Zrádcova dcera {HPFF} ✔ *probíhá korekce*

K A P I T O L A 31.

Kráčeli jsme po vrzajících schodech. Třeštila mi hlava a cítila, jak mi silně a hlasitě buší srdce. 

"Tohle je Chroptící chýše," zašeptala jsem k Harrymu a Hermioně a oni jen přikývli. Nebylo čas se rozhlížet, hlavě když jsme uslyšeli nářek Rona. Nevěřila jsem, že by mu mohl Sirius ublížit. 

Něco mě vedlo dopředu. Přidala jsem a rychle jsem vyběhla těch pár zbývajících schůdků. Rozrazila jsem dveře, hůlku jsem měla v levé ruce. Nebylo to kvůli Tichošlápkovi, ale jen z důvodu přítomnosti té zrůdy. 

"Rone! Jsi v pořádku?!" vyjekla Mia, hned jak mě oba doběhli. Rozhlížela jsem se okolo. Všude byl prach a ťápoty psích tlapek. Schovala jsem si pro jistotu hůlku, kdyby se nás pokoušel někdo odzbrojit.

"Je to past, Harry! Je to on..on je zvěromág!!" ukázal za nás, kde byly dveře. Přesně tam, kde jsem nepodívala. Naštěstí v rukou držel vystrašenou krysu, takže vše bylo zatím v pořádku. Více méně.

Otočili jsme se a všichni jsme se dívali do tváře Siria. Byl starý a pohublý, nevypadal vůbec jako na fotografii mé maminky. Málem jsem zavzlykala, když jsem uvědomila, co vše musel vytrpět jen kvůli mému otci. 

Prošel nás všechny pohledem. Jakmile se podíval na mě, uviděla jsem v jeho očích jiskřičku. Poznal mě a věděl moc dobře, co jsem zač. 

"Expelliarmus!" zahřměl s Ronovou hůlkou v ruce a Harrymu i Hermioně vystřelili jejich kouzelné proutky z rukou a já děkovala mému učinění si dát hůlku za sukni.

"Tušil jsem, ne- já věděl, že mu přijdeš na pomoc.. James by udělal to samé pro mě," Harry se napjal po jeho slovech a ho chytila za paži. Modlila jsem se, aby neudělal žádnou hloupost. 

"Pokud chcete Harryho zabít, musíte zabít i nás!" zakřičel Ron a pomalu se zvedal. V Tichošlápkových očích se zalesklo a já sklopila smutně hlavu. 

"Dnes tu dojde jen k jediné vraždě. Nebude to-" 

"Vám už to nestačilo?! To jste opravdu takový vrah? Vůbec vám nestačilo zabít ty nevinné mudly a Pettigrewa? Jste vážně takový šílený tupec?!" přerušil Siria Harry a teď už ho druhou paži držela Hermiona. Ron se zvedl a chytil jej za tu, kterou jsem jej držela já. 

Teď jsem stála opodál a sledovala jsem a Harry bublá vzteky. Byla jsem rozhodnutá zasáhnout. 

"ZABIL JSTE MÉ RODIČE!" chtěl po něm skočit, Sirius se už snažil krýt, ale než se stačil k němu dostat, stoupla jsem si před něj a chránila vlastním tělem Tichošlápka. 

Zarazil se a propaloval mě pohledem. 

"Už dost! Je to úplně jinak!" zakřičela jsem a ignorovala jsem vykulené pohledy těch přede mnou. Zezadu jsem objala Siria a mohla jsem cítit, jak mu také silně buší srdce. Bál se stejně jako já. Bál se, že ho odsoudí bez vysvětlení...Stejně jako já.

"Ty se ho zastáváš?" vyjekl a znechuceně se na mě díval. Bolelo mě to. 

Než jsem stačila něco říct, vrazil do místnosti Lupin a tiskl si na prsou svou hůlku. Trio si myslelo, že mají vyhráno, ale oni netušili, že Remus je na naší straně. 

Zní to strašně divně..

Pohledem mi ukázal, ať odstoupím a tak jsem i učinila. 

"Tak kde je, Nancy?" zeptal se a já ukázala na Prašivku. 

"To je on," zašeptala jsem, ale trio si myslelo, že můj prst směřoval na Rona. 

"O čem to mluvíš? A vy mu taky pomáháte! Jste profesor, proboha!" nechápala Hermiona a já už ztrácela nervy. Bylo načase jít s pravdou ven.