Mí noví bratři Pobertové

21. Konec školního roku

Pohled Wendy
Společně s Remem a Lily jsme byli nejlepší žáci z ročníku. Všichni tři jsme dostali plný počet bodů. James a Sirius byly sice horší, ale taky prošli. Peter ten prolezl jen s odřeným hábitem.

Nyní sedíme ve Velké síni a posloucháme co se za celý školní rok událo. Jako každým rokem jsme dostali cenu za překonání rekordu v dostávání trestů, který každý rok zvyšujeme. Takže až tady nebudem tak naši ,,nástupci" budou mít hodně práce aby nás překonali nebo aby se vůbec jen přiblížili.

,,Letos školní pohár získal Nebelvír!" Řekl profesor Brumbál a od stolu kde jsem seděla se ozvalo skálo lámající buracení. A co bych to byla za nebelvíra kdybych se nepřidala. Nejmíň pět minut jsme křičeli, výskali a poskakovali.

Nastalo hrobové ticho. Všichni netrpělivě vyčkávali kdo vyhrál famfrpálový pohár. ,,A famfrpálový pohár získal taktéž Nebelvír!" Řekl Brumbál, usmál se a začal tleskat.

Postupně se k němu připojili všichni, teda až na Zmiozeláky. Ti si tam něco mumlali a bušili pohárama do stolu.

,,Rád bych popřál studentům sedmých ročníků hodně štěstí do života. Nyní pijte a hodujte co hrdlo ráčí." Ukončil Brumbál svůj krátký proslov. Vesele jsem se pustila do jídla co jsem měla naložené na talíři.

****

Na kolej jsme vyrazili dřív než ostatní. Přece se párty na konec roku nepřipraví sama.

Dodělali jsme ještě poslední úpravy ve společence když dovnitř vešla skupinka prváků a druháků. ,,Co se to tu děje?" Zeptala se nechápavě jedna prvačka. ,,Ty to ještě neznáš. Každý rok se zde pořádá párty na konec školního roku." Protočil oči jeden druhák. ,,Tak to se sem určitě přijdeme podívat!" Vypiskla radostí. ,,To teda nepřijdete. Párty je až od třetího ročníku, víš broučku." Řekla jsem a předklonila jsem se abych jí viděla do očí.

Všechno bylo nachystané. Za barem stál Paul Lemigton který byl barmanem a o hudbu se staral Andrew Cryglovski.

Rychle jsem vyběhla schody do ložnice. Během minuty jsem si ve skříni našla červeno-zlaté šaty do půli stehen dlouhé. Rozpustila jsem si vlasy a trochu jsem si je rozčesala.

Když jsem byla připravena odejít rozmyslela jsem si že na sobě žádné šaty nechci. Vzala jsem si obyčejné rudé tričko s dlouhým rukávem a k tomu volné černé kalhoty. Konečně jsem mohla vyrazit.

Scházela jsem poslední schody když se na mě kouzlem obrázilo světlo. ,,Prosím přivítejte zde Wendy Whitovou jednu z Pobertů!" Řekl do mikrofonu Andrew. Trochu jsem se pousmála a schovala jsem se do davu to jsem ale dělat neměla.

Hned jsem do někoho vrazila. Byl to Robert Aswerte. ,,Ahoj Wendy." Pozdravil mě. ,,Ahoj Roberte." Pozdrav jsem mu oplatila a usmála jsem se. Bylo na něm vidět že se trochu začervenal. ,,Nechceš si jít zatancovat?" Zeptal se mě. ,,Ale jistě." Řekla jsem a přijmula jsem jeho ruku.

Došli jsme na parket. Chvíli jsme tančili do rytmu rychlé hudby. A jako by mě Andrew viděl a chtěl si ze mě vystřelit pustil ploužák.

Přitiskla jsem se teda na Robertovu vypracovanou hruď, jednu ruku jsem mu položila na rameno a druhou do jeho dlaně. ,,Díky že si mi splnila sen." Pošeptal mi do vlasů. Robert byl o hlavu vyžší než já a to jsem skoro stejně vysoká jako James se Siriusem! A ti jsou hodně vysocí! ,,Člověk si své sny plní sám." Řekla jsem. ,,Doufám že se ještě někdy potkáme." Řekl zkroušeně. ,,To já taky. Jsi skvělý člověk." Řekla jsem a usmála jsem se.

Ploužák skončil a já se odebrala k baru. Objednala jsem si ohnivou whisky s tou jsem se následně odebrala k pohovce na které seděl Sirius. ,,Ahoj." Pozdravil mě. ,,Ahoj. Co tu děláš sám?" Zeptala jsem se a podala jsem mu whisky. Bez ostýchání jí přijal. ,,Nevím." Pokrčil rameny. ,,Ale už tu sám nejsem." Řekl vesele když jsem dosedávala vedle něj.

Chvíli jsme jen tak seděli, povídali si nebo pozorovali plameny. ,,Nechceš si jít za tanvovat?" Zeptal se mě Sirius když už jsme dlouho mlčeli. ,,Jasně." Odpověděla jsem mu a vstala jsem z pohovky. Došli jsme na parket a začali jsme tančit.

Celkem dlouho jsme tančili a protože jsme byli unavení rozhodli jsme si jít zase sednout. Sirius si sedl a já si lehla takže jsem měla hlavu v Tichošlápkově klíně a nohy mi volně visely přes opěrku pohovky.

Zase jsem si chvilku povídali a potom jsem už jen mlčeli. Sirius si pohrával s mými vlasy. Po chvíli si k nám přisedl James s Remusem a Peterem. Kluci si různě povídali a já bez jediného mrknutí oka jsem sledovala plameny a přitom jsem je poslouchala.

,,Kolik je vlastně hodin?" Zeptala jsem se jich. ,,Půl jedné." Odpověděl mi Námesíčník, který tu jako jediný měl hodinky. ,,U Merlina já ještě nemám zbaleno!" Vystřelila jsem do sedu. ,,Za takových deset minut jsem zpátky." Řekla jsem a vyběhla jsem ze společenky.

V pokoji jsem jedním mávnutím hůlky vytáhla kufr zpod postele a dalším mávnutím jsem všechno oblečení přemístila ze skříně do kufru. Boty jsem dala do speciální tašky a ještě jsem si z kufru vytáhla obyčejné tričko, nebelvírský svetr a modré rifle.

Kufr jsem zavřela a znovu jsem ho schovala pod postel. Během půl minuty jsem byla zase dole ve společnece kde nikdo kromě kluků a Lily nebyl. Došla jsem k nim a zase jsem se vyvalila na pohovku, ale teďka si mě Sirius přitáhl blíž k sobě tak že jsem měla polovinu zad na jeho stehnech.

Lily seděla v křesílku naproti Jamese. Sirius si znovu začal pohrávat s mými vlasy. Bylo ticho nikdo nepromluvil. Bylo slyšet jen praskání dřeva v krbu.

,,Měli by jsme tady uklidit." Řekla starostlivě Lily. ,,Dobře." Řekl James a podíval se na mě. Lily už byla připravená začít uklízet když jí Sirius zadržel a řekl ji ať si zase sedne. Lily tak udělala a nechápavě si nás měřila pohledem.

Vytáhla jsem hůlku a začala jsem s ní ve vzduchu kreslit osmičky. Společenka se pomalu začala dávat do původního stavu až na to že tam pořát bylo menší pódio a bar. Znovu jsem mávla hůlkou a pódio i bar zmizeli. Nakonec jsme hůlkou mávli všichni a předtím kouzlem zvětšená společenka byla úplně jako by se nic nestalo.

Po asi půl hodině se Lily rozhodla že půjdeme spát, neprotestovala jsem a společně s ní jsem šla do pokoje. Převlékla jsem se a vyčistila jsem si zuby. Zalezla jsem si do své postele kterou zase dva měsíce neuvidím.

Slavnostně přísahám že jsem připravena ke každé špatnosti.

Ahoj mí milí čtenáři
možná si říkate co to se mnou je že vyšly kapitoly dneska😱. No víte, v neděli i v úterý budu mimo domov🏠. Tak jsem se rozhodla že vydám kapitoly dneska aby vám to nebylo líto😉.

Neplecha ukončena.