20. Zkoušky NKÚ

375 19 0
                                    

Pohled Wendy
Seděla jsem na parapetu  jednoho z oken v zapadlé části knihovny, byla to jediná část kde bylo lépe popsané jasnovidectví.

Uslyšela jsem zvuk jako by někdo narazil plnou silou do jednoho z regálů. Zvedla jsem oči od knihy a sledovala jsem místo odkud se náraz ozval. Zpoza rohu se vyřítil Sirius s nějakou mrzimorkou.

Sirius ji znovu přišpendlil na nejbližší regál. Asi měli hlad, protože vypadali že se za chvíli sežerou.

Popadla jsem nejbližší knížku a mrskla jsem jí po Siriusovi. Kniha ho trefila do zad. ,,Psssst. Hej Siriusi." Nereagoval. Popadla jsem další knihu a znovu jsem ji po něm hodila. Padesát bodů pro mě, trefila jsem ho do hlavy. ,,Co je?" Zeptal se napruženě když se otočil mým směrem. ,,Laskavě si zbal svoji mrzimorku do uzlíčku a bež se s ní muchlat někde jinde. Já se totiž narozdíl od tebe učím." Řekla jsem. A naznačila Siriusovi ať vypadne.

,,Ok už mizím Temnorysko." Řekl a kamarádsky na mě mrkl. Mrzimorka si toho všimla a nakvašeně odkráčela někam do pryč.

Na otevřenou knížku jsem si rozevřela plánek a různě jsem sledovala kde kdo je. Uviděla jsem Siriuse a tu Zelirenu za rohem. Uslyšela jsem zase nechutně vlezlý smích.

,,Já říkala ať jdete někam jinam a né aby jste byli roh ode mě!" Zvýšla jsem hlas. ,,Vždyť už jdeme." Řekl Sirius.

****

Dneska jdu výjimečně sama na snídani. Hlavu mám zabořenou v knize. Došla jsem do velké síně. Když jsem procházela okolo nebelvírského stolu k mému místu do někoho jsem narazila. Kniha mi spadla na zem a jeho knihy taky.

,,Promiň nedívala jsem se na cestu." Omlouvala jsem se dotyčnému. ,,To nic, já se měl taky dívat na cestu." Řekl a pozbíral všechny knihy, mojí mi podal a usmál se. Ten dotyčný se kterým jsem se bavila byl Josh Newline. ,,Děkuju." Poděkovala jsem když mi dal knihu do ruky. Mírně se pousmál a odešel pryč.

Došla jsem ke klukům a sedla jsem si vedle Jamese. ,,Co ti Newline chtěl?!" Obořil se na mě Sirius. ,,Nic Siriusíčku nic." Odpověděla jsem mu a vykouzlila jsem nevinou grimasu. ,,To ti nevěřím vždyť jste se spolu bavili dobré tři minuty!" Řekl. ,,Ale ale, tady nám někdo žárlí." Řekl James a zasmál se. Jako správný Poberta jsem se k němu přidala.

Po snídani jsme vyrazili na první zkoušky a to z obrany proti černé magii.

Vešli jsem do třídy která byla zvětšená kouzlem abychom mohli plnit všechny pokusy.

,,Slečno Whitová!" Zavolal na mě profesor ode dveří. ,,Ano profesore?" Otočila jsem se na něj s tázavým výrazem. ,,Můžete na chviličku?" Odpověděl mi na mou otázku otázkou. ,,Ale jistě pane profesore." Řekla jsem. Odložila jsem si brašnu a vyrazila jsem za profesorem.

Šli jsme kousek dál od třídy. ,,Tak copak potřebuješ?" Zeptala jsem se ho. ,,Jen ti chci říct abys byla opatrná, nechci aby se ti něco stalo a pokud se ti něco vážného stane, rodiče mě ukamenujou." Řekl s obavami v hlase, ale jeho obavy nebyly vidět jenom v hlase ale i v očích. ,,Neboj se o mě, přece mě znáš." Řekla jsem a obejmula jsem ho. ,,No právě." Řekl mi do vlasů.

Po ukončení soukromé debaty jsme vyrazili do třídy. ,,Co jste tam tak dlouho dělali?" Zeptal se mě Remus. ,,Snad jsi se nemuckala se svým manžílkem." Řekl výsměšně Sirius. ,,Jen pro informaci Siriusi. Freddy není můj manžel, protože je to můj bratr." Řekl jsem a založila jsem si ruce na prsou. ,,Aha, tak to už rok žiju ve lži." Řekl a sklopil hlavu. ,,Co jste mu to zas nakukali." Řekla jsem a dala jsem Siriusovi spadlé vlasy za ucho. ,,Nic, jen že je profesor Whit tvůj manžel." Řekl James a v obraném gestu zvedl ruce nad hlavu.

,,Třído poslouchejte!" Rozkřikl se Freddy po místnosti. Třída zmlkla a veškerou pozornost věnovala profesorovi. ,,Připravil jsem pro vás trasu na které budete plnit různé úkoly. Na prvním stanovišti což bude zde, se budete snažit vyčarovat svého patrona. A dál budete postupovat ve skupinkách. Ale varuji vás, mám mezi vámi špehy a ti mi poví jestli jste si radili nebo ne. A na stanovištích ještě budou někteří profesoři a ti si budou zapisovat." Dokončil svůj proslov a usmál se.

,,Nyní bych poprosil slečnu Witovou, pana Blacka a pana Pottera aby se předvedli." Řekl profesor a já uvažovala nad nejšťastnější vzpomínkou. Nakonec mě jdena napadla. ,,Expecto patronum." Řekla jsem zaklínadlo a z hrotu mé hůlky vylétla velká sova. Začala nad všemi kroužit, následně se k ní připojil ještě jelen a pes. Podívala jsem se na kluky. Oba působili spokojeně.

Naše skupinka byla složena ze mně, Dvanácteráka a Tichošlápka. ,,Už jsme prošli pět stanivišť kolik jich vlastně je?" Ptal se James otráveně. ,,Mě se ptáš." Vytřeštila jsem na něj oči.

,,Vítejte na posledním stanovišti. Zde bude vašim úkolem zahnat bubáka." Řekl přívětivý hlas profesora Brumbála. ,,Pane řediteli co vy tady děláte?" Zeptala jsem se vyjukaně. ,,Přece jsem si nemohl nechat ujít podívanou na zkoužky z OPČM." Řekl a usmál se na nás.

Postavili jsme se do řady před skříň. Brumbál otevřel skříň a před námi se objevil Sirius se znamením zla. ,,Riddikulus!" Vykřikl rychle a bubák se přemněnil na Srabuse s růžovými vlasy s růžovou sukýnkou a kloboučkem. To jsem se už ani já neudržela a začala jsem se smíchem válet po zemi.

Další na řadu přišel James. Bubák se hned změnil na hromadu košťat které byly zlomené vejpůl a on za nimi stál a lámal další. ,,Riddikulus!" Vykřikl a v jeho hlase bylo poznat že se stěží drží aby nežačal brečet. Bubák na sebe vzal podobu holé Norrisové která byla natřená na růžovo a poletovala ve vzduchu.

Jako poslední jsem na řadu přisla já. Stoupla jsem si před bubáka a ten se začal formovat. Kolem mě byla najednou tma a já stála uprostřed kruhu který tvořili mí přátelé a nejbližší. Přišla jsem k Freddymu, jeho oči byly bez jiskry a nebyly kameňě šedé ale jako špinavá voda. Napřáhl ruku s hůlkou a tak mě odstrčil. Otočila jsem se a za mnou stál Sirius který nevypadal jako on, jeho oči byly slepé. Jako poslední jsem uviděla Jamese s Lily v náručí, bylo by to hezké kdyby Lily nebyla mrtvá a James nebyl od krve.

Na svém obličeji jsem pocítila slzu. Jednu neposednou malou slzu. ,,Riddikulus!" Rozkřičela jsem se na celé kolo a už jsem nespatřila na co se Bubák změnil protože mě Sirius uvěznil v pevném objetí.

Slavnostně přisahám že jsem připravena ke každé špatnosti.

Ahoj mí milí čtenáři
dneska je to trochu delší kapitola😀 a já vím že vám to vůbec nevadí. Děkuji za všechno co jsme za tak krátkou dobu dokázali😂🎉.

Neplecha ukončena.

Mí noví bratři PobertovéKde žijí příběhy. Začni objevovat