."řekl ..zklesle??Co to?!Zastavila jsem se,ale neotočila.Znovu jsem ucítila ruku na mém rameni a tak jsem znovu ucukla.Otočila jsem se a spatřila v Jakubových očích smutek.Smutek?!Co se to tu děje?Otočila jsem se zpátky a po chvilce pomalu otevřela dveře.Vešla jsem dovnitř a usmála se na babiznu.

"Proboha co se vám stalo?!To vám udělal pan Streich?!Moc dobře vím jaký je!"položila jsem věci na stůl a usmála se.

"A-"přerušila jsem Jakuba.

"Ne..upadla jsem na schodech."znovu jsem se usmála a šla si sednout na místo.Jakub tam stál jako opařený dokud mu učitelka neřekla,ať se posadí.Hned jak si sedl mi přišla zpráva.Od koho asi?!.

"Zlato.Nespadla si na schodech..proč si to neřekla!?"ptal se mě Honza.

"Já,já nevím.."

xxxx

Další díl :) Nejsem s ním spokojená,ale což..

Už jen 18 dílů ;))

----Tak to vracím zpátky nad 20..Přišlo mi kvůli tomu do zpráv dost 'stížností' a tak... Budu se snažit něco vymyslet :)))Takže ještě 24 dílů.

Bye sweatheards :)