10. Úplněk

489 18 0
                                    

Pohled Jamese
,,Konečně konec." Řekl Sirius když jsme vycházeli z učebny a líně se protáhl. Měl pravdu, všichni jsme byli rádi, ale čekala nás dlouhá noc.

,,Heslo?" Zeptala se nás Buclatá dáma. ,,Sněhulák." Odpověděla Wendy a protřela si oči. Podobizna se odklopila a my vklouzli dovnitř a posedali jsme si na naše obvyklá místa. Remus a Wendy si psali úkoly a přitom se o něčem bavili. Chudák Rem, byl bělejší než ráno, to víte úplněk.

Byly asi čtyři hodiny odpoledne a my jsme se vydali se převléct. Po setkání s Wendy ve společence jsme vyrazili k vrbě mlátičce a od ní do Chroptící chýše.

Rem si sedl na postel a Wendy s Peterem vedle něj. Když to začlo Wendy se přitiskla do temného kouta vedle postele aby byla Removi co nejblíž. Měla za úkol ho trochu zklidnit kouzlem. Po očarování Náměsíčníka jsme se proměnili do našich zvířecích podob a různě jsme Removi zabraňovali aby utekl.

Já a Sirius jsme bránili dveře a Wendy s Peterem okna a zbytek místnost. Utržili jsme spoustu škrábanců a modřin ale jinak to bylo celkem v pořádku.

Rema jsme po proměně zpět na člověka položili na vyčarované nosítka a nesli jsme ho do hradu na ošetřovnu. Sami jsme si nechali vyléčit rány abychom nevzbudili podezření. Ve společence jsme se rozdělili a šli jsme si aspoň na chvilinku lehnout.

Pohled Wendy
,,Wendy vstávej." Budila mě Lily. Odkryla jsem ze sebe peřinu a pomalu jsme se zkutálela z postele. ,,Co to máš na sobě?" Zeptala se mě Lily mezitím co jsme se vyškrábala na nohy. Podívala jsem se na sebe a nevině jsem se pousmála. Měla jsem na sobě rostrhanou mikinu a tepláky na kterých byly vidět ještě rudé krůpěje krve z ran. ,,Žeby oblečení?" Řekla jsem. ,,To jsem zjistila taky." Řekla a usmála se.

Pobrala jsem si stejnokroj a ručník, zavřela jsem se do koupelny a pořádně jsem se osprchovala. Dodržela jsem ranní hygienu a vlasy jsem si stáhla do úhledného drdolu. Oblékla jsem si hábit a vyšla jsem ven z koupelny. Schovala jsem si věci do skříně a s Lily v patách jsme se vydaly na snídani.

Nečekala jsem na kluky protože než vstanou tak bude půlnoc. Na snídani jsem toho moc nesnědla protože  po tom co do mě madam Pomfrayová nalila všechny ty hnusy se bojím že by mi bylo špatně. Vypila jsem asi litr čaje a snědla sotva půlku toastu, něco ze snídaně jsem si ještě přibalila do brašny kdybych měla hlad a mohla jsem vyrazit na vyučování.

Slavnostně přísahám že jsem připravena ke každé špatnosti.

Ahoj mí milí čtenáři
dneska to není nijak záživná kapitola protože mám moc práce se školou, ale i tak doufám že se vám líbila.

Neplecha ukončena.

Mí noví bratři PobertovéKde žijí příběhy. Začni objevovat