Mí noví bratři Pobertové

12. Hodina lektvarů

Pohled Wendy
,,Wendy Whiteová okamžitě vstávej!" Křičela Lily. Pomalu jsem se otočila a spatřila jsem Lily jak se napřahuje knížkou aby jí mohla praštit Jamese po hlavě. Sirius ležel na mojí posteli a smál se zatím co Rem a Peter seděli na posteli od Karoline.

,,Vypadni z mojí postele Blacku!" Řekla jsem a shodila jsem ho z postele. Ale místo toho aby spadl na zem, tak spadl do vody. ,,Merline." Zašepatala jsem si pro sebe a vatáhla jsem hůlku z pod polštáře. Zamumlala jsem pár slov a voda byla pryč.

,,A teď vypadněte z našeho pokoje!" Zakřičela jsem a už jsme je všechny táhla pryč ze dveří, tam jsem je vystrčila na schody které se v mžiku proměnily ve skluzavku a oni sjeli dolů. ,,Hotovo. Dobrou noc." Řekla jsem a chystala jsem se lehnou si zpět do své milované postýlky.

,,Ať tě to ani nenapadne." Řekla Lily.
,,Aquamenti." Vyřkla zaklínadlo a já jsem byla celá promáčená. ,,No dobře." Řekla jsem. Popadla jsem uniformu a ručník a zabrala jsem si koupelnu.

Osprchovala jsem se, oblékla jsem se, umyla jsem si zuby a vlasy jsem si pomocí kouzla zapletla do dvou francouzkých copů.

Když jsem opustila koupelnu Lily už byla pryč. Popadla jsem svou brašnu a vyrazila jsem na snídani. Ve společence na mě už kluci čekali. ,,Dobrý rano růženko." Řekl James. ,,Dobré ráno Pottere." Pozdrav jsem mu oplatila a rozcuchala jsem mu vlasy.

,,Já mám hlad." Postěžoval si Peter když nám už zbývalo sejít poslední schodiště. ,,Počkej ty nenažranče." Řekl Tichošlápek a něco si čmáral do toho jeho deníčku. ,,Co si to tam furt čmáráš?" Zeptala jsem se ho a nakukovala jsem mu přes rameno. ,,Nic." Odpověděl. ,,Tak když to nic není tak mi to snad můžeš ukázat ne?" Řekla jsem škodolibě a dloubla jsem ho do žeber. Pouze na mě hodil vražedný pohled a čmáral si dál.

****

,,Dobrý den třido." Pozdravil nás profesor Křiklan. ,,Dobrý den pane profesore." Odpověděli jsme mu sborově. ,,Posaďte se. Dneska budeme připravovat lektvar lásky nebo-li Amorův šíp." Oznámil nám profesor. ,,Recept najdete v učebnici strana 69." Poradil nám a otočil se k nám zády.

Když jsme měli hotovo, profesor vybral mě a Siriuse abychom předvedli jestli jsme naše lektvary namíchali zprávně. Já jakožto druhá největší šprtka v ročníku jsem ho měla určitě zpravně, ale nevím jak Sirius, tomu lektvary nikdy nešly.

Profesor nám podal sklenice ve kterých byl lektvar. V mé sklenici byl logicky můj a v Siriově jeho lektvar. ,,Nazdraví." Popřála jsem Tichošlápkovi a zakřenila jsem se na něj. ,,Po čem váš lektvar voní?" Zeptal se profesor. ,,Po jehličí, čokoládě a dřevu." Odpověděla jsem mu. ,,Po pryskiřici, jablkách, levandulích a jarním vánku." Řekl Sirius. Profesor se zasmál a sním i zbytek Pobertů.

Po příkazu abychom se nápoje lásky napili jsme oba vypili poháry až do dna. Celý svět se semnou točil, zatřepala jsem hlavou a pár neposlušných pramínků mých vlasú se vymanily z copků ven. Rozhlédla jsem se po třídě až můj pohled utkvěl na Removi. Srdce se mi rozbušilo a já se chtěla rozejít k němu ale mé nohy byly jakoby přibité k podlaze.

Podívala jsem se na profesora a ten se na mě šklebil, nespíš to mělo připomínat úsměv. Podívala jsem se na Siriuse. Ten se na mě díval jako kdybych byla malé roztomilé kotě. Pomalu se ke mě začal přibližovat. ,,Siriusi?" Zeptala jsem se. ,,No kotě?" ,,Jsi v pořádku?" Zeptala jsem se znovu. ,,Jasně že jo puso. Nechceš si semnou někam zajít?" Řekl. ,,Na tohle nemám." Řekla jsem a šťouchla jsem do Tichošlápka. Ten ztropil scénu a spadl na zem.

Po chvíli mě to Tichošlápkovo dolejzání přestalo bavit. ,,Pane profesore nemohl by jste nám dát protilék?" Zeptalal jsem se ho. ,,Ale jistě slečno Whiteová." Řekl a podal mi protilátku. Lahvičku jsem odšpuntovala a ten malinký doušek jsem vypila. ,,Děkuji." Poděkovala jsem a šla jsem si sednout.

,,Takové veřejné ponížení." Zašeptala jsem Lily a položila jsem si hlavu do dlaní. Sirius ale svou protilátku nevypil, tak se na mě celý zbytek hodiny díval.

Po skončení jsem se stavila za profesorem. ,,Prosím mohl by jste mi dát tu druhou lahvičku s protilékem?" Zeptala jsem se ho. On se šklebem mi dal druhou lahvičku.

Před třídou na mě čekali kluci. ,,Tak co?" Ptal se mě Rem. ,,Máš ji." Zeptal se netrpélivě James. ,,Jistě že mám." Řekla jsem a vytáhla jsem z kapsy lahvičku.

Slavnostně přísahám že jsem připravena ke každé špatnosti.

Ahoj mí milí čtenáři
kapitola je trošičku delší ale to nevadí.

Neplecha ukončena.