Mí noví bratři Pobertové

48. Poslední Vánoční ples 1/2

Pohled Wendy
Už mám promočenou postel, byla jsem mlácena polštářem, málem shozena z postele a teď mi praská ušní bubínek. A to vše dělá Lily jen proto, aby mě vzbudila, protože se dnes jde do Prasinek, kvůli Vánočnímu plesu. Tento rok se koná 19.12., protože později už spousta studentů odjíždí domů. A vyjímečně na něj můžou i první, druhé a třetí ročníky, takže to bude velká sláva.

,,Wendy u Merlinových vousů vstávej! Musíme si jít koupit šaty!" Křičela mi Lily u ucha. ,,No jo. Už vstávám." Řekla jsem a skutálela jsem se z postele. Došourala jsem se ke skříni a z ní vytáhla černé kalhoty, bilé tričko s dlouhým rukávem a šedý svetr. Zalezla jsem si do koupelny a málem jsem se lekla svého odrazu v zrcadle. Musela jsem se sebou něco udělat abych nevystrašila všechny své spolužáky a taky lidi v Prasinkách.

Po 10 minutách jsem vylezla ven z koupelny již oblečená a připravená jít na snídani. ,,Můžeme jít na snídani Lily." Oznámila jsem jí. ,,Nemůžeme! Protože si vyspávala, tak máme značné spoždění a musíme jít rovnou do Prasinek. Na jídlo si koupíš něco u Tří košťat nebo u Pečené čarodejnice (kouzelnická pekárna)." Řekla přísně Lily a já věděla, že odpor je zbytečný. Lily v nakupování šatů na ples nic nezastaví.

Oblékly jsem se a vyrazily do Prasinek. Po cestě jsme  potkaly už nedočkavé spolužačky, které chtěly mít nejhezčí šaty ze všech. Lily a já jsme, ale neměly tento rok v plánu jít do obyčejného krámu s plesovými šaty, nýbrž jsem chtěly jít do jednoho nového zapadlého obchůdku, o kterém skoro nikdo nevěděl.

Došly jsem do kouzelnické vesnice a vydaly jsem se k již zmíněnému obchodu. Malý zapadlý krámek ve středu vesnice byl nádherný.

Když Lily otevřela dveře a vešla dovnitř, tak se ozval malý zvoneček nad dveřmi. Na nás dvě se upřely čtyři páry očí, jedny byly zelené jako jarní tráva, další dvoje byly modré, ale jedny jako nebe a druhé jako moře a poslední pár očí byl hnědozelený.

,,Vítám vás v našem skromném obchůdku. Jak vám můžeme posloužit?" Zeptala se violovlasá dívka se zelenýma očima. ,,Potřebovaly by jsme šaty na ples." Odpověděla jí Lily a já jen tiše obdivovala krámek. ,,Tak si prosím odložte a pojďte za námi." Usmála voilovláska vypadající jako víla.

,,Promiňte mi, že jsem tak smělá, ale nejste vy náhodou vílá?" Zeptala jsem se zelenooké dívky. ,,Musím vás zklamat, ale ne nejsem." Odpověděla mi medovým hláskem a usmála. Lily na mě hodila pohled ala ,Jak se to k čertu chováš!' A pokračovala dál za čarodějkami.

Obě si nás postavily na stoličky a začaly si nás měřit. Když mi právě zelenovláska měřila obvod pasu zeptala se mě modrovláska jakou barvu bych chtěla aby ty šaty měly. ,,Mám nejradši světle šednou a bílou." Odpověděla jsem jí. A ona si to zapsala na pergamen.

Když nás doměřily oznámily nám, že šaty budou hotové asi dneska odpoledne ve tři hodiny. S Lily jsme na souhlas že rozumíme kývly hlavou, oblékly jsem si bundy a vydaly jsme se k Pečené čarodejnici.

,,Wendy ty jsi nemožná." Zasmála se Lily, když jsem do sebe cpala croisant s čokoládou. ,,Nenechala si mě ani nasnídat, tak se mi laskavě nesměj." Zasmála jsem se taky s plnou pusou croisantu.

Prošly jsem ještě Jina v lahvi, já dotáhla Lily ještě k Taškáři, pak na Lilyino přání jsme šly do knihkupectví a nakonec jsme skončily u Tří košťat na sklence máslového ležáku.

,,Kolik je hodin?" Zeptala jsem se Lily, když jsem už polovinu ležáku měla v sobě. ,,Jedna hodina a padesát osm minut." Odpověděla mi Lily. ,,Lily my jsme úplně zapoměly na Medový ráj!" Zděsila jsem se. Lily se plácka do čela. ,,Wendy. Vždyť už nejsi malé dítě." Zasmála se mi. ,,Nejsem, ale čokoládové čabky mám ráda pořád." Založila jsem si ruce na prsou.

,,Jé ahoj můro!" Ozval se odedveří James. ,,Jamesi Pottere! Jak dlouho ti budu muset říkat ať mě nenazýváš můrou?!" Bleskově jsem vstala ze židle a šla jsem k němu a zabodla mu ukazováček do hrudi. Protože nejsem malá, tak jsem se bez problému mu dívala do očí.

,,No dlouho mi to říkat nemusíš, protože ti tak stejně budu říkat navždy." Zasmál se James a vtáhl mě do objetí. ,,Do háje Dvanácteráku! Ty fakt chceš skončit rozmázlej na dlažbě pod Astronomkou." Zasmála jsem se a odtáhla jsem se od něj. ,,Ne to fakt nechci." Ušklíbl se a postil mě.

Opustila jsem kluky a vrátila jsem se za Lily. ,,Musíme jít Lily. Ještě chci do toho Medového ráje." Oznámila jsem jí a začala jsem se oblékat. Již oblečená jsem došla k Rosmertě a zaplatila jsem oba máslové ležáky a následně jsem vyšla za Lily ven na ulici.

****

V Medovém ráji jsme kvůli mě byly podle Lily až příliš dlouho. Já za to ale váně nemohla. Nevěděla jsem jestli si mám koupit citrónové nebo pomerančové bonbóny, nakonec jsem si koupila obojí.

Než jsme došly ke krámku, tak byly tři hodiny a deset minut. Lily otevřela dveře, vešla dovnitř a já ji byla v patách. Ozval se zvoneček a na nás se znovu upotaly čtyři páry očí.

,,To jste vy." Usmála se violovláska. ,,Vaše šaty už jsou hotové." Oznámila nám a podala nám dvě malé papírové tašky. ,,Kolik to bude?" Zeptala jsem se a už jsem vytahovala z kabátu peněženku. ,,Čtyřicet pět galeonů." Odpověděla mi hnědovláska. Z peněženky jsem vytáhla požadovanou částku a podala jí ji.

Když jsme měly zaplaceno, rozloučily jsme se s prodavačkami. Vyšly z boční uličky na hlavní a šly rovnou do školy. V Prasinkách jsme už měly všechno nakoupené, tak jsme neviděly důvod proč se v nich dýl zdržovat. Teda Lily ho neviděla a Lily se musí poslouchat.

Slavnostně přísahám, že jsem připravena ke každé špatnosti.

Ahoj mí milí čtenáři,
znovu je tu ten Vánoční ples😀❄. Taky by vás zajímalo, kdo tento rok pozve Wendy na ples? Mě totiž ano, a upřímně sama nevím, co ta moje hlava zase splodí😅. No nic. Doufám že se vám kapitola líbila❤. Omlouvám se za chyby.

Neplecha ukončena.