46. Halloween

215 13 0
                                    

Pohled třetí osoby
Mezitím co skoro všichni studenti večeřeli ve Velké síni, se Poberti blížili k Nebelvírské věži, kde pro ostatní spolužáky pořádali takovou ,,menší" párty.

,,Hollymetset." Řekl brylatý kluk podobizně a ta se odklopila. Pětice prošla otvorem a ocitla se ve společence.

,,Za 5 minut se máme sejít u nás v pokoji. Myslím že nemusíme na nic čekat." Řekl jim medovlasý kluk. ,,Taky si myslím." Konstatoval dlouhovlasý mladík. ,,Může mi někdo z vás říct postup plánu?" Zeptala se jich šedooká dívka. ,,Jo." Odpověděl jí kluk s vrabčím hnízdem na hlavě. ,,Takže, párty začíná přesně v 19:30. V 19:28 se sem přikrade Rem a odhalí celou výzdobu, pak se vrátí zpátky do pokoje. My přijdeme na scénu v 19:35. Jsem domluvený s Andreasem že na nás namíří světla a bude oznamovat náš příchod. A pak už se budem jen bavit." Řekl jí celý plán po cestě do jejich ložnice. ,,Ok. Chápu." Potvrdila mu dívka že chápe.

Pohled Wendy
Došli jsme do pokoje kluků a Sirius ze své skříně vytáhl krabici s našimi kostýmy.

Položil ji na jeho postel a začal z ní vytahovat kostýmy. Upřímně jsem neměla nejmenší tušení jak budou vypadat, protože je objednával James a Sirius. Přišla jsem blíž k jeho posteli a dívala jsem se na ty kostýmy.

Kluci měli jen černé kraťasy, chlupaté motýlky, králičí uši, chlupatý bílý ocásek a černé boty. Pro Petera tu bylo ještě černé tričko a pro Rema černé, ale úple tílko.

,,Achjo, že já blázen na to kývl." Kroutil hlavou Rem. ,,Reme bude to ok. Doufejme." Zasmála jsem se a hladila jsem ho po zádech. Rem se mému dodatku taky zasmál.

,,Oblíkat!" Rozkázal Sirius a strčil Removi do rukou jeho kostým. ,,A ty taky." Dodal Sirius a strčil mi před nos můj kostým. ,,Šup šup." Popoháněl mě Sirius do koupelny.

Zavřela jsem se v jejich koupelně a do rukou jsem vzala kostým. ,,Co to do Merlina je?!" Rozkřikla jsem se na celou koupelnu, že mě slyšeli i kluci v pokoji.

,,Co se děje?!" Přiletěl James. ,,Co to je?! Zeptala jsem se ho naštvaně. ,,Áhá. Tohle je tvůj kostým." Odpověděl mi. ,,To si děláš srandu! Tohle si na sebe v životě nevezmu!" Křičela jsem na Jamese a pak i na Siriuse, kterého zajímalo proč tak jančím. ,,Wendy klid. Budeš to mít na sobě jen jednou, to tě přece nezabije ne?" Snažil se mě zklidnit Sirius. ,,Mě ne, ale já tebe asi brzo zabiju!" Vytlačila jsem je oba z koupelny.

Když jsem je vytlačila zpět do pokoje, tak jsem si všimla Rema v jeho kostýmu. Seděl na posteli s hlavou složenou v rukách. ,Nenechám ho v tom samotného.' Řekla jsem si v duchu. Zalezla jsem teda zpátky do koupelny a převlékla jsem se do toho kusu textilu. Nandala jsem si rukavičky, ocásek, ouškla a nakonec černé páskové boty na jehlách. Z věšáku na dveřích jsem si půjčila Remův župan a oblékla jsem si ho.

Vyšla jsem z koupelny a kluci už čekali převlečení.

,,Hej neříkej mi že takhle půjdeš na ten večírek." Začal se stěžovat Sirius. ,,Hlavně by jsi tu měla nechat ten župan." Řekl James. ,,Já za to nemůžu, byla mi zima. A ten Remův župan je tak skvělý." Opáčila jsem se. ,,Musíme jít, za 3 minuty máme být dole." Řekl James.

Jakmile jsem si sundala župan tak se ozvalo: ,,Páni." ,,Ty kráso." ,,Woaw." Otočila jsem se na ně. Rem, Sirius i James měli dolní čelist až někde ve sklepení. Peter spal.

,,Jdeme, nebo se tu na mě budete koulat jak na boží obrázek?" Zeptala jsem se. ,,Obojí." Odpověděl Sirius. Na ta slova jsem k němu přišla a vlepila mu letmý pohlavek. ,,Jedem!" Zavelela jsem a vyšla ze dveří. James ještě probudil Petera.

Mí noví bratři PobertovéKde žijí příběhy. Začni objevovat