Zrádcova dcera {HPFF} ✔ *probíhá korekce*

K A P I T O L A 12.

"Vítám Vás, milí žáci, na další hodině našeho soubojnického klubu. Minule to nedopadlo zrovna nejlépe. Dnešní hodina bude ale o něco zábavnější, uvidíte.." řekl Lockhart a mně se vybavily vzpomínky na minulý souboj.

Viděla jsem hlouček lidí, kteří postávali u vývěsní tabule a četli si nově připevněný pergamen. Všichni se při čtení usmívali. Pansy celá rozjařená se ke mně dostala a natěšeným hlasem pořád dokola povídala: "Zakládá se Soubojnický klub! Už dneska!" poskakovala a já se jen usmívala.

V osm hodin jsme s Pansy a Malfoyem (to ona ho přitáhla) dostali do Velké síně. Stoly byly pryč a místo toho tu bylo krásné pódium. Obě jsme měli v očích jiskřičky štěstí. Zasněná pozorující sametově černý strop jsem do někoho narazila.

"Pardon," řekla Hermiona a já se na ni omluvně usmála a šla za těma dvěma, kteří se mi ztratili.

Byla jsem sice od Mii daleko, ale slyšela jsem, jak ji Ronald řekl: "Proč se s ní bavíš?"

Postavila jsem se vedle Malfoye a on se zašklebil. 

"Kdo nás asi bude učit?" ptala se Pansy. On se na ní otočil a konečně mě přestal propalovat pohledem.

"To je snad jasné," zachechtal se, "Snape je jasný." Zakroutila jsem očima. Byla jsem si na 90%, že to on nebude. Malá část ve mně však pořád doufala, ať to bude on.

"Jen aby to nebyl ten zmetek L-" začala jsem, ale nedořekla, protože mě přerušil otravný hlas. Zaúpěla jsem.

Klapot jeho podpatků se odrážel od stěn jako ozvěna. Všichni byli zticha. Malfoy do mě šťouchl a zašklebil se.

Za Lockhartem pochodoval Snape ve svém černém hábitu.

Zlatovlásek zvedl ruku a pronesl: "Pojďte blíž. Slyšíte dobře? Vidíte mě dobře? Výtečně! Profesor Brumbál mi poskytl povolení založit tento skromný soubojnický klub...." bla bla.

Otráveně jsem sledovala, jak mele a mele. 

"..pomocníka profesora Snapea," široce se usmál a vedle něj se vzpřímeně postavil můj oblíbený učitel. Musela jsem se zasmát. Vedle toho břídila vypadal strašně! 

Vyhledal můj pohled a přimhouřil oči. 

"Nejsem z toho tak nadšený- stejně jako vy." zasekla jsem se.

"Nandejte mu to, prosím!" pomyslela jsem si a mohla jsem vidět, jak mu zacukaly koutky směrem nahoru. 

Otočil se na Lockharta a věnoval mu pohled plný zhnusení. 'Jo! Jen mu ukažte' v duchu jsem poskakovala jako malá holka a roztleskávala Snapeovo jméno..A co jako? 

Snape pomalým a sebevědomým krokem kráčel dál, na tváři měl pořád stejný výraz. Dokazoval, jak moc ho to tu baví. Otočil se čelem k němu. Teď oba stáli proti sobě a uklonili se.

"Teď vám tady s profesorem předvedeme názornou ukázku souboje," prohlásil Lockhart a napřáhl hůlku. Jeho příkladu následoval i muž v černém hábitu. 

Neposlouchala jsem jeho vysvětlovaní, Snape mě to totiž učil už v prvním ročníku. Teorii jsem tedy uměla na jedničku. 

"Raz - dva - tři!" odpočítával Zlatovlásek. 

"Expelliarmus!" Uslyšela jsem, a pak jsem koukala na vyděšený pohled Lockharta, jak letí až na konec pódia. 

Vesele jsem zapískala a několik dalších z mé koleje se k nám přidalo. Snape byl celkem překvapený, ale otočil se naším směrem a uklonil se.