Pohled Wendy
Protože Lily, Elizabeth i Karoline odjely na Vánoce domů a já nechtěla spát sama v našem pokoji, tak mi kluci nabídli, že můžu spát u nich, neboť Peter taky odjel. Dohodli jsme se tedy, že budu spát u nich, ale protože jsem odmítala spát v Peterově posteli, tak se Sirius nabídl, že mi přenechá svou postel a bude spát v té Peterově.****
Otevřela jsem oči. Chvíli jsem jen tak ležela v Siriusově posteli a sledovala nebesa. Odpočítávala jsem dny a pak mi ti docvaklo. ,,Jsou Vánoce. Kluci jsou Vánoce!" Skákala jsem po pokoji a budila kluky.
,,Wendy co blbneš?" Zeptal se mě nevrle Sirius. ,,Jsou Vánoce Siriusi. Doběhla jsem k jeho posteli a samou radostí ho objala. ,,Vánoce. Slyším dobře?" Zasměje se James. ,,Ano Jamesi. Vánoce!" Skočím k němu na postel a taky ho obejmu. Odtáhnu se a doběhnu i k Remově posteli a taky ho obejmu. ,,Je čas vstávat." Pomocí hůlky z nich odkryju přikrývky a přivolám jim každému ze skříně Vánoční svetr.
Když už jsme na sobě všichni měli svetry, vyběhli jsme ven z pokoje a pádili do společenky. Jako první jsem ke stromečku doklopýtala já a vrhla jsem se k prvnímu dárku. Bylo na něm napsáno Jamesovo jméno.
,,To je pro tebe Jamesi." Podala jsem mu velký balíček. Pak přišlo na řadu spousta malých dárečků pro Siriuse od jeho fanynek. Několik dalších dárků pro Jamese. Následně dost balíčků pro Rema a nakonec pro mě. Nebylo jich tak moc jako Siriusových, ale taky jich nebylo míň jak Remových.
Popadla jsem první malý balíček a opartrně jsem ho rozbalila. Vypadla z něj malá vyřezaná postavička mečoroha. Hned jsem poznala čí je to práce. Jen jediný člen naší rodiny umí tak dobře vyřezávat a to je stýček Archie. Následně jsem otevřela dopis co byl společně s postavičkou v balíčku.
Nazdárek Wendy,
tady ti s tetou Rosemarry posíláme menší dárek. Moc dobře si pamatuju, jak moc máš ráda zvířata, tak tady máš mečoroha, ale jak jsem už říkal je to jen menší dárek. U nás doma tě čeká pravé překvapení. Dneska pojedeme k vám oslavit Vánoce, budeme u vás až do Nového roku. Tak se zatím měj a užívej si prázdnin.Veselé Vánoce přeje strýček Archie a teta Rosemarry.
Dočetla jsem dopis a myslela, ze začnu skákat radostí. Strýček byl vždycky tajnůstkář, ale taky moc neuměl držet jazyk za zuby, proto jsem se hrozně moc těšila až ho uvidím a s ním i můj druhý dárek.
Do rukou jsem vzala další balíček, byl větší než ten od stýčka. Rozbalila jsem ho z balícího papíru a vytáhla z něj ručně pletený svetr s číslem 8 na zádech a nad ním napsané mé přijmení. Celý svetr byl laďen do rudé a zlaté.
,,To je od mamky." Oznámil mi James. ,,Psala mi o tom, že nám zase něco uplete." Řekl a sám mi ukazoval jeho s velkou jedničkou na zádech. ,,Tak jí za mě poděkuj." Zazubila jsem se na něj.
****
Když jsme měli všechny dárky rozbalené, dali jsme si sraz v 7:30 ve společence, aby jsme si zašli na snídani.
Tak tak jsem vyšla schody do mého pokoje. Když jsem tu kupu dárků položila na postel tak jsem si prokřupla záda. ,,Tohle mě jedou zabije." Ušlíbla jsem se sama pro sebe a popadla svetr od paní Potterové. Ze skříně jsem si vytáhla úplé černé kalhoty a bílé úplé tričko. Zalezla jsem do koupelny a podívala jsem se na sebe do zrcalda. Pak jsem ze sebe svlékla pyžamo a vlezla jsem si do sprchy.
Když jsem byla osprchovaná vlasy jsem si dala do turbanu a osušila jsem si tělo a navlíkla na něj předem připravené oblečení. Vyčistila jsem si zuby a vysušila jsem si vlasy kouzlem, navlékla jsem na sebe ten dokonalý svetr a vyšla jsem ven z koupelny.
Došla jsen k posteli a z pod ní jsem vytáhla mé nejoblíbenější polobotky a obula jsem si je. Koukla jsem se na budík na Lilyiném stolku. Bylo za dvě minuty půl osmé. Pomalu jsem sešla schody do společenky a rukama jsem se zapřela o pohovku, tak abych viděla na klučičí schodiště.
Po chvíli se do společenky přiřítil James a schoval se za mě. ,,Wendy pomoc. Sirius mě chce zabít." Řekl hraným zděšením. ,,Kde jsi ty parchante?!" Vřítil se Sirius do společenky. ,,Jé ahoj Wendy. Vydej Jamese!" Pozdravil mě a chtěl se vrhnout na Jamese.
,,Ahoj Siriusi. Co ti James udělal, že ho chceš zabít?" Zeptala jsem se ho nechápavě. ,,Za 1. Mi sebral můj notýsek. Za 2. Nevidíš moje vlasy?!" Pištěl jako malá holka. ,,Vidím tvoje vlasy a moc ti to sekne, ta modrá ti jde k očím. A to je ten deníček z pátého ročníku? Jamesi naval." Natáhla jsem k Jamesovi ruku. Ten mi do ní dal deníček a já jím prolistovala.
,,Dost jmen ti tam ubylo, ale moc nepřibylo." Ušklíbnula jsem se, deníček zaklapla a schovala jsem si ho do kapsy. ,,Vrať mi ho!" Vyjel na mě Sirius. Mávnutím hůlky mu odstraním modrou barvu z vlasů. ,,Ne, nevrátím." Řeknu mu lhostejně a čekám na Rema.
Po asi minutě se objeví na schodech a my můžeme vyrazit na snídani. Celou cestu mě Sirius prosí abych mu ten deníček vrátila, já ho ignoruju a dál si povídám s Jamesem, který na sobě má taky ten svetr.
Sedli jsme si ke stolu a já si na talíř naložila několik lívanců s jamem a do poháru jsem si nalila džus.
,,Hele kluci, strýček mi psal, že pro mě mají doma překvapení a tak mě napadlo jestli by jste se nechtěli podívat k nám?" Udělala jsem na ně psí oči. ,,Jasně. Ještě jsem u vás nebyl, a taky bych chtěl poznat tvéjo tátu, je to famfrpálová legenda v odrážení." Zasnil se James. ,,Já taky, jsem zvědavý co jsi dostala od strýčka." Zachechetá se Sirius. ,,A co ty Reme?" Zeptáme se ho všchni naráz. ,,Já proti tomu nic nemám." Zvedne ruce v obraném gestu. ,,Tak se připravte, dneska si uděláme výlet k nám domů." Zvednu vítězně ruce.
Z kapsy vytáhnu kousek pergamenu a mudlovskou tužku. Na pergamen napíšu vzkaz rodičům.
Zdravím mí milí rodičové,
mohli bychom dneska přijet s klukama na návštěvu? Nestarejte se o naši dopravu, tu už máme zařízenou.S pozdravem Wendy.
Dopíšu vzakz a písknu na prsty. Ani ne za dvě minuty do síně vletí Felix.
,,Nazdárek, zanes to domů a leť co ti křídla budou stačit." Dám mu do zobáku vzkaz a pošlu ho se vzkazem na cestu.
Slavnostně přísahám, že jsem připravena ke každé špatnosti.
Ahoj mí milí čtenáři,
tady je nová kapitola, sice už jsou to 2 měsíce od Vánoc, ale to je jedno😂. Já mám Vánoce furt🎅😂. Doufám, že se vám kapitola líbila. Omlouvám se za chyby.Neplecha ukončena.
ČTEŠ
Mí noví bratři Pobertové
FanfictionNejdřív to byli jenom nejlepší kamrádi kteří spolu tropili neplechu... Ale časem se z nich stala jedna rodina. Oni pro ní byli jako bratři a ona pro ně jako sestra. Když někomu z nich někdo ublížil jako by ublížil všem. Všechny práva jsou vyhrazené...