Zrádcova dcera {HPFF} ✔ *probíhá korekce*

K A P I T O L A 14.

NANCY: 

Probudila jsem se brzy ráno. Hodinky ukazovaly přesně šest hodin. Unaveně jsem se vyhrabala z postele a a úlevně jsem vydechla. Neznám lepší způsob, jak se probudit, než dát bosé chodidla na studenou podlahu. 

Potichu jsem cupitala do koupelny. I když holky by se nevzbudily, ani kdybych tu dupala jako slon. Zvláštní.

Otevřela jsem dveře a ty potichu zavrzaly. Vstoupila jsem do menší koupelny a postavila se před zrcadlo. Když mě nedokáže probrat podlaha, dokáže to pohled na mou osobu po ránu. 

Rovné hnědé vlasy teď vypadají jako bych padala z několika kilometrové výšky nebo jako po vášnivě strávené noci. 

Zachechtala jsem se a vzala si do rukou kartáč. Slabě jsem si broukala melodii písně, kterou mi zpívala maminka před spaním. 

"Teď půjdeme hezky spinkat, dobře?" zeptala se, zatímco jsem pobíhala po pokoji a hrála si, že jsem upír. Zastavila jsem se až u postele, do které jsem skočila. Byly mi právě dva roky a já jsem byla celá rozjařená z toho, že jsem starší.

Na sobě už jsem měla pyžamo, na kterém bylo napsané 'Cars? Brooms.' a všude byli obrázky košťat. 

Pořádně jsem se zachumlala do voňavé peřinky. Šly mi vidět jen vlásky. Přistoupila blíž i s malou židličkou, na kterou se později posadila. 

"Ty jsi ale nezbeda," zasmála se a já s ní. 

"Zazpíváš mi pjoším?" zašišlala jsem a ona přikývla. Zavřela jsem očka a zaposlouchala se do jejího jemného hlasu.

"One thousand years ago this story starts" zněla jako by byla víla. Možná, že jí skutečně byla. Nikdy jsem se jí na to nezeptala. 

There were four sorcerers with strong and wise hearts - 

Musela jsem se pořád usmívat. Bylo mi tak krásně. Připadala jsem si znovu jako ten malý prcek. 

"Bold Gryffindor from Wild moor,

fair Ravenclaw from Glen.

Sweet Hufflepuff from Valley broad,

Shrewd Slytherin from Fen." zpívala jsem si v koupelně a nějak jsem zapomněla, že bych fakt mohla vzbudit ostatní.

"They had a dream to teach all that they knew, witches and wizards came far and it grew," funěla jsem s kartáčem na zuby v puse a koukala se, jak mi bílá pěna teče z úst. Byla to pasta, vážení!

Vyplivla jsem ji, poté si vypláchla pusu vodou.Vlasy už jsem měla v copu, proto jsem si z ramínka, které jsem si vždy nechávala na dveřích, vzala uniformu a začala se oblékat. 

"'Till the castle stand tall by the shores of a lake," košile spolu se sukní už visela na mém těle, teď jsem zápasila s uzlem kravaty. Nějak šikovně jsem si ji včera zamotala..

"And a thousand years later - the magic remains," ani nevím, jak zním, ale bylo mi to i celkem jedno. Nikdo nic neslyší, takže si budu zpívat, dokud se mi bude chtít. 

Broukala jsem znovu jen melodii, když jsem uslyšela šoupání noh, přesněji papučí, o podlahu.

"Který tupec nemůže ve čtvrt na sedm zavřít tlamu?" vyhrkne nebezpečně ledovým hlasem Bea, hned potom, co málem vyrazila dveře z pantů. 

Omluvně se na ni usměji a popřeji jí dobré ráno. Myslím, že jsem si to ještě zhoršila. Nojo, nevím, kdy zavřít tlamu. Obešla jsem ji a vzala si potřebné učebnice.