Pohled Wendy
Těsně před hlavní bránou jsem se proměnila zpátky a čekala jsem na své přátele.Za chvilku se všechni přiřítili. Remus slezl z Jamese který se následně proměnil. Rychle jsme prošli bránou a vyrazili jsme směrem k Velké síni. Rychlým krokem jsme prošli velkými dveřmi a šli jsme si sednout na naše obvyklá místa. ,,Rekord." Řekl James a posadil se po mojí pravici, vždy jsem seděla mezi Remem a Jamesem.
Do síně přišli poslední žáci a rychle se usadili ke svým kolejním stolům.
Předtím zavřené dveře do Velké síně se otevřely a dovnitř vstoupila profesorka McGonagallová a za ní poslušně šli žáci prvního ročníku. Prošli mezi naším a Mrzimoským stolem a zastavili se těsně před stoličkou která stála před stolem profesorů, čili stáli čelem k profesorům a zády k nám. ,,Až přečtu vaše jméno vystoupíte sem, nasadím vám Moudrý klobouk na hlavu a ten vás zařadí." Řekla Minerva a rozvinula svitek pergamenu. To mi připomělo že jsem měla napsat Willimu do Evropy. Vytáhla jsem z kapsy hábitu kus pergamenu, brk a ingoust.
Milý Willy
Píši ti již z Bradavic, mám zrovna volnou chvilku. Doufám že se máš v Evropě dobře, taky doufám že mi přivezeš nějaký dáreček.
Moc se těším až tě zase uvidím
S láskou Wendy.Dopsala jsem dopis Willimu a nechala jsem zaschnout ingoust. Jednou za potesku jsem pískla na prsty a do síně vletěl můj puštík. Dala jsem mu vzkaz v obláce do zobáku a poslala ho za Willim. Puštík se vznesl a vylétl ven. ,,Komu jsi to psala?" Zeptal se Remus. ,,Svému bratříčkovi." Odpověděla jsem mu a usmála jsem se.
Zbytek zařazování jsem úspěšně ignorovala a střídavě jsem se bavila s Jamesem o famfrpálu a s Remem jsem si plánovala návštěvu knihovny a učení na zkoušky NKÚ.
,,Nyní mi dovolte vám oznámit několik věcí. Do Zapovězeného lesa je vstup přísně zakázán. Dále mě poprosil náš školník pan Filch, že čarovat na chodbách je zakázáno, stejně tak je i zakázáno používat věci od taškáře, celý seznam zakázaných věcí najdete na dveřích jeho pracovny." Řekl profesor Brumbál. ,,Hostina může začít." Řekl Brumbál a třikrát tleskl a na mísách před námi se objevily hory jídla.
Po hostině jsme ještě zpívali školní hymnu a následně promluvil profesor Brumbál k prefektům čili i ke mně. ,,Prefektové ukažte prosím prvním ročníkům cestu do společenských místností." Řekl. Neměla jsem na výběr jestli chci nebo nechci odvádět první ročníky, prostě jsem musela. ,,První ročník Nebelvíru zamnou prosím." Řekla jsem a podívala jsem se na skupinu prvňáků kteří se nervózně zvedli ze svých míst a vydali se za mnou.
Došli jsme k podobizně Buclaté dámy. ,,Heslo?" Zeptala se. ,,Bystrost." Řekla jsem a podobizna se odklopila. ,,Heslo si musíte zapamatovat jinak vás Buclatá dáma nepustí dovnitř." Řekla jsem k prvňákům. Zastavila jsem se před schodišti. ,,Po pravém schodišti se dostanou chlapci do svých ložnic. Na dveřích jsou jmenovky takže se nemusíte bát. Po levém schodišti se dostanou dívky do svých ložnic, dveře jsou taktéž opatřeny jmenovkou." Řekla jsem. Dívky a chlapci se rozdělili a obě skupiny se vydaly do svých ložnic.
Poněvač ve společence nikdo nebyl tak jsem si sedla do křesílka u krbu ze kterého byl výborný výhled na spolužáky kteří prošli podobiznou do společenky.
Nečekala jsem dlouho a už podobiznou procházela Lily a v patách jí byl James který se jí snažil přemluvit aby s ním šla na rande. Rychle jsem se zvedla a než bys řekl famfrpál už jsem táhla Lily k nám do ložnice. ,,Děkuju." Oddychla si Lily. ,,To je moje práce." Řekla jsem a přitom jsem otvírala dveře. Skočila jsem na svoji postel. ,,Ani nevíš jak si mi chyběla." Zahuhlala jsem do matrace. Lily se mi zasmála a zavřela se v koupelně. Zpod postele jsem vytáhla kufr, vytáhla jsem si z něj ručník a pyžamo.
V koupelně jsem vystřídala Lily. Klasicky jsem se osprchovala, umyla jsem si zuby a rozpustila jsem si vlsy které jsem do teď měla v úhledném drdolu. Pozbírala jsem si svoje věci a vylezla jsem z koupelny. Zatím jsem si hodila věci do kufru. Popřála jsem Lily dobrou noc a zatáhla jsem si závěsy, protože jsem věděla že zbylé dvě obyvatelky naší ložnice se zdrží na každoroční párty na oslavení začátku školního roku. Přikryla jsem se peřinou a hned jak jsem zavřela oči jsem usnula.
Slavnostně slibuji, že jsem připravena ke každé špatnosti.
Ahoj mí milí čtenáři,
od teď se budu snažit aby kapitoly vacházely každý den, ale nic víc vám neslibuju.Neplecha ukončena.
ČTEŠ
Mí noví bratři Pobertové
FanfictionNejdřív to byli jenom nejlepší kamrádi kteří spolu tropili neplechu... Ale časem se z nich stala jedna rodina. Oni pro ní byli jako bratři a ona pro ně jako sestra. Když někomu z nich někdo ublížil jako by ublížil všem. Všechny práva jsou vyhrazené...