59. Klouzačka

188 11 0
                                    

Pohled třetí osoby
,,Wendy?" Ozvalo se tiše společenskou místností Nebelvíru. ,,No?" Ozvalo se znovu, ale od krbu. Čtveřice chlapců se rozešla k místu odkud byl slyšet dívčí hlas. Na pohovce spatřili dívku s hlavou svěšenou z pohovky a nohy přehozené přes zadní opěradlo.

,,Co to zase děláš?" Plácl se zjizvený chlapec do čela. ,,Čekám tu na vás. Máte 10 minut spoždění." Ohradila se dívka a ukázala na hodiny nad krbem. ,,Siriusovi se nechtělo vstávat." Oznámil jí mladý vlkodlak. ,,Ok. Ale teď už musíme vyrazit." Řekla dívka a vstala z pohovky.

Pětice prolezla otvorem ven ze společenky a když byli venku všichni. Na kusu očarovaného pergamenu si ukázali kde hlídkuje školník a jeho kočka a o které chodby se má kdo postarat. Bradavice byly obrovské a jich bylo jen pět.

Dívka si zabrala celé hlavní shodiště, chodby kol něj a sklepení. Dlouhovlasý chkapec si zabral východní část a vstupní síň, brýlatý severní, zjizvený západní a poslední s krysí tváří jižní. Dívka pak měla jít někomu na pomoc až to bude mít hotové.

Dlouhovlasý a brýlatý chlapec se společně ještě vrátili pro košťata. Dívka byla chytřejší a pomocí obyčejného přivolávacího kouzla přivolala své koště. Všichni se rozdělili a vydali se na svá stanoviště.

Dívka na svém koštěti vylétla až ke stropu místnosti, pak se středem snášela dolů a na každém schodišti vytvořila vrstvu kluzkého ledu. Až se dostala do sklepení. Tam prolétla všechny chodby a zeď za níž byla Zmijozelská společenká místnost nabarvila na svítivě růžovou. Následně se vrhla na chodby okolo shodiště.  Pak se rychle vrátila k hlavnímu schodišti a pomocí telekinézy se spojila s ostatními.

,,Hej kdo z vás potřebuje pomoct?" Zeptala se jich skrze myšlenky. ,,Já ne, už mám skoro hotovo." Odpověděl jí brýlatý mladík. ,,Já taky ne. Už mám hotovo, ale ještě tu připravuju malé překvapení." Odpověděl jí dlouhovlásek a štěkavě se zasmál. ,,Já asi budu potřebovat pomoc." Ozval se chlapec s krysí tváří. ,,Ok, za dvě minuty jsem tam." Oznámila mu dívka a rozletěla se do jižní části hradu.

Když měli vše hotové nabrali zjizveného chlapce a s krysí tváří na svá košťata a všichni společně se rozletěli zpět do Nebelvírské věže. Ve společneské místnosti si popřáli dobrou noc a každý se vydal do své ložnice.

Ráno dívka vyskočila z postele dřív než její zrzavá kamarádka. Světlovláska ji nechtěla rušit, tak si potichu zalezla do koupelny, kde se osprchovala a provedla základni ranní hygienu, pak se převlékla do školní uniformy a vyšla vem z koupelny.

,,Lily vstávej." Došla k posteli rudovlasé dívky a lehce s ní zatřásla. Rudovláska si protřela oči a udiveně se na svou kamarádku zahleděla.

,,Dobré ráno Wendy." Pozdravila ji nakonec a vydala se do koupelny. ,,Dobré Lily." Oplatila jí blondýnka a posadila se na svou postel. Z nočního stolku vytáhla hnědou tlustou knížku a otevřela jí na poslední straně. Kouzlem přičarovala novou popsanou stránku i s obrázkem, který se jako vždy hýbal. Knihu zaklapla a schovala zpět do nočního stolku.

Za chvíli rudovláska opustila koupelnu. Obě si vzaly brašny a vydaly se do Velké síně. Blondýnka věděla co jí čeká za podobiznou, ale rudovláska neměla o ničem ani ponětí.

Prolezly otvorem v podobizně a první co musela světlovláska udělat bylo, že chytila svou rudovlasou kamarádku aby nespadla.

,,Wendy co to zase je?!" Zeptala se ji vytočeně zrzka. ,,Tohle je led Lily." Usmála se andělsky Wendy. Lily se praštila dlaní do čela.

,,Já myslela, že už jsi z těch vtípků vyrostla." Zakroutila Lily nevěřícně hlavou. ,,Jak vidíš, tak asi ne." Zazubila se na ni Wendy a rozbruslila se k Velké síni.

,,Kde jsi vzala ty brusle?!" Křikla za ní Lily. ,,Přičarovala Lilyan." Odpověděla jí Wendy a jako blesk se řítila po schodech do Velké síně.

,,Nazdar kluci." Pozdravila světlovlasá dívka hochy sedící na židlích u jejich kolejního stolu, když prudce zabrzdila. ,,Čau Temnorysko." Pozdravil ji James. ,,Čau krásko." Oplatil ji pozdrav Sirius. ,,Ahoj Wendy." Pozdravil ji slušně Rem. Peter jí jen kývl na pozdrav. Wendy se posadila mezi Jamese a Siriuse a nandala si na talíř několik palačinek.

,,Stalo se zatím něco zajímavého?" Zeptala se zvědavě blondýnka. ,,Jo. Zmijozeláci na nás křičeli přes celou Velkou síň, že jsem jim nabarvili zeď na růžovo. To mě přivádí k myšlence. Nevíš o tom náhodou něco?" Otočil se k ní James. ,,Náhodou o tom něco vím. Když už jsem byla tam dole, tak jsem jim to tam chtěla trochu vyzdobit a rozveselit." Zazubila se Wendy. Chlapci se jejímu počínání zasmáli a dál vzrušeně povídali dívce co se zatím stalo, když byli na snídani.

Ve dveřích se objevila paní Norissová, školníkova kočka, kterou si hodně studentů přálo nakopnout. Všechny končetiny se jí na ledu rozjížděly a proto vypdala hrozně směšně. Velkou síní se rozezněla salva smíchu. Kočka žalostně mňaučela a znovu a znovu se snažila dostat na nohy, to se jí ale nedařilo.

,,Pojďte musím vám něco ukázat." Popoháněj se dlouhovlásek. ,,Neee moje snídaně." Křičela žalostně Wendy a snažila se dostat zpět ke své snídani, ale led byl kluzký a hoch moc silný. Sice Wendy nebyla úplně slabá, ale také nebyla tak silná jako Sirius.

Pětice vyšla do vstupní síně a uviděla obrovnskou leduvou sochu. Na té soše byly vyobrazeny jejich podobizny. A z napřažených hůlek jim vylítával sníh, který začal pokrývat podlahu vstupní síně.

,,Siriusi to je pecka, jak jsi to udělal?" Zeptal se ho brýlatý mladík. ,,Jsem skvělý kouzelník." Ušklíbl se dlouhovláske. ,,S egem až do vesmíru." Doplnila ho dívka a pro jistotu začala bruslit pryč a udělala dobře. Tichošlápek se totiž za ní hned vrhl.

Wendy seskočila schody do sklepení kde měli první hodinu a rozbruslila se k učebně. Sirius jí byl těsně v patách, ale na bruslích tak dobře jako ona numěl, proto spadl a než se zase vyhrabal na nohy, tak mu dívka zmizela z dohledu.

Slavnostně přísahám, že jsem připravena ke každé špatnosti.

Ahoj mi milí čtenáři,
nevím co napsat. Možná jen to, že mě psaní hrozně baví a jsem ráda, že se vám moje povídka líbí, a mám pocit, že stejně tenhle můj ,,proslov" nikoho nezajímá, tak nevím proč to tu píšu😅. No ni. Doufám, že se vám kapitola líbila a omlouvám se za chyby😁.

Neplecha ukončena

Mí noví bratři PobertovéKde žijí příběhy. Začni objevovat