32. Přiznání

307 18 0
                                    

Pohled Wendy
Seděla jsem na větvi jednoho stromu, který se skláněl nad jezerem v lese. Jarní vítr hýbal s vršky stromů protože do hustého lesa se neměl jak dostat. Hladina vody byla rovná akorát se na ní tvořili malé kruhy když jsem do jezera hodila kamínek.

Ozvaly se kroky, praskámí větviček a šustění listů. Proměnila jsem se do své soví podoby a čekala jsem až dotyční výjdou na břeh.Zachvíli se na břehu jezera opravdu objevili tři postavy.

Slétla jsem na nižší a hustější větev, proměnila jsem se a poslouchala jsem co si říkali.

,,Kluci musím se vám k něčemu přiznat." Řekl jeden. Podle hlasu jsem poznala že to byl Sirius. ,,No Siriusi, mluv." Řekl netrpělivě James a rozhlídl se. ,,Blbě se to vysvětluje." Ošíval se Sirius. ,,Siriusi v klidu." Uklidňoval ho Rem. ,,No tak už to vyklop. Lezeto z tebe jak z chlupatý deky." Řekl nedočkavě James a založil si ruce.

,,Miluju Wendy!" Řekl Sirius. Spíš to vykřikl. ,,Siriusi na to jsme zvyklí. Zamiluješ se do ňáký holky, vyspíš se s ní a pak jí pustíš k vodě." Řekl James dřív než mu došla celá věta. ,,Tak počkat!" Rozmáchl se rukama. ,,Wendy je pro mě jako sestra. Jestli jí jen vlásek proti její vůli zkřivíš, tak ti já zkřivím páteř." Řekl rozzuřený James a ukazováček který měl zabodnutý v jeho hrudi stáhl k ostatním prstům do pěsti.

Jako přikovaná jsem seděla na větvi s dloní čelistí až někde na zemi. Nevěřícně jsem se dívala na rozzuřeného Jamese, překvapeného Rema a divně se tvářícího Siriuse.

Mimo mé vnímání jsme slezla z větve, takže i z celého stromu. Trojice se na mě otočila s nevěřícným pohledem. Udivený pohled jsem jim vracela.

,,Pojď Wendy. Půjdem." Řekl již uklidněný James a ruku mi dal ochranářsky kolem ramen a vydali jsme se směrem k hradu.

,,Doufám že s ním nic nemáš?" Zeptal se mě v půli cesty dvanácterák. ,,Mám s ním dvě děti a psa." Řekla jsem ironivky a zasmála jsem se a James semnou.

****

Seděla jsem  na venkovní římse okna do pokoje kluků a dívala jsem se dovnitř. James se Siriusem se hádali. Rem je bezmocně pozoroval. James popadl koště a s prásknutím dveřmi opustil pokoj. Rem vzal Petera a odešli, asi do kuchyně, protože se Peterovi rozjasnil obličej.

Sirius zůstal v pokoji sám. Zničeně si sedl na jeho postel. Nevědomky jsem se proměnila a začala jsem padat dolů. Dolů na tu tvrdou zem. Poslední co jsme slyšela byl můj krátký výkřik.

Pohled třetí osoby
Dívka dopadla na zem ozvalo se hlasité křupnutí. Dlouhovlasý chlapec když uslyšel křik přiběhl k oknu a s trhnutím ho otevřel a sledoval jak dívka dopadá.

Jak nejrychleji mohl se rozběhl z Nebelvírské věže a běžel k místu kde dívka dopadala.

Přiběhl k nehybné dívce. Poznal v ní svou kamarádku. Nemohl uvěřit svým očím. Díval se na její nehybné tělo, avšak hrudník se nadzvedával. Dívka stále dýchala.

On sám si nebyl schopen vysvětlit jak tento pád mohla přežít. Dlouho se již nerozmýšlel a vzal dívku opatrně do náruče a vydal se na ošetřovnu.

Pohled Siriuse
,,Poppy! Poppy!" Rozrazil jsem dveře do prázné ošetřovny. Poppy se vyřítila ze své pracovny. ,,Pane Blacku co to má znamenat!" Zlobila se na mě. Když si ale všimla nehýbající se Wendy v mém náručí okamžitě přestala lamentovat a přikázala mi abych ji položil na jednu postel.

,,Co se jí stalo?" Zeptala se mě. ,,Vypadla z okna." Řekl jsem. ,,Z jakého okna?" Zeptala se mě. ,,Z okna jejího pokoje v Nebelvírské věži." Odpověděl jsem jí a sklopil jsem zrak.

,,Pane Blacku ihned běžte pro profesora Brumbala." Přikázala mi. Jen co to dořekla jsem se rozběhl do pracovny ředitele.

Rychlostí Nymbusu jsem řekl chrliči heslo a bez zaklepání jsme vběhl dovnitř. Byla tam s ním Minnie.

,,Profesore Brumbále máte jít na ošetřovnu." Snažil jsem se mu sdělit co po něm Poppy chtěla. ,,A pročpak pane Blacku?" Zeptal se mě. ,,Kvůli Wendy. Vypadla z okna Nebelvírské věže." Odpověděl jsme mu.

Hned se zvedl ze židle a všichni i s Minnie jsme vyrazili na ošetřovnu.

Slavnostně přísahám že jsem připravena ke každé špatnosti.

Ahoj mí milí čtenáři
hrozně moc bych vám chtěla poděkovat že jsme překonali 1,06K přečtení😍🎉. Jsem z toho natšená asi jako James když mu Lily kývla na to že s ním půjde na rande😀.

Neplecha ukončena.

Mí noví bratři PobertovéKde žijí příběhy. Začni objevovat