V Á N O Č N Í S P E C I Á L

4.7K 270 130
                                    

Sněžné vločky padaly, zatímco my jsme museli dřepět v učebně a poslouchat nudné výklady profesora Binnse. Znuděně jsem si podpírala hlavu a vypisovala si poznámky z jeho řeči. Nerozhlížela jsem se po třídě, ale bylo mi jasné, že jsem byla jediná, kdo psal. Hermiona měla totiž dost práce s vymýšlením řešení pro druhý úkol. 

Ani nemusím říkat, jak dopadl ten první. Harry vše zvládl samozřejmě na jedničku, avšak po celou dobu jsem se třásla jako osika. Bylo to i zimou. Mrazy přišly náhle, že jsme ani nestihli mrknout a školní pozemky byly pokryty bílou peřinou. 

Když na svém koštěti uletěl a drak se hnal za ním, ze strachu jsem se nalepila na osobu vedle mě. Předtím tam stála Bea, ale když jsem uslyšela hrubý hlas, došlo mi, že mi zase zdrhla. Bee ty svoje dohazovací akce brala až moc vážně a já si připadala trapně. Už několikrát za mnou Draco přišel s tím, že četl můj vzkaz, přitom já žádný nepsala. Takže fakt trapas. 

Přestala jsem vnímat a pohledem jsem začala hypnotizovat své kapesní hodinky. Zbývala jedna zpropadená minuta do konce téhle vyučovací hodiny, pak nás čekal oběd. Na znak toho, jak jsem hladová, mi zakručelo v žaludku. Doufala jsem, že to bylo potichu. 

Tři, dva, jedna..KONEC!

Vystřelila jsem ze třídy a jako blázen jsem se hnala do Velké síně, kde už pár učitelů sedělo. Někteří si mě přeměřili pohledem, ale nechali to být. Vzala jsem si talíř a nabrala si řádnou porci lívanců a k tomu teplý čaj. 

Spokojeně jsem zamlaskala a tlačila do sebe další lívanec. 

"Abys jednou nezapomněla i hlavu," taška, kterou jsem asi nechala v učebně, byla rázem vedle mě a Bea se na mě zubila. Potichu jsem ji poděkovala, ale hlavu od svého talíře jsem nezvedala. 

Povzdechla si a začala jíst svou porci. 

"Jen pro informaci, prý máme další hodinu se Snapem." zakuckala jsem se a ona mě poklepala po zádech. Měla jsem vykulené oči a v duchu jsem proklínala všechny svaté. Už tak mi stačila dnešní dvouhodinovka lektvarů a jeho ledový kukuč. 

"A víš, o co jde?" polkla jsem sousto. Pouze zakroutila hlavou. 

Když i ona dojedla, chtěly jsme jít do sklepení. Myslely jsme si, že máme další lektvary. Díky bohu, nás před trapasem zastavil jeden zmijozelský kluk. Byl mi povědomý, ale možná to dělala ta kravata, kterou máme stejnou. 

"Máme jít do nějakého sálu. Máme sraz před Snapovým kabinetem. Bude to mít něco společného s Turnajem," ušklíbl se a zmizel. Bee ho ještě dlouhou chvíli pozorovala, než zahnul za roh a ztratil se nám z dohledu. Zamávala jsem jí rukou před obličejem a ona několikrát zamrkala.

"Sakra, kdo to byl?" zaklela jsem v úžasu. Poté jsem si vlepila pomyslnou facku. 

"Marcus Flint," vydechla.

"Cože? Tohle byl Flint?!" vyjekla jsem s překvapením. Přikývla a já jen tupě čuměla. 

"Neslintej, máš Malfoye, jdeme," táhla mě za ruku a já se zamračila. 

"Mám Harryho, žádný Malfoy!" popuzeně jsem řekla a ona se zasmála. 

"Jasně, paní Malfoyová." vytrhla jsem se s jejího stisku a se smíchem jsem ji zacuchala vlasy. 

Pádily jsme a když jsme spatřily hlouček zmijozelských žáků, zpomalily jsme. Všichni vzrušeně debatovali o tom, co se možná bude dít. Ty jejich nápady mě celkem znejistili, jelikož párkrát jsem zaslechla slova tanec a ples. Uznávám, jako malá jsem tančila, pak mě to přešlo, protože mě v tom nikdo nepodporoval a nedával mi naději, že jsem dobrá. Otce to nikdy nezajímalo a možná jsem v tím sekla. 

Zrádcova dcera {HPFF} ✔ *probíhá korekce*Kde žijí příběhy. Začni objevovat