Mí noví bratři Pobertové

64. Sázka

Pohled Wendy
Posadila jsem se mezi Tichošlápka a Náměsíčníka a vrhla jsem se na mísu s bramborovou kaší co stála předemnou.

,,Nazdar Temnorysko, pamatuješ jak jsme se vsázeli o tom, že když Peter dostane za testu z přeměňování za V, tak že půjdeš do školy v sukni? Tak Peter dostal V." Zubil se na mě James.

,,Ne! To je snad zlý sen!" Složila jsem si hlavu do dlaní. Sukni jsem na sobě neměla od prvního dne, kdy jsem dorazila do Bradavic. Ta sukně mi bude na 120% malá.

,,Uuuu, to abych si sebou vzal zítra foťák. Budu se těšit." Kmital vedle mě Tichošlápek obočím. ,,Chcípni." Odpověděla jsem mu pohotově a polila ho vodou. ,,Whitová!" Vřískl jak malá holka. ,,Není zač."

Dojedla jsem svůj oběd a s kluky v patách jsem se vydala na bylinkářství.

Když jsem došli před skleníky přestali jsme se pošťuchovat a kluci si posedali pod strom aby se chránili, před pařícím sluncem. Já jsem se vyhoupla na nejnižší větev a natáhla jsem se na ní.

,,Dobrý den žáci, dneska budeme ve skleníků číslo tři přesazovat třeskavky šlahounovité." Prošla kolem nás profesorka Prýtová.

,,Pane bože. Už zase přesazování." Protočil oči Sirius. ,,Siriusi drž pysk!" Hodila jsem po něm větvičku a slezla ze stromu dolů.

,,Aaaa Wendy! No počkej já ti na tréninku ukážu!" Rozběhl se za mnou Sirius. ,,Už se bojím." Vysmívala jsem se mu do obličeje.

,,Whitová neprovokuj." Začal na mě vrčet. ,,Ale copak ty psisko zablešený?" Zastavila jsem se a obrátila jsem se k němu čelem. ,,Ty si koleduješ." Díval se na mě potměšile.

,,Jamesi pomoc! Tichošlápek mě chce znásilnit!" Doběhla jsem s Jamesovi a otočila ho čelem k Siriusovi, ten se tvářil nepříčetně.

,,Na vem si ji! Hlavně mi neubližuj!" Vypískl James jak holka a vystrčil mě před něj a zdrhal do skleníku.

,,Ty bačkoro!" Křičela jsem za ním a taktéž jsem se rozběhla ke skleníkům a Sirius mi byl těsně v patách.

,,Ty zaostalče slez ze mě!" Vyjekla jsem když po mně Sirius skočil a já měla obličej zabořený v trávě.

,,Proč bych z tebe měl slézt? Jsi tak pohodlná a bezbraná." Pošeptal mi do ucha. Vymrštila jsem se na čtyři a to způsobilo, že Sirius skončil na zemi.

,,Nemám čas si tady s tebou hrát ty štěně." Založila jsem si ruce na hrudi a ze shora jsem sledovala Siriuse, který vypadal jako pošlapané štěňátko.

,,No tak vstávej." Natáhla jsem k němu ruku a pomohla mu vstát.

Slavnostně přísahám, že jsem připravena ke každé špatnosti.

Ahoj mí milí čtenáři,
nemám vám moc co říct🤷‍♀️. Takže to zkrátím. Doufám, ze se vám kapitola líbila a omlouvám se za chyby❤.

Neplecha ukončena.