Mí noví bratři Pobertové

9. Hodina OPČM

Pohled třetí osoby
Pětice nebelvírů pobíhala po lese a vesele se smála, dívka se najednou zastavila a chlapci již doufali že jí dostihli, ale místo toho aby doběhli k dívce vběhli do jezera. Wendy se mohla smíchy potrhat když viděla jak jí na to skočili. Kluci se ale nedali, doplavali k ní a stáhli jí pod vodu.

,,Kde je?" Podivil se jeden. ,,Hej! Hlemýždi!" Zakřičela na ně dívka ze břehu již suchá a připravena k útěku. Zbylí poberti byli na břehu než bys řekl famfrpál a dívka nebo spíš sova letěla směrem k hradu.

Wendy na zbylé poberty čekala opřená o zeď vedle vstupní brány. ,,To vám to ale trvalo." Řekla provokativně a proměnila se do sovy, postupně všem chlapcům pomohla se dostat dovnitř a nakonec se proměnila zpátky do lidské podoby. Poberti se vydali do nebelvírské věže ve vší tichosti jak to jen šlo.

,,Kde jste byli tak dlouho?" Zeptala se jich Buclatá dáma. ,,Hledali jsme můru." Řekl James a ukázal na Wendy. ,,Tu můru si nech nebo letíš z astronomické věže dolů." Pohrozila mu a on na prázdno polkl. ,,Heslo?" Zeptala se jich podobizna. ,,Sněhulák." Řekl Remus. Obraz se odklopil a pětice vešla divnitř. Chlapci si posedali do křesílek. ,,Už půjdu. Radši se nechám spucovat od Lily teď než ráno." Řekla Wendy a odešla ze společenky.

Do pozdních nočních hodin se zbylí pobertové vesele bavili a nejevili žádné známky únavy až nakonec se rozhodli jít spát. Zbývaly jim čtyři hodiny než Náměsíčníkovi zazvoní budík a on je bude muset všechny vzbudit.

Pohled Wendy
Ráno bylo celkem klidné oproti večeru. Lily po mě snad 10 minut křičela co se mi mohlo přihodit a následujících 10 minut mě vyslíchala kde jsem byla. Popravdě jsem jí to řekla ale vynechala jsem tu část kdy jsme v naší zvířecí podobě pobíhali po lese.

Společně s Lily jsme sešly do společenky a tam jsme se rozdělily. Lily šla na snídani a já čekala na kluky. Když konečně dorazili tak jsem si všimla Tichošlápka který si něco psal do notísku. Furt ho nosil u sebe a nikomu ho nechtěl ukázat. Povzdychla jsem si a všichni jsme šli na snídani.

Jako vždy jsem seděla daleko od Lily protože ona se pobertů stranila s vyjímkou mě, jako každou snídani jsem seděla vedle Dvanácteráka. Dojedla jsem svou bohatou snídani kterou tvořily volí oka, toast, slanina a dýňový džus. Zvedla jsem se od stolu a namířila jsem si to do učebny obrany proti černé magii. Lily na mě čekala před Velkou síní, společně jsme potom vyrazily do učebny. V učebně nebyly lavice což znamenalo že přišel čas na slibovaný souboj.

Zazvonilo a do třídy vešel náš učitel Fredderik Eddward White. Ano je to můj bratr. Jsem jediná růže mezi trny, jak se říká. Do naší rodiny se převážně rodí kluci takže když jsem se narodila já bylo to hotové pozdvižení, jsem jediná holka narozená v naší rodině za posledních padesát let. Fredd je o rok starší než Willi. A já jsem z nich nejmladší.

,,Dobrý den třído." Pozdravil nás Fredd a usmál se na nás. ,,Dneska budeme cvičit obraná kouzla." Řekl a třída propukla v hlasitý jásot. ,,Mám zde dvě nádoby v jedné jsou jména Zmiozelských studentů a v druhé Nebelvírských." Řekl a ukázal na dvě nádoby.

První jsem byla vylosovaná já a můj protivník byl Lucius Malfoy. Usmála jsem se na kluky a ti mi úsměv oplatili. ,,Prosím." Řekl James uklonil se mi a rukou udělal gesto ve smyslu abych prošla. ,,Jamesi ty seš ale pako." Řekla jsem mu a rozvuchala jsem mu vlasy ještě víc než byly do teď.

Stoupla jsem si naproti tomu vyperoxidovanýmu zmiozelákovi. Freddy okolo nás vyčaroval obranou kopuli. Uklonili jsme se a zaujali jsme své bojové pozice. ,,Expelliarmus." Vyřkl Lucius první zaklínadlo. Lehce jsem ho vykryla.

Další 3 minuty na mě sesílal odzbrojovací kouzla dokud ho to nezačalo nudit. ,,Crucio." Řekl kletbu která se nepromíjí. Tu jsem nestihla vykrýt. Chvilinku mnou projížděla palčivá bolest ale najednou všechno ustalo. Bez jediného problému jsem vstala a dívala jsem se na překvapeného Luciuse. ,,Crucio." Řekl ještě jednou kletbu. Nic se nestalo. Zkoušel to znova a znova dokud mě to nepřetalo bavit. ,,Expelliarmus." Řekla jsem a Malfoyovi vylétla hůlka z ruky a skončila v mé ruce. ,,Petrificus totalus." Řekla jsem druhé zaklínadlo a Malfoy stuhl a spadnul na zem. Hůlku jsem dala Freddymu a šla jsem zpátky za Lily.

Sedla jsem si na zem a pozorovala jsem Jan jak bojuje s Katie. ,,Jak jsi to udělala?" Zeptala se mě Lily obdivně. ,,A co jsem udělala." Zeptala jsem se. ,,Ty jsi ustála několik kleteb které se nepromíjí za sebou." Řekla a kulila na mě její smaragdové oči. ,,Sama nevím." Odpověděla jsem jí a pokrčila jsem rameny.

Když přišla na řadu Lily byla proti Stevnovi Alegrimu. Byl to krátký boj Lily Stevna zvládla levou zadní. Kluci zas takové štěstí neměli chudáka Petera porazila Marrylie Qweenleyová a Sirius prohře utekl jenom o vlásek.

Konečně začalo zvonit. ,,Všichni můžete jí, ale vy slečno Whiteová tu zůstaňte." Řekl a já se vydala ke katedře. ,,Tak co se děje?" Zeptala jsem se Fredyho. ,,Wendy co se stalo když na tebe Malfoy seslal Cruciatus?" Zeptal se mě. ,,Chvilku jsem cítila palčivou bolest, ale ta pak najednou ustala. Sama to nechápu." Vyklopila jsem mu to. ,,Taky to nechápu, ale radši to napíšu rodičům a řeknu Brumbálovi." Řekl a založil si ruce. ,,Komukoli jinému jen né rodičům." Žadonila jsem. Kdyby se to rodiče dozvěděli okamžitě by si pro mě přijeli a začala by domácí škola a už bych se sem nikdy nevrátila. ,,Tak dobře." Řekl Fredderik a usmál se. ,,Díky brácha." Řekla jsem a vyběhla jsem ze třídy.

Slavnostně přísahám že jsem připravena ke každé špatnosti.

Ahoj mí milí čtenáři
vůbec nemůžu pochopit jak je možné že za tak krátkou dobu si to tu přečetlo tolik lidí, ale to neznamená že nemáte číst, právě naopak.

Neplecha ukončena.